From home to investment: housing estate Písnice as a symbol of changing the function of housing

The ascent of themetro in Prague's Kačerov reminds of some of the Eastern European cities rather than the environment of the Czechmetropolis.At unkempt bus stops, people are squeezing and waiting for buses that will take them to the surrounding neighborhoods.He is heading to those parts of Prague, where evenmore than thirty years since 1989, the plannedmetro line D has not been introduced.One of the buses has the final station in the housing estate Písnice, situated between the Modřanská gorge and the famous Vietnamesemarket Sapa.This smaller housing estate, whose beginnings date back to the 1970s, perfectly illustrates what character can take a change in relation to such a fundamental issue as housing.This housing estate shows what itmeans when the basic condition of quality life as a result of political and economic changes becomes not only a business but also an investment item that suppresses the social function of the home.The character of the housing estate has changed dramatically within a few years.What remained in the shadow of this radical transformation?Above all, the fate of those who have formed neighborly communities for years and perceived the writers as their own home.

The decay of space, the break -up of the community

The story of Písnice began to be written in the second half of the 1970s 20.century.His architects were Alois Šulc and Jan Hančl, who in the project of a smaller housing estate set in nature sought a new form of housing urbanism.”We conceived panel houses as a certain kit that can bemade up of space.We wanted to do it a little differently than it was done.It recorded a smaller size.The fault of the southern city is in its infinity, in undefined premises.You do not know whether you are at the beginning or at the end, ”explains Hančl in one of the interviews how they built the Písnice planning.In addition to Šulc, Hančl also worked with Kurt Gebauer, who deployed a number of statues in the housing estate, including his legendary dwarves.An important element was the letters in front of the individual blocks designed by architect Marek Houska.The letters in a typical yellow color in which a large part of the visual elements of the housing estate has not been preserved,.

The architects also had a sociologist and a psychologist with whom they thought of space so that everyone could feel good in it and to function as a place formeeting different layers and age groups."There is no coincidence here," Hančl points out strongly, admitting that the creation of the housing estate was inspired by the incoming wave of postmodern.It is good to see it on the square, which remained unfinished after the revolution and now looks quite dilapidated.

"You are going to go," the locals who drink beer on the square shout atme.It is not possible to notice that in addition to the public space that the current owner apparently does notmaintainmuch, the composition of the population has changed.The community that consisted of the original housing estate has disintegrated and the new one has not been created anymore.

In the hands of Cez

The construction of the housing estate began in 1977 and lasted until the Velvet Revolution.The home was foundmostly by employees of various energy plants whomoved to Písnice in the late 1980s.Most often they were whole families, as described by Mrs. Jarka, a hairdresser who came to Písnice with her husband at that time and stayed there until today.”We got the keys, it was still completely non -bother, everything under construction, but we didn'tmind.We were happy to have an apartment, ”laughs in a cozy living apartment living room.But the story she has gone through, frustrates and depresses her in the housing estate.

Some of the inhabitants took part in the construction of Písnice in the form of an entertainment brigades.In 1992, during the privatization, the whole housing estate was acquired.A large part of the Housing Fund of Prague housing estates was transferred to the Municipality of HL after 1989.m. Prahy a byla privatizována v samostatných vlnáchměstem řízené privatizace, která v některých lokalitách pokračuje dodnes.Part of the housing estates built in the 1980s was already built as a cooperative housing, so the classical privatization in the 1990s did not pass and has retained its cooperative status or has been transferred to the form of communities of housing units owners.The Písnice housing estate is a specific case as it has undergone privatization within the privatization process of large state enterprises in the first half of the 1990s.Since then, more than a thousand inhabitants have calculated that, as with most other properties owned by this energy company, it will be privatized by apartments in the hands of tenants.However, in spite of the long -standing negotiation has never happened.

A binding offer that has not been fulfilled

Prodat bytymístním se ČEZ zavázal v roce 2003, poslal jim dokonce závaznou nabídku. Podmínkou, kterou si vytyčil, abymístní obyvatelé (stejně jako stovky tisíc jiných lidí po republice)mohli privatizovat, bylo založení družstev a příprava kupní ceny.The tenants of the cooperative founded and got the money, but CEZ then downloaded its binding offer. Obyvatelé tak byli vystaveni nejistotě, která pro řadu z nich znamenala i devalvaci jejich dalšíhomajetku nebo zadlužení.”We were all preparing for the purchase of the apartment, after all, the Písnice is our home, so we found the idea that we would get the apartments in personal ownership, attractive. Nikdy tu ale nebydleli bohatí lidé, takže řada z nás se kvůli plánované koupi zadlužila, lidé narychlo prodávali chaty, chalupy, auta, půjčovali si v bankách, abyměli dostatek peněz,” popisuje historii privatizace dlouholetá obyvatelka sídliště Marie."CEZ's offer downloaded the day before the planned sale, it was frustrating," recalls.

Do Písnice se přestěhovala ve chvíli, kdy jí a jejímumanželovi byl v práci nabídnut byt, respektive umístěnka.They could choose whether to go to the Lhotka housing estate or to the housing estate Písnice. „Nám se Písnice líbila, bývalo to hezké,malé sídliště, kde bylomožné žít v klidném sousedství a fungovat komunitně.”Her family counted on the years promised by privatization over the years to come and, like other residents of the housing estate, saved money on it.”We still kept the hope that the apartments as CEZ promised, we will buy once.It took years.Three days before the summer holidays in 2016, however.And none of us could compete with that.”

Mrs. Jarka, who has established a hairdresser in one of the non -residential premises years ago, is experiencing a similar disillusion. Na vlastní náklady si byt opravila, investovala do něj skoromilion korun.All this with the prospect of future, years of promised purchase. S nástupem novéhomajitele její naděje na koupi ztroskotaly, a vlastně tak rekonstrukcí zhodnotilamajetek korporátníhomajitele.Of course, the invested money will never get back and admits itself that she also plans to move out of Písnice soon.

No one consulted with anyone

Oznámení, které k obyvatelům doputovalo, bylo strohé a svůj záměr ani postupy ČEZ už nijak dále nediskutoval – a to ani s vedenímměstské části Praha-Libuš, pod kterou Písnice spadá. „Tři dny před plánovaným prodejem nám řekli, že slibovaná privatizace do našich rukou neproběhne, že se Písnice prodá tomu, kdo dá nejvíc peněz, a že se s námi nemají o čem bavit,” shrnují tehdejší jednání společnosti ČEZ starousedlíci a v jejich hlasech ještě několik let po osudných událostech zaznívá zklamání. Hlavním argumentem přitom bylo, že ČEZ jako polostátní firma s řadou drobných akcionářů semusí chovat jako „řádný hospodář”. Do nákupní smlouvy se sice podařilo propašovat i bodová ohodnocení, navázaná na garanci nezvyšování nájmu a obecně sociálního přístupu ke starousedlíkům (z nichž je nyní většina v důchodovém věku), jenže společnost CIB dokázala ostatní takmoc přeplatit, že žádné body navíc nepotřebovala.

Proti plánovanému prodeji se zvedla vlna nevole:místní se báli, že o své bydlení přijdou nebo že jim novýmajitel razantně zvýší nájmy.Therefore, they began to organize, meet and work together in the My Písnice Association. „Musíme se chovat jako řádný hospodář a nemůžeme upřednostňovat jednoho zájemce před druhým,musíme vysoutěžit tu nejvyšší nabídku,” bránil se výtkám obyvatel opakovaně ČEZ prostřednictvím svého tehdejšího tiskovéhomluvčího. Přitom vminulosti došlo k odprodeji jinéhomajetku ČEZu (v Kadani, Klášterci nad Ohří nebo v Jirkově) do rukou obyvatel, a to po úpravě podmínek. Obyvatelé Písnice využili tuto skutečnost jako důkaz, že jemožné nabízet byty i na základě jiných kritérií, než jsou ta vyloženě tržní, a že vypsat výběrové řízení, ve kterém bymohli uspět starousedlíci, je legislativněmožné.”Our initiative worked in exemplary, below. Lepili jsme podomácku vyráběné plakáty, pracovali na kontaktní kampani,mobilizovali lidi, kteří tu žijí, aby se zapojili. Na jednu z prvních schůzí vmístní tělocvičně dorazilo více než šest set lidí a venku se utvořila fronta těch, kteří se dovnitř už nevešli.Our plan was to stand up positively and try to buy the housing estate ourselves. Jenže řada lidí se už v té době cítila chováním ČEZu poškozená a navíc nedisponovali kapitálem, který by v tržně vedené soutěžimohl jakkoliv konkurovat soukromým developerům,” vysvětluje Ondřej Václavík Táně Zabloudilové v několik let starém dílu pořadu District Radia Wave.

The Citizens' Initiative has decided to change the strategy from closed meetings to public pressure actions.More than six hundred people gathered at the demonstration organized in August 2016, which was a significant part of the Písnice housing estate.However, their protests or lawsuits were eventually not valid.The sale took place in June 2017, after a few years when CEZ promised to buy in the hands of the old residents. Z CIB Rental Písnice se stal jeden z největších soukromýchmajitelů bytů v České republice a vůbec ten největší v Praze. Nákup Písnice představoval na české poměry nevídanémnožství bytů, konkrétně 739 s celkovou cenou 1,3miliardy korun. Dnes už tu řada původních obyvatel nebydlí a ti zbývající (především starousedlíci v důchodovém věku) ztratili naději, že namístě, které pro ně po desetiletí znamenalo domov, dožijí.

A new era, new residents

Většina obyvatel Písniceměla smlouvy na dobu neurčitou.Originally relatively low rents, however, can be increased by statutory regulation every three years by twenty percent. „Během devíti let tu tak člověk začne platit tak vysoké nájemné, že je rozumnější se odstěhovat,” vysvětlují ti obyvatelé, kteří na Písnici ještě zůstali.But most of them are already starting to reconcile with the fact that sooner or later they will leave their apartments. U změny, která přišla s novýmmajitelem, se navíc dalo využít klauzule o výši nájmu „v lokalitě obvyklé”, k čemuž také při sjednávání smluv s CIB v případě starousedlíků docházelo.This adjustment allows you to raise rental, above the level of twenty percent. Nové, krátkodobé smlouvy si potommajitel samozřejmě sjednává podle vlastního uvážení.

„Byty po našich bývalých sousedech se tu dnes pronajímají klidně i za 20 tisíc naměsíc a smlouvy jsou pokaždé jen na rok. Pravidelně zažíváme frustraci z toho, že se někdo nový přistěhuje a kvůli navýšení nájmu do roka zase odejde,” popisujímístní dnešní realitu komunity.The composition of the population has changed radically over the past five years, for example, short -term accommodation is found here by foreign workers who use the apartments as hostels."I don't care where our neighbors come from what they do for work. Já bych si jen přála, aby tu zůstali déle amohli jsme spolu navázat nějaké vztahy,” říká s povzdechem paní Marie, která se opakovaně snaží své nové sousedy na sídlišti vítat s otevřenou náručí.

For a number of old residents meant the entire privatization process. Ti, kteříměli smlouvy na kratší dobu, se často dostali do situace, kdy jim nájem byl skokově navýšen. Ačkoliv semůže zdát, že se příběh Písnice privatizací do rukou CIB RENT Písnice už uzavřel, není to úplně tak pravda. Nenápadné sídliště stojí dnes na prahu své nové éry, která bude v důsledku znamenat i zásadní vykročení z původníhomodernistického pojetí sídlištního urbanismu směrem k definitivní komodifikaci celého prostoru. Do pár let tu totižmá vyrůst nová linkametra amajitelé a developeři z firmy, která sídliště za dramatických okolností před lety skoupila, se celou Písnici chystají zásadně proměnit. Tato proměnamá za cíl zvýšit nájmy, hodnotu nemovitostí i pozemků a ve výsledkumožná povede k další fázi financializace zdejšího bydlení.

According to architect Jakub Nakládal, the housing estate Písnice and its surroundings will pass through an important urban transformation. „Územní studie obecně kritizuje urbanismus sídlišť – tedy konceptmonofunkčních solitérních domů volně usazených v zeleni. Sídliště chce přiblížit tradičnímu polyfunkčnímuměstu s bloky, ulicemi a náměstími. Veřejné plochy se takmají zmenšit a hierarchizovat, přibydou nové budovy s obchody,” říká architekt. „Původní koncept sídliště, na kterémmnozímístní oceňují jeho vzdušnost a otevřenost, se především ve východní části promění.For example, the current center of the housing estate, a postmodern spirit, will stop the entire block of the office building and to the gables of some panel houses will be added other houses. Zatímco v oblasti nové stanicemetra, vedle sídliště Písnice, je vyšší hustota zástavby se službami logická, je otázka, zda semáměnit i urbanistický koncept sídliště zahušťováním,” říká Nakládal.This intention, for which the architectural office of Pavel Hnilička, plans to completely urban and thicken the housing estate.But his original architect Jan Hančl refuses and points out that he will lose his architectural pros and turn into a brutal intervention and turn into a block housing estate.

Another escalation of social interference

When the old residents against the sale of housing estates in the hands of CIB Rental protested, there were various concerns. Mluvilo se o tom, že se nový vlastník bude snažitmístomaximálně vytěžit, že dojde k zastavení veřejných prostranství, že se sídliště za účelemmaximalizace zisku zahustí. Pokud přitom něco jasně vyplývá z participativního setkání smístními obyvateli, pak to, že simístní přejí stávající vzdušnost prostoru zachovat.But this will most likely not happen.

„Sídliště Písnice prochází zásadní sociální proměnou, protože bylo z veřejných rukou privatizováno soukromé realitní firmě, která od té doby trvale zvyšuje nájmy, abymaximalizovala své zisky. V důsledku tohomusí nízkopříjmoví nájemníci odcházet a rozpadají se původní komunity,” vysvětluje architekt Jakub Nakládal.”This social transformation will be the new construction even further escalate. Zavedenímetra D, nová výstavba kancelářských budov umetra, zahuštění a revitalizace sídliště budou znamenat razantní zvýšení lukrativity území a spolu s tím i zvýšení cen nemovitostí a nájmů.For a housing estate full of tenants, this means further pressure to increase rental, at the end of which the departure will be low- to medium-income tenants from the locality.”

According to the architect, we are used to watching this process mainly in the Prague neighborhoods of a wider center such as Karlín or Žižkov.“A similar process seems to be a new written. V komodifikovanémměstě, kde chybí politika dostupného bydlení, například ve formě regulace nájmů či výstavby obecního bydlení,má pak nejen nová komerční výstavba, ale i pozitivní změna typu zavedenímetra často nezamýšlené negativní důsledky ve formě zhoršení finanční dostupnosti bydlení,” upřesňuje Nakládal.

The lawsuit and bullying

Jednou ze strategií CIB Rental Písnice přimaximalizaci výnosu z investice do bydlení je kromě plánu na přestavbu, respektive dostavbu, sídliště také dlouhodobý tlak na nejaktivnější členy spolku Moje Písnice. Žaloby a zastrašováníměly vést k tomu, aby se starousedlíky podařilo vyvázat z nájmu na dobu neurčitou a byty semohly pronajímat krátkodobě – na rok a za vysoké nájemné.The pressure that the company exerted per capita was finally reflected in the housing estate and many people preferred to go voluntarily. Někteří z nich, jako bývalýmluvčí spolku Ondřej Václavík,měli jen smlouvu na dobu určitou, a ta už v důsledku sporů podle očekávání nebyla prodloužena. „Prostěmi tumožnost už ani nenabídli,” krčí rameny Václavík.

Václavík a další starousedlice, paní Magdalena Vlková, byli také ze stranymajitele žalováni – jak popisuje jiný člen spolku Moje Písnice Petr Kuriščák v podcastu Bulvár. CIB jim připisovala některé výroky na adresumajetkového pozadí firmy. Vlková a Václavíkměli údajně říct, že CIB je „propletenec firem”, za což simajitel sídliště nárokoval 400 tisíc korun od každého žalovaného.However, the court ruled in 2019 that the Developer's good name has not been damaged and that it is not possible to prove who is the author of the above statement in one of the press releases of the My Písnice Initiative.In an interview for the alarm Petr Kuriščák also adds that the population of the housing estate, consisting mainly of people of retirement age, is today virtually dependent on housing benefits, because increasing rents do not manage to pay old residents. Stát tak obřímu pronajímateli subvencuje zisky, což je vzhledem k tomu, jak celý příběh kdysi rámoval ČEZ –mantrou o dobrém hospodáři – hořce paradoxní.

Home, that's safety

Někteří aktivní nájemníci, například rodiče Petra Kuriščáka, dostali navíc za své angažmá ve spolku Moje Písnice výpověď i z dlouhodobého nájmu amuseli se s firmou CIB soudit. Tyto spory sice vždy vyhráli, protože soud praktikymajitele označil za nelegální, obecně však soudní tahanice a nátlak iniciativu oslabovaly, až nakonec v roce 2020 zanikla.The latest attempt by which the initiative tried to reverse the whole process of flats to the hands of the CIB Rental and de facto all privatization as such, failed just in 2020.The pressure strategy on the old residents is in direct contrast to the fact that they helped the housing estates during the brigades, and although they were not legally its owners, they owned them symbolic level. Důsledky financializace bydlení, v podobě symbolického i reálného vymístění, budou na sídlišti patrné ještěmnoho let.

„Na několik let jsem přestala spát, budím se v noci beznadějí, přemítám, co jsmemohli udělat jinak a líp,” konstatuje o svém současném životě na sídlišti paní Marie. „Krabice, do kterých jsme smanželem zabalili knihy z důvodu rekonstrukce bytu, jsme už nikdy nevybalili. Mně nevadí noví lidé v domě, vadími, že fluktuují.Twelve families lived in our entrance before.Today there is only half of the original inhabitants and most of us count on moving out. Někam daleko za Prahu, kde na bydlení s našimi dvěma důchody dosáhneme – jakomnozí naši kamarádi a známí, kteří to s Písnicí už dávno vzdali.You know, home is mainly a sense of security. A o tenmy jsme přišli,” popisuje své – zatím „jen” symbolické – vymístěnímístní starousedlice Marie, když se z oken svého bytu dívá domíst, kde do pár let bude stát úplně jiné sídliště, než na které se kdysi stěhovala.At least in her case, it is more than clear that the emerging transformation of Písnice into a more luxurious development will no longer see.The process that perfectly illustrates the change in the function of housing in post -socialist society is thus - quite symbolically - without it and without its neighbors. Ti se přitom na výstavbě sídliště částečně sami podíleli a po desítky let zde tvořili fungující sousedskou komunitu, protože věřili, že na sídlišti společně zestárnou „ve svém”.

The author is an editor of the alarm.

Text je upravenou a rozšířenou verzí článku zveřejněného v publikaci Sociologického ústavu Akademie věd Pražská panelová sídliště jakomísta protikladů.