Přísnější pravidla EU pro budovy omezí svobodné nakládání s majetkem

Přísnější pravidla EU pro budovy omezí svobodné nakládání s majetkem

Přísnější pravidla EU pro budovy omezí svobodné nakládání s majetkem

Chystaná přísnější pravidla pro energetickou náročnost budov z dílny Evropské komise (EK) mohou způsobit starosti majitelům historických budov. Směrnice totiž nijak neupřesňuje, jak takové stavby citlivě renovovat, aby se dosáhlo požadovaných standardů na snižování emisí, jak to velí zelený balíček Fit for 55. Vlastníci nevyhovujících budov by tak museli čerpat dotace, aby podmínky splnili a směli domy pronajímat či prodávat. Návrh EK však velmi pravděpodobně neprojde v současné podobě, která omezuje svobodné nakládání s majetkem. Velmi rezervovaně se k návrhu stavějí památkáři, kteří mluví o „nesmyslu“ a „nebezpečí“.

Podle komise jsou budovy odpovědné za zhruba 40 procent spotřeby energie v EU a více než třetinu všech emisí CO2. Právě to je dle EK důvod pro kladení většího důrazu na nízkou energetickou náročnost nové výstavby a renovaci stávajících budov. Ze směrnice vyplývá, že každá budova, která od roku 2027 nebude mít průkaz energetické náročnosti alespoň na úrovni E, by nemohla být pronajata či prodána. Od roku 2033 by se mělo ještě zpřísnit na úroveň C.

„Návrh se týká opravdu hodně špatných budov a je koncipován tak, že tyto budovy od úrovně G, pokud se nedostanou na nějakou vyšší úroveň do toho roku 2030, budou mít jisté restrikce. Podotýkám, že se jedná o úroveň návrhu, který lze připomínkovat. Na budovy obecně bude cílena podpora, která je má pomoci dostat do úrovně vyšší,“ uvedl v reakci pro deník Echo24 Tomáš Trubačík z aliance Šance pro budovy.

Pokud by ale návrh v aktuální podobě opravdu prošel, znamenalo by to, že by Česko nejdříve muselo přijmout vhodná opatření. „Majitel by musel využít podpory nějakého programu ČR nebo EU a budovu by musel dostat do nějakého vyššího standardu. Ovšem za předpokladu, že by ta budova měla dále fungovat jako budova,“ domnívá se v reakci pro Echo24 ředitel společnosti EkoWATT Jiří Beranovský.

Potíž vzniká hlavně u historických a architektonicky cenných budov, které nelze renovovat do vyšších tepelně technických standardů. „Lze předpokládat, že u starších budov obecně bude možné nějakým způsobem případnou dekarbonizaci zajistit vhodným offsetováním (snižování vypouštění skleníkových plynů, pozn. red.). Celý systém energetické náročnosti budov se bude podle této směrnice měnit,“ dodal Beranovský.

Přísnější pravidla EU pro budovy omezí svobodné nakládání s majetkem

„Roubenku ze třídy G do E nedostanu“

Kriticky proto návrh vnímají někteří památkáři. Viceprezident Asociace pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví Martin J. Kadrman ho pak označuje dokonce za „nesmyslný“ a „nebezpečný“. „Chce-li EK motivovat soukromé vlastníky k energetickým úsporám, měla by tak činit pozitivními nástroji, které budou dobrovolné a nikoliv nástroji represivními, které navíc zasahují do jejich soukromých práv,“ sdělil redakci Echo24.

„Já sám vlastním roubenou stavbu, která je kulturní památkou. Z energetické třídy G ji do E nedostanu, i kdybych se rozkrájel. Pokud by byl návrh schválen, znamenalo by to jediné. Památkáři by museli ze svých nároků ustoupit a povolit mi v tři sta let staré stavbě tříkomorová plastová okna a polystyrenové zateplení pláště. A tohle nechci ani já, a určitě ani ministerstvo kultury. Již dnes se začínají objevovat první projektanti, kteří přiznávají, že zateplovat objekty s šířkou zdí 40 a více centimetrů, je energetický a ekonomický nesmysl. Snad nechceme celou republiku obalit plastem a polystyrenem,“ obává se Kadrman.

Že by ale návrh v současné podobě prošel, není moc reálné, protože by to omezilo právo na svobodné nakládání s majetkem. „Ekvivalentem je vlastnictví auta, které třeba splňuje technickou, ale v době vzniku toho auta. Pokud je auto v pořádku, tak s ním můžete jezdit i když nesplňuje současné emise, dokonce nemusíte mít bezpečnostní pásy apod. Podobné je to i s třeba s revizními normami,“ řekl k tomu Beranovský.

K evropskému Green Dealu a legislativnímu balíčku Fit for 55 připojil Českou republiku premiér Andrej Babiš, který s plánem souhlasil v minulém roce a nevyužil práva veta, které má každá členská země. Státy se tak zavázaly, že do roku 2050 nebudou produkovat žádné čisté emise skleníkových plynů či že bude hospodářský růst oddělen od využívání zdrojů

Tagy: