Z ruiny starého domu si vytvořili ráj na zemi. Využili vše, co našli

Z ruiny starého domu si vytvořili ráj na zemi. Využili vše, co našli

„Dům jsme koupili v roce 2016. Cíleně jsme hledali starý dům, který bychom si zrekonstruovali podle svých představ. A tenhle si nás získal na první pohled, a to nejen díky krásnému výhledu na poutní kapli sv. Antonína,“ vzpomíná majitelka, která pochází z nedaleké obce.

Truhlíky na bylinky vyrobila Tereza ze starých úlů. Velká okna osvětlují chodbu.

Snahou manželů bylo vrátit domu jeho autenticitu, kterou bohužel pozbyl v padesátých letech necitlivou výměnou oken a vchodových dveří tehdejším majitelem. S tímto úmyslem jim pak nečekaně pomohla náhodou objevená fotografie.

„Při vyklízení půdy jsme našli starou fotografii z doby, kdy byl dům postavený. K našemu úžasu bylo na fotografii napsané jméno, jež je shodou okolností naším příjmením,“ popisují překvapivý moment manželé s poznámkou, že tento dům jim byl zřejmě souzený.

Fotografie, díky níž mohli majitelé domu navrátit původní podobu oken, jež nechali nově vyrobit u místního truhláře, dodnes visí jako památka „zarámovaná“ ve starém pozorovacím úle v chodbě. Půda však kromě fotografie odhalila i další tajemství, například původní vchodové dveře z roku 1929, které se s pomocí rodinného přítele, jenž je zrenovoval, mohly navrátit na své místo, kde dnes věrně znovu slouží.

Bez pomoci to nešlo

O budoucím uspořádání interiéru měli majitelé jasnou představu ihned, jakmile do domu poprvé vkročili. „Když jsme ten prostor viděli, naše vize o bydlení se s ním okamžitě, takřka automaticky propojily… Hned jsme věděli, jak by měl interiér jednou vypadat,“ popisuje své první pocity ze setkání s domem Tereza.

Své nápady a představy poté konzultovali s architektkou Hanou Hebnarovou z Modřic, která jim vypracovala potřebnou projektovou dokumentaci pro stavební úřad a mimo jiné navrhla například umístění schodiště do podkroví.

32 fotografií

Se samotnou rekonstrukcí jim pak velmi pomáhal Pavel Szromek se svou malou firmou, který zastával hlavně odborné práce, které by Tereza s Jakubem sami nezvládli.

Původní tvar domu zůstal zachován, stejně jako dlouhá chodba vedoucí z předsíně do hospodářské části, dnes dvou pracoven a koupelny, k dílně a vinnému sklípku.

Výrazná změna vnitřních dispozic však nastala v části situované vlevo při příchodu z předsíně. Z původních tří místností zde majitelé vytvořili jeden velký centrální prostor, spojující kuchyň, jídelnu a obývací pokoj. Této místnosti dominují velká kachlová kamna, kterými si majitelé splnili svůj sen.

Centrální prostor s pecí vznikl ze tří malých místností.

„Kachlová kamna si pamatuji z dob svého dětství, kdy jsme s rodiči jezdili na starou roubenku do Krkonoš. Praskání dřeva, sálající teplo, jídlo o mnoho chutnější než z běžné trouby… Přál jsem si je mít jednou doma,“ říká Jakub, který v domácnosti zastává roli hlavního kuchaře a kachlová kamna při vaření plně využívá.

Potenciálu kamen rodina však využívá i z hlediska vytápění: „I bez rozvodů zvládnou vytopit celý dům. Nejvíce je teplo samozřejmě v této místnosti, ale line se i do ostatních prostorů domu, včetně podkroví. Pouze v chodbě v bývalé hospodářské části je zhruba o dva stupně méně,“ shodují se manželé.

A doplňují: „Kromě kamen nám slouží k vytápění ještě podlahové topení na plynový kotel, ale to spouštíme pouze v zimě, když vychladnou kamna, nebo když jsme pryč, aby se tu udržovala stálá teplota a dům neprochladl.“ A kamnům nechybí samozřejmě ani tradiční lůžko za pecí…

Světlo do domu

V místě současné kuchyně byla dříve kotelna. Velké dvoukřídlé okno nad kuchyňskou linkou směrem do zahrady zde tedy pochopitelně vzhledem k tehdejšímu využití místnosti nebylo.

Kuchyň je mix starého a nového, ovšem v rustikálním a retro stylu.

„Vždy jsme snili o světlém a prostorném domě, proto jsme se snažili do interiéru přivést okny co nejvíce přirozeného denního světla,“ říká majitelka a dodává: „Zároveň jsem chtěla z kuchyně vidět na zahradu. To je nejen příjemné, ale i praktické z hlediska dohledu nad dětmi.“

V kuchyni pak nelze přehlédnout dva specifické prvky, podlahu a obklady. Originální kachličky na stěně, které stylově působí jako český venkov, jsou ručně malované a pocházejí… z Mexika. Manželé je však pořídili ve specializovaném pražském obchodě po kladné zkušenosti, kdy si podobnými vybavili předchozí byt.

Podlahu kuchyně pak pokrývají takzvané půdovky, tedy cihly, které původně sloužily jako pochozí materiál, jak název vypovídá, půdního prostoru. „Půdovky jsme opatrně vyjmuli a vozili je v kufru auta do našeho tehdejšího bytu, kde jsme je odmáčeli a drhli, abychom je mohli znovu použít. Své místo pak našly nejen na podlaze v kuchyni, ale také v chodbě. Zároveň jsme je využili jako okenní parapety,“ popisuje Jakub.

Původní dlaždice z chodby pak získaly své nové místo v koupelně v přízemí, jejíž perličkou je bezesporu skříňka s gramofonem od Jindřicha Halabaly, slavného českého nábytkového designéra šedesátých let, která dnes slouží jako umyvadlová skříňka.

Chodba do bývalé hospodářské části má podlahu z půdovek.

Z ruiny starého domu si vytvořili ráj na zemi. Využili vše, co našli

Jídelní stůl je osvětlen lustrem poněkud netradičního původu. Než se totiž stal svítidlem, sloužil jako mísa na polévku. „Lustr ze staré porcelánové teriny jsme pořídili od skvělé furnitiérky, která si říká Disproporce. Vystudovala restaurátorství keramiky a její zálibou je vytvářet právě takovéto originální kousky, pro něž využívá starý porcelán odsouzený k zániku. Dává mu tak nové poslání a formu využití,“ vysvětluje Tereza, jež je spoluzakladatelkou webových stránek Obyčej.cz, na kterých se sdružují právě výrobky českých domácích furnitiérů.

Podkroví s překvapením

Schodiště s originálně řešenou vestavěnou knihovnou v rohu místnosti stoupá do obytného podkroví vytvořeného z původní půdy. Schodišťové nášlapy pak na cestě doprovází zábradlí s provlékaným lanem, vyrobené podle nápadu majitelky.

V prvním poschodí jsou kromě toalety a koupelny dva dětské pokoje, z nichž jeden v současné době slouží jako pokoj pro hosty, malá úklidová místnost a prostorná ložnice rodičů s přilehlou šatnou. Úzká chodba však po cestě do ložnice skýtá příjemné překvapení, velký volný prostor určený k odpočinku, vyplněný obrovskou matrací a polštářky, s velkým oknem do zahrady a fotografiemi z cest zarámovanými v původních okenních rámečcích pověšených na stěnách.

Čelo netradiční manželské postele tvoří starý truhlářský stůl neboli ponk.

Při vkročení do ložnice, otevřeného prostoru se skromným vybavením, vás hned upoutá netradiční manželská postel, jejíž čelo tvoří starý truhlářský stůl, známý také pod názvy hoblice či ponk.

„Výrobcem postele a autorem tohoto netradičního nápadu je furnitiér na Obyčeji známý jako Homefurniture. Jeho tvorba nás oslovila a neodolali jsme,“ říká s úsměvem Tereza.

Retro baterie si dobře rozumějí s Retro vypínači a zásuvkami...

A doplňuje: „Vždy si sežene starý truhlářský stůl a k němu pak dotváří zbytek postele, který samozřejmě uměle postarší, aby byl výsledek realistický a na pohled poplatný čelu z hoblice. Konstrukce postele má tak na sobě škrábance a vypadá opotřebovaně, což jí právě dodává neuvěřitelně osobitý vzhled.“

Na stěně vedle postele je pak zavěšená trumpeta, která také slouží k úplně jinému účelu, než byla původně vyrobená. Stejně jako porcelánová polévková mísa v přízemí je dnes netradičním svítidlem.

Detaily v souladu s interiérem

Veškeré rozvody v domě jsou nové, a to včetně elektroinstalace. Majitele pak čekal poměrně nelehký úkol, najít současné vypínače a zásuvky, které by se hodily ke stylu jejich vysněného interiéru.

„S vypínači Retro jsme se poprvé setkali na pražském Designbloku, ale fakticky jsme se k nim dostali až později, kdy u nás byl na návštěvě jeden z mých kamarádů, který pracuje ve zlínské firmě Obzor. Když viděl styl našeho bydlení, okamžitě nám doporučil kolekci Retro, která nás naprosto nadchnula,“ říká Jakub.

„Vypínače a zásuvky Retro jsme dodali s rámečkem z černé keramiky. Tato varianta přesně odpovídala stylu interiéru,“ říká Lenka Vodicová ze společnosti Obzor Zlín.

A Tereza ho doplňuje: „Upřímně jsem si ani nedokázala představit, že by tady byly běžné plastové vypínače. Vůbec by se sem nehodily. A navíc já plast obecně odmítám, vždy se snažím hledat alternativu…“

Před rekonstrukcí byl dům vybaven starými černými bakelitovými vypínači, a právě černou barvu si manželé pro prvky elektroinstalace přáli zachovat. Specifická konstrukce vypínačů Retro umožňuje na dnešní poměry nezvyklé ovládání, světlo se rozsvěcuje a zhasíná nikoliv stisknutím krytu vypínače a jeho přepnutím do horní nebo spodní polohy, ale otočením středové kličky. To umožňuje vnitřní vačkový mechanismus, díky kterému vypínač při otáčení kličky vydává charakteristické „cvakání“, zvuk typický pro vypínače první republiky.

Home made renovace i upcyklace

V podobném originální duchu se nesou samozřejmě i ostatní místnosti a vybavení domu, které si majitelka mnohdy renovuje a vytváří svépomocí. „Já jsem takový kutil, u nejrůznějšího natírání a broušení vyloženě relaxuji,“ přiznává Tereza.

A pokračuje: „Nesnažím se však věcem dávat nový vzhled, naopak mám ráda, když je na nich znát zub času. Dřevo tak ošetřuji pouze proti škůdcům a následně jej natírám oleji, které neuzavřou jeho povrch, jako to dělá lak.“

K tomuto pro ženu poměrně netradičnímu hobby Tereza využívá dílnu vytvořenou v místě dřívější hospodářské části. Z jejích výtvorů lze uvést mimo staré okenní rámy sloužící pro zarámování fotografií či trumpety-lampičky třeba i netradiční květináče pro bylinky vyrobené ze starých úlů, které v domě ponechal bývalý majitel, odkládací stolky vytvořené ze stromů pokácených na zahradě či poličku z valchy v prádelně.

Jak sama Tereza tvrdí, pro své výtvory nehledá inspiraci na internetu. Na daný předmět či kus nábytku se jí stačí pouze podívat a ihned má nápad, jak jim vdechnout nový život.

Domov Terezy a Jakuba právě díky těmto neobvyklým detailům dýchá nezapomenutelnou atmosférou a jim oběma dělá velkou radost: „Milujeme tento styl života. Vše, co jsme zde našli a dalo se nějakým způsobem využít, to jsme zrenovovali či upcyklovali a nechali si to tu. Jsme moc rádi, že nás dům přijal stejně jako my jej,“ dodávají závěrem spokojení manželé.

Truhlíky na bylinky vyrobila Tereza ze starých úlů. Velká okna osvětlují chodbu.

Technické informace

Zastavěná plocha:190 m2

Užitná plocha:278 m2

Zahrada: 1 833 m2

Průběh rekonstrukce: 2016 - 2018

Stavební materiály: konstrukce: Zděná

Vytápění: Podlahové vytápění na plynový kotel, částečně kamna

Okna: dřevěná Eurookna Trenz

Podlahové krytiny: dřevěná podlaha, dekor Dub Tree plank classic, Parador

Dlažba: cementová dlažba Madeira – Vinci projekt

Obklady: Leys Verde – La Lagartija

Domovní vypínače a zásuvky: Obzor Zlín

Kamna: František Škrabal, Letovice

Nábytek: Obyčej.cz, vlastní renovace

Architekt: Ing. arch. Hana Hebnarová, Modřice

Realizace rekonstrukce: Pavel Szromek

Tagy: