Gorila Tano je sameček. Potvrdily to konečně i genetické testy - National Geographic

Gorila Tano je sameček. Potvrdily to konečně i genetické testy - National Geographic

Autor: Redakce

08. 12. 2011

Českým vědcům, sourozencům RNDr. Marku Minárikovi, PhD. a RNDr. Lucii Benešové, PhD. ze společnosti Genomac, se podařilo zjistit se 100% jistotou pohlaví nově narozeného gorilího mláděte pražské zoo.Je to jejich již třetí gorilí mládě, kterému pomocí odběru DNA zjišťovali pohlaví. Tano je gorilí samec. Na rozdíl od odběrů u Moji bylo pohlaví u Tana ověřeno z DNA v chlupu a díky umístění mláděte do inkubátoru bylo získání vzorků, a tím i určení pohlaví, méně komplikované než například u Moji.

V případě Tana a jeho určení pohlaví pomocí rozboru DNA byla situace vzhledem k jeho umístění v inkubátoru rozdílná,.pro odběr nekontaminovaného vzorku samozřejmě méně složitá. Vzorky chlupů gorilky se podařilo získat velice rychle. Nicméně úplně jednoduché to rovněž nebylo. Při určení pohlaví byla ve výběhu již tři mláďata, jejichž otcem je Richard. V případě Moji to bylo jinak, protože byla prvním mládětem. Dnes známe DNA profily již všech členů gorilí skupiny.

Co je třeba pro určení gorilího pohlaví?

Pro analýzu určení pohlaví je třeba nekontaminovaný vzorek z buněk zkoumaného jedince, ve kterých je DNA. Buňky se průběžně odlupují a dostávají se do různých tělesných tekutin. Pokud jsou vzorkem sliny, tak buňky získáme z dásní gorilky, do trusu se buňky dostávají ze střev. V případě analýzy chlupu, tak jak tomu bylo u Tana, je zapotřebí, aby součástí chlupu byl i folikul tj. kořínek. Kořínek totiž obsahuje živé organismy. Protože se buňky odlupují neustále, riziko znehodnocení vzorků je značně vysoké. "Stačí, aby trus mláděte spadl na zem, kde se pohybovali i jiní členové gorilí tlupy a dojde ke kontaminaci vzorku. Získané nekontaminované vzorky pak musíme v laboratoři chemicky rozbít, abychom tzv. izolovali DNA a tedy získali informace, které nás zajímají. Specifický úsek DNA pak pomocí enzymu namnožíme a pomocí speciálních přístrojů vyhodnotíme,“ vysvětlila Lucie Benešová.

Gorila Tano je sameček. Potvrdily to konečně i genetické testy - National Geographic

Dějiny genů pražských goril

Porod v gorilí skupině v pražské zoologické zahradě je vždy mimořádnou událostí, ke které nedochází každý rok. Vše ještě umocňuje zájem návštěvníků i veřejnosti, který je u nejbližších obyvatel zoo jistě pochopitelný. Přestože v zahraničních evropských zařízeních se gorily rozmnožují pravidelně již po řadu let, čeští chovatelé na "svou" první gorilu čekali velmi dlouho až do roku 2004.

Podmínky pro úspěšný chov vznikly v Praze až vybudováním nového pavilonu goril. Do skupiny, obnovené po povodni v roce 2003, se na konci loňského roku přistěhovala nová samice, Bikira. Cílem jejího příchodu bylo dát jí možnost rozmnožování v úplné rodinné skupině. Přes půlroční období adaptace na nové prostředí a náročný proces socializace v nové rodině došlo poměrně záhy k prvnímu páření Bikiry se stříbrohřbetým samcem Richardem. Březost potvrdily i těhotenské testy, pouze datum porodu jsme nedokázali odhadnout s určitostí. Porod se nakonec odehrál zhruba o týden dříve oproti našemu nejranějšímu očekávání. Bikira se však o své první mládě jako zcela nezkušená matka nedokázala postarat. Nezbylo, než se pokusit mládě odebrat a pokusit se je navrátit matce po jeho stabilizaci v inkubátoru. To poskytlo příležitost poprvé kontrolovat pohlaví malé gorily "v ruce", jelikož o všechna předchozí mláďata druhá matka - Kijivu - pečovala a jakákoli inspekce tudíž nebyla možná.

"I přes instruktážní fotografie zahraničních kolegů jsme o tom, že mládě (pojmenované později Tano) je samec, hovořili jen s asi 95% jistotou. A tak opět vyvstala obligátní otázka: penis či klitoris?, která provází pražská gorilí mláďata již od narození Moji. Nakonec ji rozřešily nezávisle dva odborné posudky, které vycházely ze zcela rozdílné metodiky - sofistikovaná analýza v laboratořích Genomacu a rychlý pohled chovatelek zahraniční školky pro lidoopy, kterým prošly rukama již desítky mláďat s podobným životním příběhem jako má Tano. Tano je skutečně samec a my máme o zkušenost více,“ uvádí RNDr. Pavel Brandl, Ph.D., kurátor chovu savců pražské ZOO.

Proč dělat DNA goril?

Jako si rodiny tvoří genealogické stromy, tak i my máme takový stromeček pro gorily, který zatím vypadá úplně jako lidský. Malé gorilky jsou tam zaneseny jako vlastní a nevlastní sourozenci. Je to důležité. Z pohledu genetika je incest v rodině u zvířat stejně problematický jako u lidí. Při spojení dvou jedinců s podobnou DNA se totiž zvyšuje pravděpodobnost, že se u potomků projeví problém.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Tagy: