Uvíznete v karanténě na dovolené nebo na služební cestě. Co dělat?

Když vám vyjde pozitivní test na přítomnost koronaviru, nařídí vám orgán ochrany veřejného zdraví nebo váš praktický lékař karanténu. Zároveň je povinen informovat vašeho zaměstnavatele na jeho žádost o tom, že vám karanténa byla nařízena. Stejnou povinnost pak máte k zaměstnavateli i vy, ale nikoli na jeho žádost. Musíte mu aktivně oznámit, že jdete do karantény. Na co pak máte nárok? A co když vás karanténa zastihne v zahraničí?

Jde o překážku na vaší straně

Ve chvíli, kdy jdete do karantény, jde o překážku v práci na vaší straně jakožto zaměstnance. V takovém případě máte nárok na náhradu mzdy či platu úplně stejně, jako kdybyste byli v pracovní neschopnosti. Tedy během prvních 14 kalendářních dnů karantény máte právo na náhradu mzdy či platu od zaměstnavatele.

Náhrada mzdy či platu od zaměstnavatele vám přísluší nejen za pracovní dny, ale i za svátky, za které které vám jinak příslušní náhrada mzdy nebo se vám za ně mzda nekrátí.

V takovém případě vám lékař nebo hygienik vystaví „Oznámení o nařízení karantény“, které předložíte zaměstnavateli.

Během trvání karantény vám zaměstnavatel nemůže nařídit dovolenou. Ale pokud dovolenou čerpáte a během toho je vám nařízena karanténa, tak se dovolená nepřerušuje.

Co když jste v karanténě v zahraničí?

Trochu komplikovanější je situace v případě, že uvíznete v karanténě v zahraničí, například během dovolené. V sobotu se chystáte k odjezdu domů, jdete na test na koronavirus a v pondělí už máte nastoupit do práce po dovolené. Test vám ale vyjde pozitivní a místo domů do ČR jdete do karantény v zemi, ve které se právě nacházíte.

Tady není postup jednoznačný. Velmi totiž záleží na tom, jestli jde o státy Evropské unie, nebo o státy, se kterými má Česká republika uzavřenou bilaterální dohodu, či nikoli.

Země EU mají jednotný postup

V případě, že jste v karanténě ve státu EU nebo ve státu, se kterým má Česká republika uzavřenou bilaterální dohodu, je pro vás situace lepší. Je to v podstatě stejné, jako když je vám nařízena karanténa v ČR.

Zaměstnavatel je povinen omluvit vaší nepřítomnost v práci a za prvních 14 dnů karantény vám od zaměstnavatele náleží náhrada mzdy či platu.

V případě, že jste v karanténě ve státě EU, postupuje se podle společných evropských pravidel. Ty velí, že zaměstnanec dostane potvrzení o nařízené karanténě v místě, kde aktuálně pobývá. Toto potvrzení následně pošle zaměstnavateli (tedy v tomto případě do ČR) a zaměstnavatel mu na základě tohoto potvrzení vyplatí náhradu mzdy.

V zemích bez dohody je to složitější

Pokud ale uvíznete v karanténě v zemích, které nejsou členskými státy EU, a ani s nimi ČR nemá uzavřenou bilaterální dohodu, jsou pravidla jiná.

Pokud karanténa trvá i po skončení dovolené, jste samozřejmě povinni ji dodržet a nemáte možnost se domů vrátit. V takovém případě pochopitelně nejde o porušení pracovních povinností a zaměstnavatel musí vaši nepřítomnost v práci omluvit.

S náhradou mzdy to ale neplatí. Pokud Česká republika nemá právní úpravu vzájemného uznávání dokumentu vystavených v oblasti dávek nemocenského pojištění orgány jiného státu, tak na rozdíl od karantény v EU nedochází v tomto případě k automatickému uznání nároku na náhradu mzdy či platu.

Situace se bude posuzovat individuálně a pravděpodobně až po vašem návratu do České republiky. Hygienické stanici dodáte zdravotní zprávu, dokument o uložení karantény a případně další dokumenty, pokud máte. Následně se bude posuzovat, jestli by vám za těchto okolností bývala byla karanténa nařízena i v České republice. A od toho se pak bude odvíjet i váš nárok na dávky nemocenského pojištění.

Pro úplnost dodáváme, že abyste na náhradu mzdy či platu měli nárok, musíte také ke dni vzniku karantény jako zaměstnanec splňovat podmínky nároku na nemocenské dávky.

A co když jste v karanténě na služební cestě?

Řada profesí je spojena s cestováním, a může se vám tak snadno stát, že vás šéf pošle na služební cestu do zahraničí, vám tam vyjde pozitivní test a je vám tam nařízena karanténa.

Obecně platí, že během pracovní cesty je zaměstnavatel povinen vám poskytovat náhradu výdajů, které vám vzniknou v souvislosti s výkonem práce.

Pokud vám během pracovní cesty nařídí v zahraničí karanténu, není to důvodem pro to, aby vám zaměstnavatel pracovní cestu přerušil či ukončil. Vaše pracovní cesta tedy nadále trvá, akorát musíte zaměstnavatele bezodkladně informovat o této změně. Zaměstnavatel pak sám musí učinit kroky jako zrušení rezervace zpáteční letenky, dalšího ubytování v jiném městě, kam pochopitelně z důvodu karantény nedorazíte, atd.

Během karantény vám zaměstnavatel nemůže pracovní cestu přerušit ani ukončit. A nemůže vám tím pádem přestat poskytovat cestovní náhrady. Musí také například dále platit za vaše ubytování. A i za dobu karantény na pracovní cestě vám náleží stravné. To totiž není vázáno na výkon práce, ale na dobu trvání pracovní cesty.

Může ale dojít ke krácení

V závislosti na tom, jestli je vám poskytováno stravování, ale může být výše stravného krácena. Pokud máte zajištěno bezplatné stravování ve smyslu snídaní, obědů či večeří, pak se zahraniční stravné krátí podle zákoníku práce.

Pokud vám během karantény vzniknou nutné vedlejší výdaje, které mají s pracovní cestou souvislosti, můžete požádat i o proplacení těchto výdajů. To už se ale posuzuje individuálně podle konkrétního případu.

V karanténě jste povinni setrvat do doby, než příslušný orgán ochrany veřejného zdraví nerozhodne jinak. A pak se zaměstnavatel podle situace může rozhodnout, zda vám pracovní cestu ukončí a vy se vrátíte domů, nebo jestli budete v pracovní cestě pokračovat.