Chtěli bydlet u rodičů. Na zahradě si postavili dům z cementu a dřeva

„Nešlo ani o to, že s přístavbou jsme ušetřili něco peněz,“ vysvětluje Tomáš. „Především jsme chtěli zůstat na dohled rodičům, se kterými jsme ještě několik let po narození dětí žili ve starém domě, a pak máme silnou vazbu na místo.“

Jak děti rostly, začali mladí rodiče vnímat svou polovinu domu jako prostorově nedostatečnou a zároveň si uvědomovali, že náklady na provoz zděného bydlení je finančně zbytečně zatěžují a neposkytují nijak dobrý uživatelský komfort. Rozhodli se proto pro přebudování stávající bytové jednotky.

Pro její návrh oslovili manželé architekta, který jim s ohledem na prostorové i energetické požadavky, velikost a tvar pozemku a ochranná pásma technické infrastruktury doporučil propojit stávající bydlení s jednopodlažním objektem v zalomeném tvaru na úrovni řešeného podlaží.

Dispozici a tvar dřevěné přístavby určila představa o otevřeném prostoru, o pohybu „malých pokladů“, orientace ke světovým stranám, vazba na výhledy do okolí, terénní konfigurace zahrady, umístění dětského hřiště i poloha hospodářské části.

Tomáš s Jitkou měli ve starém domě k dispozici celé přízemí. Na něj chtěli přístavbu navázat s tím, že ve zděné části vznikne pomocí stavebních úprav klidová část, kde tráví méně času a není nutné zde naplno topit celý den. Tedy ložnice se šatnou, dva dětské pokoje, dvě koupelny a prádelna.

Do energeticky úsporné dřevostavby pak přesunuli společenskou část – kuchyni, obytný prostor s jídelnou a pracovnu. Uspořádání místností na jednom podlaží pak podporuje soudržnou interakci činností v souladu s rutinou obyvatel domu.

Interiérový design svěřili Tomáš s Jitkou rovněž do rukou architekta. Jedním z dominantních zařizovacích a zároveň dekorativních prvků jsou akumulační krbová kamna s rohovým prosklením určená speciálně pro nízkoenergetické domy.

Jejich konstrukce i při sníženém tepelném výkonu napomáhá dosáhnout vysoké účinnosti a tím nízkých nákladů na provoz. Centrální přívod externího vzduchu do spalovací komory pak představuje důležitou konstrukční část kamen, díky které nedochází k ovlivňování odtahu digestoře ani – pokud by jej měli – řízeného větrání.

Oheň navíc neodebírá kyslík z místnosti. I přes tyto benefity nejsou kamna primárním zdrojem vytápění a zapalují se spíše pro radost v chladnějších dnech.

Párování materiálů

Logické uspořádání uživatelského konceptu je posíleno výběrem stavebních materiálů. Vnější plášť v šedém odstínu cementovláknitých desek doplňují modřínové palubky, které časem získají obdobnou šeď přirozenou cestou od slunce a povětrnosti.

Vnitřní „podšívka“ pláště domu pokračuje v materialitě kombinací bílé výmalby a smrkové biodesky na straně jemné a betonového ztraceného bednění za krbem spolu s cementotřískovým podhledem stropu na straně hrubé. Vše dohromady s vhodnou volbou zařizovacích předmětů podle invence architekta vytváří působivou interakci průmyslově surového i útulně teplého designu.

Dřevěné plochy vedle hmotných cementových prvků vedou k odlehčení jinak těžkého stavebního prvku a okrové barvy dřeva kombinované s průmyslovou šedí vnášejí do domu teplo a rovnováhu.

Technické parametry:

Další zajímavé dřevostavby najdete v aktuálním čísle magazínu DŘEVO&stavby. Fotografie: Jakub Sobotka