Pražské jizvy ve veřejném prostoru. Kde a jak se bude řezat do nefunkčních míst Forbes

Ulice jsou tváří města. Místa, kde se lidé setkávají, kde utrácejí peníze. A čím kvalitnější veřejný prostor, tím více peněz se v něm točí. Kvalita veřejných prostor zvyšuje hodnotu pozemků i nemovitostí, lépe v nich fungují obchody. Ačkoliv jsou poučky jasné, v Praze veřejný prostor na mnoha místech skřípe.

Důvodů je několik. Někde se nedaří změnu protlačit politickou cestou, jinde prostě všechno dlouho trvá. I zkušený developer stráví v Praze povolovacími procesy kolem sedmi let, a pokud chce nějaké místo proměnit město, není proces o moc rychlejší.

Navíc do něj vstupují městské společnosti, správci sítí, firmy dodávající energie, bezpečnostní složky se svými normami a konečně i veřejnost. Ti všichni mají často protichůdné zájmy – i proto Praha na úpravy některých nefungujících veřejných prostor stále čeká.

Jako na Manhattanu. Z bývalých tratí budou promenády lákající peníze

Přitom se i v Praze ukazuje, že pokud nějaké místo funguje dobře, přirozeně přitahuje lidi. „Dobrým příkladem kvalitního veřejného prostranství, které lidé využívají, je třeba Anděl. Ten funguje jednak díky stavbám okolo, ale i díky řešení veřejných prostranství,“ říká ředitel Sekce detailu města z pražského Institutu plánování a rozvoje Jaromír Hainc.

Anděl přitom mohl potkat úplně jiný osud: původně se plánovalo, že přes dnešní tramvajovou křižovatku povede automobilová průjezdní tepna. Nakonec z ní sešlo a Anděl je dnes živým místem obklopeným kancelářemi, obchody i byty.