Kterak Krab vybíral auto, které nutně (ne)potřebuje

Pravda je taková, že po příchodu malého Kraba se událo hned víc věcí najednou. Zjistil jsem, že autíčkář tatínek má tak zhruba o (ani snad nelze spočítat kolik procent) méně času než autíčkář netatínek. Ale ani to současně nevylučuje, že v časech, kdy výskající a batolící se nemluvně (vlastně toto je nepřesný výraz, protože těch zvuků vydává víc než dost) konečně spí může se tatínek věnovat bazarovému snílkovství na internetu.

Maminka autíčkářka již toho času částečně pracuje a okupovala náš rodinný automobil, který jsem předtím používal přesně v těch situacích, kdy jsem byl (slovy kamaráda) „z hoven“ a bylo mi líto používat mé sporťáky. A tak mne nenapadlo nic jiného, než že vidím nutnou potřebu dalšího auta, už – a klidně to přiznám – šestého v pořadí.

Zadání bylo jasné: nesmí stát v ideálním případě víc než dvě stě tisíc korun, nesmí být nudné, musí se velice dobře řídit, musí se do něj vlézt i ratolest a přiznávám si to, protože jsem přeci jen taky člověk trochu ješitný, mělo by udělat fajn dojem na kamarády autíčkáře, protože sdílená radost i virtuální poplácání po ramenou zkrátka potěší. Holky už na auto balit asi nebudu…

Výběr byl pěkně schizofrenní protože obsahoval následující vozy, vezmu to abecedně v pořadí:

Alfu Romeo GTV 3.0 V6 24V jsem chtěl úplně nejvíc a asi bych z jejích jízdních vlastností byl taky úplně nejvíc zklamaný, minimálně podle toho co o ní dřív psal Vavris. Ale design studia Pininfarina je zkrátka úžasný. Možná, kdybych mohl objezdit Itálii, tak by se nějaká nakonec pěkná našla. Ale to se opravdu mezi prací, obědovou pauzou a procházkou s kočárem stíhat nedá. A v české inzerci nic co by stálo za řeč už dlouho nebylo. A jedno stříbrné auto, které se prodávalo za asi čtvrt milionu někdy vloni, už dávno z inzerce zmizelo. A vůbec, kdybych býval vybral pěknou AR GTV, těžko bych jí už vzal v zimě i do sněhu a soli. Takže to bych si vážně nepomohl…

BMW E36 325i/328i (2dv) Tohle auto je velice nedostatkové zboží a najít zachovalý originální kousek ještě ve vkusné barevné kombinaci není takřka možné. Anebo je, ale už stojí klidně i přes deset tisíc euro, protože E36tky se najednou dostávají do oblasti čistě fanouškovských aut. Koroze je nepřítel a opravdu hezké a zachovalé auto, kterých je jako šafránu už bych zase moc celoročně používat nechtěl. Bylo by mi ho líto.

BMW E46 330i M paket (klidně i 4dv) Je to podle všeho fantastické auto, kvalitativně jen krůček pod kdysi nepřekonatelnou pětkou E39 a dobře udržované exempláře dodnes skvěle jezdí. Motory M54 sice rády žerou olej, ale třeba ten náš v rodinném X3 2.5i nespotřebovává skoro ani deci. Asi mám jen velké štěstí. Pár zajímavých aut se k mání v české inzerci aktuálně objevuje, ale i tak tuším, že sehnat v našem prostředí opravdu pěknou 330i bude hledání jehly v kupce sena.

Lexus IS200: Tohle auto se už dneska v inzerci nevyskytuje, protože jich bylo málo prodaných už tehdy, natožpak dochovaných dodnes. Jednou jsem se v IS200 svezl a musím říct, že na mě působilo nesmírně pozitivně. Hebký řadový šestiválec se skvěle vytáčel, grafika přístrojové desky měla nápad a auto bylo postaveno velmi kvalitně. Fanoušci bavoráku prominou, ale tohle byla ta „lepší trojka“. Ale abych nějaké tohle auto ještě dnes sehnal, musel bych hodně dlouho hledat.

Mazda RX8 – tento nápad jsem si sám sobě rychle rozmluvil, v reálu totiž musíte být fakt fanoušek a chtít přesně tohle auto, abyste si koupi Wankelova motoru nějak dokázali před sebou obhájit. Ale pravdou taky je, že jsem nikdy žádnou zatím neřídil a možná udělal chybu…

Mini Cooper S R53 JCW kit – s tímhle autem jsem se byl nakonec svézt, čirou náhodou se objevil v inzerci kousek, který vypadal nadějně. Zachovalých aut bez koroze je v téhle generaci Mini fakt pomálu a když jsem si do něj po vysednutí z Elise vlezl a viděl, že zatáčky kolem Mnichovic a Střuhařova na benešovsku, kam jsem si udělal výlet, sluplo auto jako malinu, s řízením vyváženým přesně tak akorát, tak bylo vymalováno. Staré (nové) Mini s motorem s kompresorem, samosvorným diferenciálem vpředu a příjemně nakrátko poskládanou převodovkou s přesným chodem mě baví. Řídil jsem ho už minimálně jednou předtím a vždycky se mi líbilo. Už se na nějaké první pořádné kilometry a výlety těším. Děti mají Mini rádi a já nakonec také!

A která auta se už nestihla probojovat do finále?

Popravdě jsem měl původně velký zálusk na jistého Saaba 9-3 Aero ve třídvéřovém provedení. Je to úplná klasika a moc pěkných kousků už se tak jen tak v inzercích neválí. Jenže lehkost a mrštnost Mini mé plány změnila. Pak jsem se nebyl podívat ani se svézt v žádném Renaultu Clio R.S. 197 ani ve starší 172/182. To jsou auta, která fakt umí a vždycky jsem se za jejich volantem usmíval jako blbeček. Ale nic kloudného poslední dobou v inzerci nebylo a sehnat Clio v dobrém stavu a nezničené, to je taky velké umění.

A poslední auto na které jsem se byl podívat a určitě o něm rád do médií ještě napíšu podrobně bylo Subaru Legacy 3.0 R Spec B. Vím, je to velký posun od nákupních tašek směrem ke střední třídě, k pohodlnému sedanu, který umí zatáčet a jehož motor krásně zní. Spec B má navíc nakrátko poskládanou šestistupňovou převodovku a je radost ho řídit. Jistý stříbrný sedan je tedy ještě stále v inzerci a čeká na nového Subaristu co se ho ujme. Myslím, že rozhodně stojí za to, už proto jak je dnes tohle auto vzácné. A kolik sedanů s horizontálním šestiválcem vpředu s pohonem všech kol a manuální převodovkou znáte? Vím, žádný jiný takový není…

PS: každopádně Krab bude Miníkář, takže uvítám určitě další kontakty s miníkáři a vymyslíme s nimi určitě nějaký pěkný výlet až bude pěkné počasí.