Vařit pivo ve staré elektrárně. Budova pivovaru Proud prochází náročnou renovací pod vedením studia Mimosa - CZECHDESIGN

Vařit pivo ve staré elektrárně. Budova pivovaru Proud prochází náročnou renovací pod vedením studia Mimosa - CZECHDESIGN

I když Pivovar Proud vznikl teprve nedávno, již nyní si buduje postavení na světovém trhu. A to nejen díky samotnému pivu, za které dostal ocenění, ale také díky vizuální identitě, vyladěné do posledního detailu, od studia Artbureau. Za ni si vysloužil bronzové umístění v kategorii Brand Logo v mezinárodní soutěži European Design Awards 2021 a rovněž bronzovou medaili v soutěži Best Label Hospitality Riva za etiketu piva TheMŽE. Kromě zmíněných úspěchů se Proudu daří rekonstruovat budovu bývalé elektrárny, která ve výsledku nebude sloužit pouze k výrobě piva, ale taky ke kulturnímu využití.

Za etiketu piva TheMŽE získal Proud bronzovou medaili v soutěži Best Label Hospitality Riva. | Zdroj: archiv Pivovaru Proud

Pivovar Proud sídlí v jedné z nevyužívaných budov areálu Plzeňského Prazdroje, a to konkrétně v bývalé elektrárně z roku 1905. Více než stoletá stavba, nacházející se u soutoku Mže a Radbuzy, přežila bombardování během 2. světové války a energii vyráběla až do 90. let. Na budově se ovšem podepsal čas, a proto se zástupci pivovaru Proud rozhodli oslovit architekty k její rekonstrukci.

Budovu bývalé elektrárny se podařilo v první fázi zrekonstruovat za necelých 18 měsíců. | Zdroj: Youtube Pivovar Proud

„V úvodní fázi jsme oslovili více architektonických studií a získali několik návrhů celkového konceptu. Architekti ze studia Mimosa navrhli řešení, které navazuje na estetiku historické budovy, zachovává některé původní klíčové prvky, ale zároveň dobře pracuje s umístěním nové moderní technologie pivovaru a celkovým využitím venkovních i vnitřních prostor. To byly pro nás hlavní důvody rozpracovat celý projekt dále právě s architekty ze studia Mimosa,“ popisuje začátek spolupráce Michal Škoda, ředitel pivovaru Proud.

Na architekty ze studia Mimosa, kteří stojí za mnoha realizacemi společenských prostorů, včetně kaváren a restaurací napříč republikou, čekal nelehký úkol rekonstrukce elektrárny, která si měla zachovat jedinečného genia loci a zároveň vytvořit velmi funkční technologické zázemí pivovaru.

Rekonstrukce ctí historické prvky budovy. | Zdroj: archiv Pivovaru Proud

Ředitel Proudu, Michal Škoda a vrchní sládková, Lenka Straková | Zdroj: archiv Pivovaru Proud

„Kavárny a restaurace jsou podstatnou – a pro nás velmi zábavnou – částí naší práce. Je skvělé vidět, že „váš“ prostor lidi baví, funguje, přináší jim radost. Aktuálně pracujeme na třech dalších projektech podobného zaměření – vinařství v Dolních Dunajovicích a v Mikulově a ciderce v Praze, ale Proud je ať už v kontextu naší dosavadní práce, nebo celkově této typologie v Česku unikátní svým měřítkem. A nejde jen o měřítko – je to současně možnost zachránit krásnou stavbu a vytvořit nový veřejný prostor. Cesta k finální podobě je ještě dlouhá, navíc komplikovaná současnou situací – ale věříme, že bude stát za to,“ říká o projektu architekt Petr Moráček z ateliéru Mimosa.

Rekonstrukce pivovaru, sídlícího ve staré elektrárně, je i pro zavedené architekty nelehkým projektem. I přes prvotní obavy se ale během rekonstrukce podařilo zachovat původní částí budovy i její charakteristické architektonické prvky.

Vizualizace bývalé elektrárny po konečné rekonstrukci | Zdroj: archiv ateliéru Mimosa

„Samotný objekt je krásný, svého času opravdový chrám pokroku. Velkorysý, kvalitní, obsahující řadu inspirativních inženýrských řešení – ať už založení samotné budovy na málo únosném říčním břehu nebo důmyslné nakládání s užitkovou vodou, soustavou vodních kanálů a tunelů. Užíváme si každý krok v jeho proměně. Možnost pracovat s velkým objektem s mnoha historickými vrstvami se silným investorem za zády, vytváření nového veřejného prostoru měřítka, které aktuálně Plzni chybí, skládání celku a detailů do smysluplné podoby,“ popisuje architekt Petr Moráček.

Rekonstrukce tohoto měřítka by se nemohla uskutečnit bez nadchnutí pro daný projekt a taky bez silného investora za zády. „Rekonstrukce je velmi nákladná, bez silného investora by nebyla možná – dům by byl s největší pravděpodobností po pár dalších letech chátrání odstraněn,“ souhlasí architekt Petr Moráček.

V první fázi rekonstrukce šlo o vytvoření dobrého technologického vybavení pivovaru. | Zdroj: archiv Pivovaru Proud

Vařit pivo ve staré elektrárně. Budova pivovaru Proud prochází náročnou renovací pod vedením studia Mimosa - CZECHDESIGN

Přibližně polovina plochy objektu je určena pro prostory společenského využití. Vznikne zde multifunkční sál s kapacitou 500 návštěvníků, který bude sloužit k pořádání koncertů, přednášek či výstav pro širokou veřejnost. „Konstrukce z roku 1905 jsou navrženy na maximální statické využití, pro dnešek nám nezbývají žádné rezervy. Požární řešení sálu pro 500 lidí v objektu, který s ničím takovým nikdy nepočítal, je extrémně náročné,“ popisuje úskalí projektu Moráček.

Více než sto let stará budova přinášela během rekonstrukce mnoho překvapení a výzev, na které museli architekti se zadavateli reagovat. „Postupně jsme odhalovali různá úskalí nebo problémy pro stavbu nebo umístění technologie a bylo nutné poměrně dost zasahovat do původních plánů tak, aby finální výsledek odpovídal našemu očekávání z hlediska funkčnosti i estetiky,“ přibližuje okolnosti Michal Škoda, ředitel pivovaru Proud.

Lenka Straková dohlíží na správnou výrobu piva v nově zrekonstruovaném prostoru. | Zdroj: archiv Pivovaru Proud

Za vizuální identitou Proudu stojí studio Artbureau. | Zdroj: archiv Pivovaru Proud

„Skutečně těžké je rozhodování o bourání částí stavby, které jsou samy o sobě krásné a kvalitní, ale s novým využitím neslučitelné. Hledání hranice a celkové pochopení minulé a budoucí funkce budovy – dovolit si zbourat hodnotné, odolat zbytečné reprodukci původních forem, hledání dostatečně kvalitních náhrad, skloubení současné technologie s možnostmi objektu,“ říká Petr Moráček.

Díky archivu Plzeňského Prazdroje měli architekti přístup k dobovým stavebním plánům, výkresům, fotografiím a dalším materiálům, díky čemuž mohla být budova přiblížena ke svému původnímu vzezření. „V průběhu přípravy projektu a následně samotné realizace jsme se dozvídali více o historii budovy, jejím architektonickém a technologickém řešení, a měli tak možnost naplno se vcítit do daného prostoru,“ dodává Michal Škoda.

V první fázi rekonstrukce bylo cílem zprovoznit technologické části pivovaru a vytvořit dobré podmínky pro fázi následující, která se bude zabývat veřejným a kulturním prostorem.

Během rekonstrukce byla vytvořena nová varna piva. | Zdroj: archiv Pivovaru Proud

„Podstatnou částí našeho návrhu je náprava toho, jak bylo s objektem zacházeno v době po druhé světové válce. Výraznějšími zásahy šetříme a musí mít v hierarchii objektu velmi vysokou pozici – navrhujeme nový vstup akcentovaný velkorysým venkovním schodištěm, nové prosklení hlavního štítu deklarující jeho novou funkci průhledem na varnu. V interiéru plánujeme využít vybavení dřívější elektrorozvodny i mostový jeřáb a další objekty a povrchy,“ prozrazuje architekt Petr Moráček.

„Spolupráce se studiem Mimosa fungovala, myslím, velmi dobře,“ pochvaluje si Michal Škoda. „Máme podobné estetické cítění tíhnoucí k jednoduchosti nebo občas až k minimalismu. Celý projekt vznikal poměrně rychle a živelně a i z důvodu neočekávaných zjištění v průběhu stavby a designu technologie jsme museli často naše plány přemyslet, předělat, znovu zvážit.“

V Proudu vznikají kromě klasických ležáků taky neobvyklá piva - zde ve spolupráci s .pepper..field. | Zdroj: archiv Pivovaru Proud

I přes pár nečekaných překvapení se podařilo první fázi elektrárny zrekonstruovat za úctyhodných 18 měsíců. Obsáhlá fáze zahrnovala zejména rekonstrukci prostor pro instalaci technologie pivovaru, následnou instalaci technologie a spuštění výroby piva. To vše bez vlastního výčepu nebo přístupu pro veřejnost. „Nyní se připravujeme na další fázi, v rámci které budeme řešit právě gastro a návštěvnickou část včetně kultivace venkovních ploch,“ dodává Michal Škoda.

V budoucnu by Michal Škoda rád otevřel celý pivovar a jeho okolí veřejnosti, kam by lidé mohli přijít nejen za pivem, ale i za kulturou, nebo jen tak posedět do parku. Součástí dalších fází projektu je stavba lávky přes řeku Radbuzu, a tím zpřístupnění pivovaru ze Štruncových sadů, ale i vybudování multifunkčního kulturního sálu pro 500–600 lidí. „Vše ale bude záviset na tom, zda bude náš pivovar na trhu úspěšný a budeme tedy schopni dále investovat do jeho rozvoje,“ uzavírá Škoda.

Vizualizace konečné podoby výčepu | Zdroj: archiv ateliéru Mimosa

Tagy: