Zahradní centrum má i restauraci. Na Západě to tak funguje, říká majitel

Zahradní centrum má i restauraci. Na Západě to tak funguje, říká majitel

Podnikat začal s rodiči na chalupě těsně po revoluci. Studium elektrotechniky na ČVUT na čas vyměnil za pěstování květin. Filip Klíma má dnes v Jindřichově Hradci Zahradní centrum - největší v kraji, a jeho velkoobchod zásobuje podobná centra, železářství, drogerie a další obchody po celém Česku.

Zahradní centrum s celkovou rozlohou 7 500 metrů čtverečních otevřel před 14 dny. Nabízí dekorace, květiny, dřeviny, květináče, nářadí a zahrádkářské potřeby. Objekt stál celkem 60 milionů korun. Nahradilo staré centrum, které bylo v Hradci naproti hřbitovu 21 let.

„Nabízíme zákazníkům komplexní zážitek. Mohou si tu nakoupit, pokochat naší ukázkovou zahradou. Uvidí, jak květiny či dřeviny vypadají, když jsou velké, a samozřejmě se tu mohou občerstvit. Máme tu nejen pití, ale i jídlo. Rodina tu klidně stráví několik hodin,“ popsal Klíma, který podle svých slov vděčí za svůj úspěch hlavně nápaditým a šikovným lidem okolo sebe.

Manažeři v kraji

V seriálu MF DNES představujeme úspěšné podnikatele a manažery v Jihočeském kraji.

Máte otevřeno dva týdny. Jak jste zatím spokojeni se zájmem lidí?Velmi, o víkendech bylo parkoviště pro 130 aut pořád takřka plné. Slavnostní otevření jsme pojali jako pokus o rekord v počtu lidí stříhajících pásku. To se povedlo, měli jsme tu 550 lidí. Chtěli jsme, aby to nebyl jen akt pro pár vyvolených. Do toho jsme lidem rozdávali slamáky, které jsou takovým naším symbolem. Udali jsme jich tisíc.

Otevírali jste na začátku podzimu. To je po sezoně, ne? Nebylo by lepší jaro?Když otevřete na jaře, máte zajištěné, že se vám rychle začnou peníze vracet. Ale je to taky riziko, protože na jaře je blázinec a každý problém se násobí. A problémům se u tak velkého objektu nevyhnete. Takhle máme čas doladit různé detaily. Navíc jsme nabírali spoustu lidí, kteří se musí otrkat. Kdybychom šli rovnou do sezony, mohl by tu být chaos. Takhle budeme na jaro stoprocentně připravení.

Filip Klíma (46 let)

Narodil se 30. října 1968 v Praze. V deseti letech se s rodiči přestěhoval do Českých Budějovic. Zde dodělal základní školu a později gymnázium. Následně šel studovat elektrotechniku na ČVUT v Praze. Ve třetím ročníku studium přerušil, aby s rodiči rozjel podnikání. Později školu dodělal a vrhl se na vlastní byznys – v roce 1994 založil v Hradci Zahradní centrum a později rozjel velkoobchod se zahrádkářskými potřebami. Nyní otevřel nové Zahradní centrum za 60 milionů korun. „Vždy jsem ale měl kladný vztah k elektrotechnice. Proto jsme nejcomputerizovanější zahradnictví ve střední Evropě. Nové Zahradní centrum je celé řízené centrálním počítačem,“ popisuje Klíma, jehož velkým koníčkem je létání. Jeho společnost zaměstnává 90 lidí.

Na kolik celá investice vyšla?Původní rozpočet byl na 55 milionů. Nakonec ale kvůli kruhovému objezdu, který jsme museli postavit, to bylo asi 60 milionů. Původně tu měla být obyčejná odbočka, to nám ale nepovolili. Takže jsem teď jedním z mála soukromých majitelů kruháče.

Zahradní centrum má i restauraci. Na Západě to tak funguje, říká majitel

To letadlo, které trůní v jeho prostředku, je také vaše?Ano, to je čmelák, který jsme koupili před třemi lety. Já jsem amatérský pilot a jednou se ke mně doneslo, že zkrachovala firma, která dělala postřiky na polích. V Mariánských Lázních na letišti bylo na prodej asi 30 čmeláků. Takže jsem tam vyjel a koupil jsem ho za 20 tisíc. Doprava stála 21 tisíc. Teď jsme ho oprášili, přetřeli a dali ho na náš kruháč. Občas mám takové bláznivé nápady.

Netradičním prvkem ve vašem centru je také restaurace. Jak to jde dohromady se zahradním centrem?Je to osvědčený koncept na Západě. Posledních deset let jsme intenzivně jezdili po zahradních centrech v zahraničí a nasávali nápady. V Holandsku nebo Anglii má každé větší centrum svou restauraci. A ne nějaký bufet, ale plnohodnotnou restauraci na úrovni. My jsme šli takovou českou cestou a udělali jsme něco mezi restaurací a bufetem. Tenhle typ stravování totiž v Hradci i trochu chybí. Když se chcete někde rychle najíst, stejně tím zabijete hodinu. Takže věřím, že naše restaurace naláká i lidi, kteří nejdou nakupovat věci na zahrádku. Zatím vydáváme asi 130 obědů za den, což není špatné.

Ač jste nyní velkoobchodník se zahrádkářským zbožím, původem jste vystudovaný elektrotechnik. Jak jste se dostal do světa květin?Moji rodiče jsou chemici, ale jako hobby měli pěstování květin. Když jsem byl ve třeťáku na vysoké škole, přišla revoluce. My jsme vzápětí dostali nabídku od jednoho Holanďana, ať pro něj pěstujeme květiny a vyvážíme k nim semena. Řekl jsem si, že je to zajímavá příležitost, takže jsem se na to vrhnul, přerušil jsem ČVUT a šel jsem se hrabat na pole do hlíny a pěstovat kytky tady kousek za Hradcem, kde jsme měli chalupu. V 90. letech, kdy všichni vozili kytky z Holandska sem, tak my jsme vyváželi semena tam. Takže květiny, které se k nám dovážely z Holandska, byly částečně z našich semen. Když jsme pak nabrali nějaké zaměstnance, vrátil jsem se do školy, abych ji dodělal.

Ale elektrotechnice jste se nikdy nevěnoval?V podstatě ne. Začal jsem se rozhlížet, co bych mohl dělat. Nenapadlo mě nic lepšího, než otevřít si zahradní centrum. Vyhlídl jsem si jedno místo, kde jsme postavili dřevěnou boudu a fóliovník, a prodávali jsme zahrádkářské potřeby. To byl rok 1994. Během dvou let jsme se rozhodli, že budeme dělat velkoobchod.

Zajímá vás dění v krajích?

Za cenu jednoho vydání získáte všechny regionální přílohy.

To je ale úplně odlišný byznys, ne?Pro nás to byl logický krok. My jsme totiž dělali maloobchod a odebírali jsme přímo od výrobců, nikoli od překupníků. Takže jsem se rozhodl, že těchto kontaktů využiju a začnu zavážet jiná zahradní centra, drogerie a prodejny zahrádkářských potřeb. Postupem času se z toho stal hlavní byznys. Ten dělá 90 procent našeho podnikání. Ve skladu máme nyní devět tisíc položek. Jsou to věci různých velikostí, v zásadě všechno zahrádkářské potřeby - hrábě, rýče, květináče a vše, co je potřeba. Dodáváme do zahradnictví, železářství, květinek po celém Česku. Denně od nás odjíždí 25 náklaďáků. Druhý sklad máme ve Valašském Meziříčí, odkud zásobujeme Moravu a část Slovenska. Převážně máme zboží české výroby, ale také z Nizozemska, Anglie, Německa. Zahradní centrum je ovšem mnohem viditelnější, je to taková naše výkladní skříň.

Proto jste se rozhodli postavit nové?Ano, je to taková třešinka na dortu. Ale myslím, že nový objekt tenhle byznys hodně posílí. Budou se tu dělat určitě lepší obchody než v tom starém malém zahradním centru. Původní prodejna byla malá, padala nám už skoro na hlavu. Když zapršelo, muselo se tam běhat s kýbly. Investovat do ní větší peníze nemělo smysl. Zákazníci nám leccos odpustili, bylo to taková malá regionální prodejna.

Teď máte 7 500 metrů čtverečních. To už asi není jen pro okres, ne?Určitě ne. Potřebujeme klientelu rozšířit. Potřebujeme sem přilákat zákazníky z mnohem širšího okolí. Když se člověk podívá, tak nepočítám-li směr na Budějovice, je nejbližší větší centrum v Jihlavě. Takže spádová oblast je tu velká. Navíc jsou blízko hranice, takže vítaná je rakouská klientela. Navíc jsme oblast, kam jezdí spousta chalupářů z Prahy, pro ně by to mohlo být taky zajímavé.

Jak vypadá vaše vlastní zahrádka?Asi jako každého elektrikáře. Omezuju se na ní převážně na sečení trávy a občasné pletí. Úplně bych se jí nechlubil.

Tagy: