Dopřejme dřevinám jarní sestřih - Deník.cz

Řežeme především kvůli bezpečnosti nebo pro podporu vitality, řezy ovocných stromů zase přinášejí vyšší výnosy. U jehličnanů se řezy zpravidla nedoporučují. Výjimku tvoří tisy, zeravy, cypřišky a cypřiškovce, u nichž bychom se ale měli omezit jen na tvarování. Smrky, borovice nebo modříny nezakracujeme, odstraňujeme maximálně suché a poškozené větve. Spodní větve bychom neměli odstraňovat příliš vysoko, sníží se tím stabilita dřeviny a hrozí vývrat.

Na jaře jen podzimní keře

Na jaře stříháme keře, které kvetou na podzim, jako třeba ořechokřídlec, třezalka, komule, hortenzie nebo vřes. U těch, které kvetou právě během jarních měsíců, bychom tím jejich kvetení omezili. Důležitý je tzv. průklest keřů, kdy se odstraňují přestárlé výhony, přičemž mladé a dvouleté výhony se ponechávají. „Zlozvykem je ostříhat keře i jehličnany do pravidelných tvarů. Dřevinám určeným na živé ploty to neublíží, ale ostatním to přináší značnou újmu,“ říká arborista Zdeněk Mutina ze zahradnictví Zúpaz.

Při řezu většího rozsahu by neměla řezná rána přesahovat průměr 50 mm, ve výjimečných případech 100 mm. Řezy musí být hladké, nesmíme zatrhnout kůru nebo vyštípnout část větve. „Nejlépe je použít metodu tzv. řezu natřikrát, především u těžších a dlouhých větví. Nejdříve provedeme řez do 1/3 větve odspodu, asi 20 cm od plánovaného řezu. Pak provedeme vrchní řez, a to směrem od kmene. Řežeme tak dlouho, dokud větev neodpadne. Nakonec provedeme finální třetí řez v plánovaném místě, zpravidla na větevní límeček. Řez by měl být co nejkratší, kolmý k větvi. Na malé řezy je dobré použít ruční nůžky, na větší pákové nůžky nebo pilku. Řez i střih by měl být proveden najednou, aby rána byla rovná. Při případném nerovném řezu se doporučuje zarovnání rány zahradnickým nožem. Tím podpoříme rychlejší a bezpečnější hojení,“ vysvětluje Zdeněk Mutina.

Není řez jako řez

Řezy můžeme rozdělit do čtyř základních skupin. První tvoří řezy zakládací, kdy jde o založení korun mladých stromů a zapěstování jejich korunky. Patří sem například komparativní řez při výsadbě, kterým srovnáme velikost kořenového systému a korunky. Provádění radikálnějších řezů se doporučuje právě při jarní výsadbě, kdy může být odstraněno až 50 procent objemu větví. Důležitý je i řez výchovný, který dokáže vytvořit „tradiční korunku“ daného druhu. Je to nejdůležitější druh řezu, při jehož zanedbání mohou vzniknout při dalším růstu stromu velké problémy. Hlavně v blízkosti chodníku a komunikací by se na základě tohoto řezu měla postupně vytvořit tzv. podchodná (2,5 m) a podjezdná (5 m) výška.

Druhou skupinu tvoří řezy udržovací, poskytující pravidelnou péči o dospívající stromy. Řez zdravotní zvyšuje vitalitu a provozní bezpečnost. Při tomto řezu odstraňujeme větve suché, nalomené, napadené chorobami a křížící se. Důležitou součásti tohoto řezu je odstranění konkurenčních terminálních výhonů a odstranění tzv. tlakových vidlic, tedy větví v příliš ostrém úhlu. Tento řez je ideální provádět v období plné vegetace. Třetí skupinu tvoří řezy stabilizační, které redukují korunu s cílem snížení rizika vývratu stromu a zlomu kmene. Neměly by se provádět na zdravých stromech, mohly by je trvale poškodit. Tyto řezy mají svůj čas v době vegetačního klidu.

Čtvrtou skupinou jsou řezy tvarovací, které se provádějí v pravidelných intervalech pro udržení požadovaných tvarů korun. Patří mezi ně například úprava živých plotů a stěn, které můžeme řezat i vícekrát během roku a obvykle při nich zkracujeme jen tenké větve. Tento řez se může provádět prakticky kdykoliv, vynechat bychom měli jen období silných mrazů nebo velkého horka a sucha.

Není pilka jako pilka

Pro řez a střih dřevin je také důležité správné nářadí, které ulehčí a urychlí prováděné práce. Běžným majitelům zahrad bohatě postačí nabídka ze supermarketů a zahradnických prodejen, kde si lze vybrat ze škály motorových pil, ručních nůžek nebo nastavitelných pilek na tyči. Stále oblíbenější jsou ekologické jednoruční elektrické pily.

Hlavně s rozmyslem

Kdo si na ořezy netroufne, nebo si není jistý, může využít služeb zahradníka či arboristy. Jimi ošetřené stromy a keře budou zdravé, vitální, bezpečné, a budou nás těšit další desetiletí. „Přistupujme ke dřevinám s úctou, některé z nich jsou tady déle než my a také i budou. Navíc čelí stresovým faktorům, jako jsou posypové soli, suchá stanoviště, umělá osvětlení nebo mechanická poranění. Jejich růstový prostor je často omezen budovami, elektrickým vedením, dlažbou či okolním provozem. Berme na vědomí, že pokud hodláme nějaký strom odstranit, tak často nebude možné jej zpět v některých lokalitách znovu vysadit, třeba z důvodu inženýrského zasíťování. Ořezy se tak stávají jediným možným řešením k jejich zachování. Více se lze o tomto tématu dozvědět na stránkách arboristické akademie,“ uzavírá arborista Zdeněk Mutina.

NÁZOR ODBORNÍKA

Arborista Zdeněk Mutina, spolumajitel zahradnictví ZÚPAZ Bohumín

Jak máme řezy dřevin ošetřit? Ještě nedávno se rány ošetřovaly všelijak. Natíralo se vším, co bylo po ruce – luxol, latex a ostatní barvy. Dnes se doporučuje rány nezatírat. Zatřením rány totiž nijak nesnižujeme nebezpečí vstupu patogenů. Nátěrem rovněž ztěžujeme kontrolu správně vedeného řezu a zvyšujeme finanční náročnost prací. Výjimku tvoří zatření ran z důvodu estetických. V tomto případě se doporučuje jedině stromový balzám.

S jakými nešvary se nejčastěji jako arborista setkáváte? Poukázal bych na zimní a jarní řezy „do kulata“ anebo „do roviny“. Z takto neodborně ořezaných keřů nám během vegetace vyrostou dlouhé letorosty, dost často bez květů. Takto ořezané keře často vidíme na veřejných prostranstvích. Bohužel.

Kde se dělají nejčastější chyby při řezu ovocných stromů? Ovocné stromy jsou samostatnou kapitolou. U nich se podstatně liší doba řezu u jádrovin, tedy jabloní a hrušní a peckovin (švestek, rynglí, meruněk, broskví, třešní, višní) anebo u drobného ovoce, jakými jsou angrešty, rybízy, maliny či hosta. Zde se dá dobře provádět řez podle pokynů v publikacích, ale i u nich je nutné znát základní pravidla – tedy nejen dobu řezu a jeho velikost, ale třeba to, zda provádět řez na vnitřní a venkovní pupen podle jednotlivých odrůd ovoce. Když řez neprovedeme správně, tak nás strom „odmění“ malou nebo žádnou úrodou, případně se na stromech objeví množství „vlků“, tedy bujných výhonů rostoucích kolmo k zemi.