Křivoklátsko je lesnickým parkem. Co z toho? - Horydoly.cz - Outdoor Generation

Křivoklátsko je lesnickým parkem. Co z toho? - Horydoly.cz - Outdoor Generation

Křivoklátsko je lesnickým parkem. Co z toho? - Horydoly.cz - Outdoor Generation

Sázení stromku na louce před Emilovnou uprostřed křivoklátských lesů vypadalo pro nezasvěcené bizarně.

Na trávě pár metrů od silnice postává několik desítek většinou uniformovaných lidí.

Zelené kamizoly jsou nažehlené, s naleštěnými knoflíky a slavnostně upnuté. Ty označují vysoké lesácké úředníky.

Pracovní zelené oblečení, trochu zválené, vespod svetr, svrchu vesta nebo bunda s mnoha kapsami. Tak se poznají místní revírníci a výkonní správci polesí.

Pamětní dub u Emilovny

Uprostřed stojí ministr zemědělství a několik lidí s oblecích. Na první pohled nejsou příliš drahé, ale ani levné. Tipujeme jejich nositele na vyšší státní úředníky, kteří se příležitostně stávají podržtaškami.

Mezi nimi se pohybuje pár novinářů v neformálním civilním oblečení. Někteří jsou specialisté na lesnictví a zemědělství, jiní na cestovní ruch. Několik civilistů se obléklo do výrazně barevných košil, bund a neformálních kalhot. Jsou to tiskoví mluvčí, píáristé a zřejmě také lobbisté.

Ministr se zatváří nervózně, hudba dostane povel a ozve se fanfára lesních rohů. Následuje pár nic neříkajících frází z několika nejvyšších úst, zasazení stromku, přihrnutí hlíny a další fanfáry.

Přijíždějí drahá černá auta pro pomazané hlavy, obyčejnější pro méně důležité a autobusy pro obyčejné lidi. Za několik minut stojí stromek sám. Určitě se na něj zajedu po letech podívat, jak se mu daří. Dub má síly dost a přežije mnohé lidské hemžení pod svojí korunou.

Zní to dobře. Jako by někdo chtěl chránit přírodu

Ministerstvo životního prostředí minulý rok ohlásilo vážnou snahu o vyhlášení národního parku na Křivoklátsku. Již proběhla jednání s obcemi.

Znamenalo by to zásadní komplikace pro místní obyvatele, návštěvníky i turisty. Velké omezení by dopadlo také na lesní hospodářství.

Lesáci vedení dvěma největšími majiteli zdejších lesů, firmou Lesy ČR a restituentem Jerome Colloredo-Mannsfeld, vymysleli protitah. Dohromady s Českou lesnickou společností založili Lesnický park Křivoklátsko.

Zní to dobře, což? Tak trochu úředně. Také je v tom cítit ochrana přírody. Nakonec pěkné lesy máme všichni rádi.

Jenže ono je to jenom prázdné nic. Lesnický park tuzemská legislativa nezná, nic takového není běžné ani v zahraničí, a koneckonců nikoho k ničemu nezavazuje. Zní to ale dobře.

Všichni vědí o co jde, jen ministr to popírá

Všeobecně se má za to, že lesníci park podstrčili svůj park veřejnosti, aby omezili nebo dokonce zastavili práce na vyhlášení opravdového národního parku.

Lesníci o tom mezi sebou mluví jako o hotové věci, jak to těm zeleným natřeli, a zelení naopak nevraživě koukají na jejich iniciativu jako kukaččí vejce, ale špičky to popírají.

"Tento i následující lesnické parky budou sloužit jako příklad lesnického hospodaření v krajině," říká ministr zemědělství Jakub Šebesta. "Lesnický park nebrání vzniku národního parku."

Jenže hned v další větě potvrzuje: "Lesnickými parky by mělo být prokázáno, že lze účinně chránit krajinu bez zpřísňování předpisů." Aby nebylo pochyb, ještě přitvrdí: "Možná se někdo bojí, že se časem zjistí, že lesnický park dostatečně chrání přírodu a není důvod zřizovat národní park."

Ptáme se ho tedy, zda není zřízení lesnického parku Křivoklátsko politická trucakce proti připravovanému národnímu parku. "Nejsem si jistý, zda je vyhlášení národního parku politická otázka," nadechuje se ministr Jakub Šebesta a hned dodává: "Lesnický park je na rozdíl od něho iniciativa zezdola. Dost možná se bude těžko hledat důvod pro zvýšení ochrany přírody, pokud to zajistí lesnický park."

Nakonec položí dvě teatrální otázky, na které nečeká odpovědi: "Je to špatně? Jdeme dobře?"

Nejde o přírodu. Chceme propagovat lesáky

Obracíme se na předsedu křivoklátské pobočky České lesnické společnosti Miroslava Pecha, co konkrétního přinese přírodě na Křivoklátsku lesnický park oproti stávající chráněné krajinné oblasti a biosférické rezervaci.

"Lesnictví není prezentováno, jak by si zasloužilo, a to Lesnický park změní," zní hlavní argument Miroslava Pecha. "Řada lesnických činností je veřejností vnímána vysloveně negativně, a proto se zavazujeme k hospodaření za použití nejvyšších standardů."

Ministra Jakuba Šebestu prý mrzí, že zemědělec a lesník je braný jako škůdce přírody. "Neznám důvod, proč by se měli chovat nešetrně k životnímu prostředí, ve kterém žijí a pracují."

Lesník Miroslav Pecha dodává, že Lesnický park nemá dopad na státní rozpočet, kdežto na národní park by muselo jít sto milionů korun. Podle něho zůstane zachované hospodaření v lesích a zaměstnanost. Obcím zůstane možnost spolurozhodování o lesích a veškeré dosavadní pravomoci. "Zachováváme plnohodnotnou správu obcí a nevstupujeme do jejich pravomocí."

Lesnický park Křivoklátsko nadále zůstává ze zákona v pravomoci Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko.

Křivoklátsko je lesnickým parkem. Co z toho? - Horydoly.cz - Outdoor Generation

Prezident prý zná Křivoklátsko a varuje před rizikem

Dodejme, co napsal prezident Václav Klaus k založení lesnického parku: "(...) Přírodní bohatství, které skýtají křivoklátské lesy, jsem poznal již dávno před tím, než jsem jako prezident republiky začal pravidelněji přebývat na zámku v Lánech. O to více jsem s obavami sledoval diskuse o možném vyhlášení národního parku na území křivoklátských lesů. ...vyhlášení tzv. Lesnického parku je protiváhou snahám zakonzervovat Křivoklátsko pomocí vyhlášení bezzásahového národního parku. Rád bych tomu věřil, ale nejsem přesvědčen, že se zastánci vyhlášení národního parku s tímto stavem dlouhodobě spokojí. Hrozí riziko, že se Lesnický park stanepoue mezikrokem k vyhlášení již zmíněného národního parku. Buďte si, prosím, tohoto rizika dobře vědomi. (...)"

Vlastník podstatné část křivoklátských lesů a spoluvyhlašovatel lesnického parku Jerome Colloredo-Mannsfeld píše toto: "(...) Na založení lesnického parku jako alternativního projektu k důrazně odmítnutým původním snahám a úsilím o národní park nahlížím velmi pozitivně. ...nevidím žádnou naléhavou potřebu něco měnit na zacházení s přírodou... (...)"

Zobrazit místo Turistika na větší mapě

Představme si tři strany zákopové války o vládu nad lesy v celém Česku. Můžeme odhadnout, že ani jedna z nich není úplně čistá, upřímná a nehraje s veřejností fér.

Ochránci přírody

Zdánlivě za nejlepší konec lana tahají ochránci přírody. Reprezentuje je Ministerstvo životního prostředí. Chtějí pro přírodu to nejlepší, nechat ji samovolnému vývoji, nezasahovat do jejích procesů a omezit vliv člověka na ní.

To zní dobře. Možná i užitečně a rozumně. Jenže zelení úředníci přitlačili na pilu až příliš. Pustili se do boje na mnoha místech najednou, vzali za spojence ekologistické aktivisty, vyložené blázny, profesionální kverulanty a také úřednickou mašinérii.

Došli tak daleko, že většina obyvatel České republiky je upřímně nesnáší, obávají se o lesy zničené kůrovcem, brání kulturní krajinu pod bičem nesmyslných ochranářských příkazů a zákazů a také jim není po chuti neskrývaná liberální politická orientace Strany Zelených, se kterou ochránce přírody ztotožňují.

Tuto frontu zosobňuje především bývalý ministr životního prostředí Martin Bursík, vysoký zelený úředník František Pelc a na Křivoklátsku šéf chráněné krajinné oblasti Petr Hůla.

Lesní hospodáři

Na očích veřejnosti nejsou tak hodně jako ochránci. Přesto jsou mocnější. Nemluví řečí politiky, ale dobře znají mluvu peněz. Jsou to lesáci. Majitelé lesů, jejich správci, myslivci a lesní personál.

Jim jde na ruku většina úředníků, protože je buď zaplacená, nebo se jednoduše dokáže hůře orientovat v požadavcích ochránců než lesáků. První mluví o ekosystémech, nikách, mimoprodukčních funkcích lesa a právech všech živých organismů na Zemi. Druzí chtějí těžit dřevo a snad občas zalesňovat.

Lesníci mají za spojence myslivce, které sice v lese nesnášejí, ale v parlamentu dokáží slušně zatlačit, rybáře, což je ta samá písnička v bledě modrém, ale také třeba hornickou, těžařskou a betonářskou lobby, kterým nejsou po chuti zákony na ochranu přírody.

Tato válečná fronta je otevřena pouze kvůli přístupu k ziskům z hospodaření v lesích. Nebojuje se tu v rukavičkách, kvete tu korupce gigantických rozměrů a občané přicházejí nejen o velké peníze, ale také o přírodní bohatství.

Za lesáky viditelně kope třeba ministr zemedělství a dlouholetý ředitel zemědělské a potravinářské inspekce Jakub Šebesta, šéf podniku Lesy České republiky Svatopluk Sýkora, který prozatím nahradil několik svých narychlo odvolávaných předchůdců.

Místní samospráva

Do sporů ochránců přírody a lesníků zasahují místní lidé jen okrajově. Většinou jde o osamocené výkřiky. Jen občas se někde podepíše petice, obec se vzbouří, nebo kraj udělá bububu.

Místní samospráva ovšem hraje velmi důležitou roli jazýčku na vahách. Ke komu se přikloní starostové a potažmo veřejné mínění, ten má navrch.

Ještě před pár lety obce vítaly nové národní parky a chráněné krajinné oblasti na svém území. Doufaly v dotace a zvýšený cestovní ruch. Ani jedno však pořádně nepřišlo. Ještě před rokem dokázali zelení úředníci přesvědčit místní samosprávy, že bez souhlasu s ochranářskými požadavky nedostanou peníze na rozvoj a koneckonců ani na provoz.

Tento rok se ovšem občané některých obcí dali dohromady, po internetu se spojili s dalšími komunitami a vzepřeli se nejen svým samosprávám, ale i zeleným úředníkům. Zdá se, že závaží na misce vah se nenápadně přesouvá k lesákům.

Potíž s obcemi je v tom, že jejich zastupitelstva často nevědí, která bije, nezajímá je politika, nerozumí hrám, které s nim ochránci i lesáci hrají. To je ovšem lepší případ. V horším případě jsou starostové a jejich zástupci zkorumpovaní. Jen někteří rozhodují podle přání občanů a v jejich zájmů.

Dlouhá léta byl symbolem boje proti ochráncům přírody na Šumavě hejtman Jihočeského kraje Jan Zahradník, teď se na jeho místo pomalu dostává šéf Klubu českých turistů Jan Stráský. Obcí, která dokázala odolat tlaku úředníků a nestane se součástí rozšířeného národního parku České Švýcarsko, je Tisá.

Týden na Křivoklátsku

XII. Kounovské kamenné řady

XI. Přílepská skála pro romantiky

X. Kotláři útočí

IX. Na hřiště místo do přírody

VIII. Spěcháte-li, nejezděte na Berounku

VII. Studené koupání u Tří pramenů

VI. Umělá příroda na Křivoklátě

V. Dlouhé sjezdy k Berounce

IV. Hledání hořovických skal

III. Greenway Berounka - Střela

II. Nová rozhledna Velká Buková

I. Křivoklátsko je lesnickým parkem. Co z toho?

Tagy: