Zahrádka pro každého? Záliba v domácím pěstování urychluje klimatickou krizi

Zahrádka pro každého? Záliba v domácím pěstování urychluje klimatickou krizi

Zahrádka pro každého? Záliba v domácím pěstování urychluje klimatickou krizi

Vzrůstá spotřeba rašeliny, funkčně neobnovitelného přírodního materiálu.Foto | Neslihan Gunaydin / UnsplashZahradničení je lékem na psychické neduhy pandemií unavené společnosti, oddechem, meditací, malým splynutím s přírodou i příjemně únavnou fyzickou činností. Navíc přináší užitečné zkušenosti, radosti a úrodu k tomu. Úplně pozitivní bilance zahradníků a zahrádek ale také není. Píše o tom Independent.Víme, reklamy jsou otravné. A respektujeme, že je máte vypnuté :-) Budeme rádi, když nás podpoříte jinak.
Prosíme, zvolte výši svého daru. Děkujeme
Pro skrytí reklam se prosím přihlašte
Pro skrytí reklam se prosím přihlašte

Zapomněli jste heslo? Změňte si je. Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Zahrádka pro každého? Záliba v domácím pěstování urychluje klimatickou krizi

Podpořit vlastní nezávislost a soběstačnost se v posledních letech rozhodla řada novopečených zahradníků. Zahradní centra, výrobci zemědělské techniky a nejrůznější dodavatelé řešení „udělej si sám“ jim v tom vyšli vstříc. Počet zahrádek, zvláště pak ve městech, utěšeně narůstá. Záhumenky, střešní a balkonové políčka, zahrádky před domy. Toto milé napojení na kořeny zemědělské produkce a přírodu má ale i přidružený efekt.

Vzrůstá spotřeba rašeliny, funkčně neobnovitelného přírodního materiálu. Milovníci tohoto ušlechtilého hobby tak často nevědomky přispívají k drancování rašelinišť. Jeden milimetr rašeliny vniká tisíce let a její těžba po tunách je přitom otázkou minut.

Jak navíc upozorňují aktivisté: „Jen v rašeliništích Velké Británie je vázáno 300 milionů tun potenciálně nebezpečných skleníkových plynů, nyní absorbovaných, které se mohou uvolnit těžbou uvolnit do atmosféry.“ Zájem o zahradničení a ozelenění všech míst, kde to je jen trochu možné, tak paradoxně přispívá k likvidaci nedocenitelného biotopu obývaného řadou unikátních druhů rostlin a živočichů i k akceleraci klimatické změny.

Mezi lety 2015 až 2019 se její podíl v prodávaných zahradních substrátech snížil přibližně o 10 procentních bodů, což zdaleka nevyvážilo vzrůstající poptávku. Britské hnutí Přátelé Země proto brojí za to, aby vláda splnila svůj už deset let starý dobrovolný závazek a zřekla se těžby, prodeje a používání rašeliny, a tím konečně spotřebiteli umožnila nakupovat alternativní substráty bez rašeliny.

„Rašeliniště, blata a mokřady jsou deštnými pralesy Británie,“ dodává Paul de Zyla, vedoucí organizace Growing Media Monitor. Zahradničení je fajn, mít kousek zeleně na dosah nám prospívá. Ale jako u každého ušlechtilého záměru platí, že všeho moc škodí. A přeexponovaný univerzální požadavek po zahradničení může mít neblahé dopady na životní prostředí.

Přečtěte si také |
Rašelina mizí i kvůli zahradníkům. Čím ji nahradit?
reklama
Tagy: