Dotace jen pro bohaté. A bydlení na Šluknovsku jen pro zdravé, ostatní jsou výdělek pro pohřebáky. Předvolební komentář Anny Vančové a Štěpána Chába
07.10.2021
Foto: Ilustrační foto Jitka Jeslínková
Popisek: Tak kudy se letos vydáme? Po modré?
Tak komu to letos hodím? Pár dnů do voleb a já nemám ponětí. Bývala jsem věrná volička Pirátů, ti mě ale nakrkli napřed svým evropským ´svazáckým´ výsadkem, poté - jako občanku Prahy – naprostou nekompetentností pirátského vedení metropole (Hřib satan, Scheinherr jeho pekelný náměstek pro kolabující dopravu).
Domluvili jsme se tedy se Štěpánem Chábem na malém předvolebním testu. V čem spočívá? Popíšeme vám i jim (politikům) velmi zhruba naši aktuální situaci coby voličů. Já jsem tzv. středně příjmová, on chudý. Já jsem stará, on středního věku apod. (Proč tam není nikdo mladý, zdravý a bohatý? Protože nikoho takového neznáme.) Pak přidáme, čím nás v posledních 14 dnech stát naštval. A optáme se jednotlivých stran a koalic, v čem si myslí, že nám mohou pomoci. Což, s vaším laskavým svolením, okomentujeme.
Letos jako fakt nevím, Piráti. Foto se svolením: Ivan Bartoš
Každý zvlášť, neboť ani zdaleka nemáme na vše shodné názory. Byť ty se častými politickými diskuzemi, vášnivými, hlasitými a plnými bez záplavy hvězdiček nepublikovatelných výrazů přece jen k sobě za ta léta o pár cenťáků přiblížily. Což vůbec nevadí, étos Krajských listů.cz spočívá mj. v tom, že absolutní názorová shoda je nepřirozená, neužitečná a diktovaná shora; my žádná diktatura nejsme – mysli si, co chceš, pokud jsi schopný/á to relevantně ozdrojovat a náležitě vyargumentovat, napiš to.
Fakt? A těch 30 tisíc obětí covidu? Foto se svolením: Jan ´Svetr Hamáček
A proč nekážeme ´Neptej se, co může udělat tvá zem pro tebe, ptej se, co můžeš ty udělat pro svou zem´? A vy tu nějakého Johna Fitzgeralda Kennedyho snad vidíte?
Začíná dáma. Jmenuji se Anna Vančová, je mi 59 let, mám dvě dospělé děti (32 a 33 let), které žijí se mnou a mým manželem v jedné domácnosti. Manžel pracuje jako montér celý život u DP hl. m. Prahy a celkem slušně vydělává. Moje dcera pracuje pro Krajské listy.cz a pro Parlamentní listy.cz (pro každé dělá něco úplně jiného), můj syn je invalidní důchodce s poruchou autistického spektra. Já coby majitelka, šéfredaktorka, editorka, korektorka a uklízečka (redakci mám doma) ´beru´ 29 000 měsíčně. Krajské listy.cz se uživí, o zisku ale nemůže být řeč. Jsem OSVČ, vše přiznávám, vše daním. Vlastním půlku nevelké činžovní vily v Praze, o kterou se starám, a srub nad Štěchovicemi, který mi darovala tetička. ´Dotace jsou nespravedlivé, absolutně nepřehledné, furt se kradou a křiví trh, dotace jsou čiré zlo.´ Takto bych ve stručnosti popsala, co mne tento víkend nejvíce dožralo. Myslím si to dlouho, tentokráte jsem ale čelem do zdi narazila zcela konkrétně. O co jde? Ač má moje vila (pro jednoduchost si ji přivlastním, druhá polovina je tetičky, které je 93 let a zdraví jí už úplně neslouží) cenu nyní minimálně 50 milionů, spíše více, hypotéky se dávají na příjem. A ten mi vychází – podle bankovních počtů - poměrně nízký. Protože ona vila nic nevydělává, ani účetně, ani fakticky. Poslední rok a půl jsem opravovala jedno patro (máme 4 patra a 6 bytových jednotek), jehož nájemník, starý pán, zemřel. Jeho byt má 150 čtverečních metrů a od války na něj nikdo nesáhl. Za 4 zahypotékované miliony (hypouše máme obě, já i dcera) jsem ho nechala zrekonstruovat, vznikly dva menší, moc pěkné byty. Oba pronajaté, nájmy akorát tak pokryjí splátky hypotéky. Dále zde bydlí tetička, která jako důchodkyně nic neplatí, největší položky jsou za plyn, jímž topíme, a vodu. Další dva byty vydělávají na to ostatní, topení, vodu, údržbu zahrady a různé piškuntálie, které každý majitel musí. Plán A byl za 4 miliony opravit patra dvě. I to naše, cca stometrové, které je ve střeše. Nemáme byt, ale mansardu. Což je neodizolovaný prostor, v zimě v bytě 14 stupňů, v létě, když jsou parna, klidně poctivých 32 stupňů Celsia. Jenže do tohohle bohulibého plánu nám realita stále se zvyšujících cen stavebních prací a materiálů hodila vidle.
Foto Markéta Vančová Největším problémem našeho bytu jsou vylágrovaná okna. Kompletně hin. Podlahy to samé. Rozhodli jsme se tedy pro plán B, že náš byt budeme opravovat postupně, pokoj po pokoji, jak se nám podaří nakřečkovat nějaké peníze. Na zamýšlený mezonet průnikem na půdu jsme museli zcela rezignovat, v rámci rekonstrukce jsme půdu alespoň připravili na ten mezonet, což s sebou nese její odizolování – za pěkných 800 tisíc, no nekupte to… A teď ta okna. Je jich 11 plus balkónové dveře. Kdybychom chtěli velkopansky okna špaletová, původní, oprava jednoho z nich by vyšla na 45 tisíc. Fajn, říkám si, spokojím se s plasťáky, ať si památkáři křoupnou. Nemohla bych ale dostat nějakou tu dotaci? Vždyť výměnou oken ušetřím nemalé množství energií. V říjnu vypisují další Novou zelenou úsporám. Odpověď? Nemohla. Proč? Protože nemohu opravovat dům postupně a čekat dotaci. Protože bych musela nejen udělat – za provozu – všechna okna v celé vile, navíc bych musela vilu zateplit. Všechno zaplatit a pak doufat, že Nová zelená úsporám mi vrátí až 50 %. Opakuju, bereme i s dcerou 49 000, živíme syna, barák nevydělává, splácíme přes 32 tisíc hypotéku, a ještě dlouho budeme. Takže čiré sci-fi. Vedle nás bohatí developeři opravují velmi podobnou vilu. Ti na dotace dosáhnou, dělají to najednou, mají v zemi i kontejnery na dešťovku, celý dům opláštili polystyrenem. Vilu koupili za bratru 35 milionů, do stavby již vrazili minimálně totéž. Tak jim stát vrátí část nákladů (byt si tam pořídíte za minimálně 25 milionů) pomocí Nové zelené úsporám. Pak není divu, že největším příjemcem dotací jako takových je v ČR Agrofert. A já se ptám: je tohle ta správná filozofie? Že jsou dotace výhradně pro bohaté? Ovšem placené z daní nás všech, tedy i mých a Štěpána, kterému salutuje každé ráno úderka kostelních myší. |
Co nám někteří oslovení odpověděli?
ČSSD: „Dotace nejsou ve své podstatě špatné, jen se musí velmi vážit komu a v jaké míře se poskytují. Podle názoru ČSSD dotace nesmí končit jako dárečky pro velké korporace. Národní i evropské dotace musí jít pouze malým a středním podnikům, které jsou páteří české ekonomiky. Velkým firmám by se podle nás mělo pomáhat striktně jen formou úvěrů nebo garancí, ale nikoli přímými dotacemi. To platí pro národní i evropské dotace.
Také je potřeba, aby dotace mohli čerpat jen féroví žadatelé, musí být adekvátně využity, nikoli zneužity. Je nezbytné zajistit, aby firmy sídlící v daňových rájích, se nemohly ucházet o dotace a státní zakázky či podporu z kurzarbeitu.“
Vančová: Ok, souhlas, a jak to hodláte zařídit? Když již léta sedíte ve vládě, proč jste s tím něco dávno neudělali?
Trikolora Svobodní Soukromníci: „Formace Trikolora Svobodní Soukromníci chce zásadním způsobem snížit míru přerozdělování na české, natož evropské úrovni. Jsme přesvědčeni o tom, že stát má být štíhlý a efektivní, proto chceme spustit antibyrokratickou revoluci, zrušit či omezit tři desítky státních institucí a úřadů, chceme zrušit či sloučit některá ministerstva a tím ušetřit jen v prvním roce asi 140 miliard Kč. Z toho vyplývá, že chceme také zrušit drtivou většinu dotací (vyjma zemědělství), které stejně pouze křiví trh a jsou určeny je předem vyvoleným skupinám příjemcům, což posiluje míru korupčního prostředí v ČR.“
Vančová: V tomto jsem pravičák, takže souhlasím.
Nejen s dotacemi je to celé jaxi naruby... Foto se svolením: David Černý
Urza: „Dotace jsou zlo; křiví trh a způsobují, že lidé nemohou rozhodovat o svých penězích. Důsledkem toho je, že řada projektů, o které mají lidé doopravdy zájem (manifestovaný tím, že by za ně byli ochotni dobrovolně platit), nemůže vzniknout proto, že stát vezme těmto lidem peníze, jimiž pak dotuje projekty, které si dotyční nevybrali (a neměli by zájem za ně platit dobrovolně).“
Vančová: V tomto jsem pravičák až anarchista, takže opět, plně souhlasím.
Pokračuje pán. Štěpán Cháb, 40 let, šestičlenná rodina, já jediný s příjmem. Dům na osobní hypotéku (výborná záležitost, díky které nemusíme platit horentní úroky bankám, ale splácíme pouze skutečnou hodnotu domu, vřele doporučuju). Příjem, všechen daněn na Finančním úřadu, kolem 30 000, přičemž polovina jde na výdaje za dům, energie, zdravotní pojištění a podobné haraburdí. Zbylých přibližně 15 000 jde na obživu šesti osob v naší domácnosti. Okna neřeším, ač mi jich na domě několik chybí úplně. Nyní je prioritou utonulý krtek ve studni – takže renovace studny. Následovat bude díra ve střeše. Okna jsou tedy zatím rozmary daleké budoucnosti.
Foto Štěpán Cháb Oddám se zcela jinému problému, který mě upřímně děsí. Protože bydlíme na Šluknovsku, máme nedostatek zdravotnických zařízení, chybí lékaři, specialisté, čekací listiny jsou neúměrné. Dám příklad. Jsem po šesti infarktech (genetický dáreček od předků). Po posledním infarktu si mě kardiolog pozval na prohlídku až na další rok. Infarkt proběhl v červnu 2019, prohlídka byla v dubnu 2020. Není to málo: Pokud mě infarkt chytí večer (což už se mi stalo třikrát), jede se do nemocnice celou hodinu a půl, přičemž si člověka přendávají ze sanitky do sanitky na staré benzínové pumpě v půli cesty. Nemocnici tu máme. Ale několik let nefunkční, bankrotující a bez vybavení i zaměstnanců. A tak, my ze Šluknovska, jezdíme do okresní nemocnice v Děčíně, která je kvůli tomu přetížená. Co s tím? Nikdo nic neradí, jen krčí rameny. Zdravotní pojištění si platíme v plné výši měsíc co měsíc, péči ovšem nemáme ani poloviční, oproti jiným krajům. Chytly mě před rokem zuby. Bolest urputná, obvolal jsem všechny zubní ordinace, všichni mají plno. A tak mám v hubě Sarajevo, protože zubaři neberou. Přičemž, nutno dodat, drtivá většina zubařů jsou lidé v důchodovém věku. Takže bude hůř. Hledám, v rámci rodiny jednoho specialistu (obor si nechám pro sebe), nebere, plno, beznadějně plno. Není, nebude. A tak se ptám, a nemůžu si to odpustit: Jak hodlají politické strany vyřešit nerovnost v dostupnosti základní i odborné zdravotní vybavenosti? Opravdu jsou v naší republice kasty těch lepších a těch horších? |
ČSSD: „Co se týká tématu dostupnosti zdravotnictví, našim primárním cílem je zabránit jeho privatizaci či úvahám o jakékoliv zpoplatnění českého zdravotnictví, to by dále zhoršilo jeho dostupnost pro široké vrstvy obyvatelstva. Musíme dělat vše pro to, aby zdravotní péče byla dostupná nejen lidem ve větších městech, ale i na venkově. Chceme vrátit praktické i zubní lékaře do venkovských oblastí. Zájemců z řad takových lékařů bude hrazeno specializační vzdělávání a ve spolupráci s kraji vybudujeme nové ordinace na venkově a v odlehlejších místech.
Bez kvalitního, dostupného a moderního zdravotnictví se v 21. století neobejdeme a musíme udělat vše pro to, aby nebylo výsadou jen městských center, ale i menších sídel. Prosadíme síť veřejně garantovaných zdravotnických zařízení (ambulantní i lůžkové péče), kterou budeme garantovat dostupnost péče pro pacienty. Hodláme dále také zavést jednotný systém sledování čekacích dob na důležité zdravotní výkony s povinností zdravotnických zařízení tyto údaje zveřejňovat. Cílem je do roku 2025 dosáhnout stejně dostupné zdravotní péče ve všech regionech naší země a zkrátit provedení lékařských zákroků o třetinu.“
Cháb: Já mám sociální demokracii rád. Patří se vším všudy na českou politickou scénu. Ale to jejich v odpovědi uvedené - „prosadíme, hodláme, cílem je,...“ mi přijde komické. Co tam tedy těch osm let ve vládě dělali, že je to všechno stále v plánu, a ne v seznamu hotového a fungujícího. Smutné je, že se v zastrčených regionech prostě nic zásadního nezmění. Zdravotnictví půjde do kopru.
Láďa Hruška for premier! Foto se svolením: Pavel Novotný
Trikolora Svobodní Soukromníci: „Pokud jde o zdravotnictví, tak mimo jiné chceme změnit současný systém úhradových vyhlášek, který zásadním způsobem diskriminuje poskytování zdravotní péče v malých a okrajových částech České republiky. V konečném důsledku tak dochází k tomu, že malá nemocnice v periferii dostane za stejný lékařský úkon třeba i 3,5x menší plnění od zdravotních pojišťoven, než kolik dostane za úplně stejný lékařský úkon nemocnice v Praze nebo Středočeském kraji. Na tuto diskriminaci jsme již v minulosti podali velmi rozsáhlou ústavní stížnost.“
Cháb: A tady máme tu hodnotu člověka v Praze a hodnotu člověka v regionu. Ale že by se to, když už, promítlo do výše platby za zdravotní pojištění? Tam ne, tam jsme si rovni. Stát na rozvoj regionů celých třicet let kašlal. A tady jsou důsledky. Nikomu soudnému se do regionu nechce, protože se dobrovolně přesune do šedé zóny těch bezvýznamných.
Ani v Praze si nejsou všichni rovni. Například majitel tohoto vozu je trochu rovnější. Ilustrační foto: Regina Rösslerová
Urza: „Stát si bohužel uzurpuje monopol mimo jiné i na poskytování zdravotní péče; a jak víme, monopoly jsou drahé a neefektivní, v čemž stát není žádnou výjimkou. Řešením je tedy demonopolizace a možnost opt-outu pro ty, kdo mají zájem; a to zdaleka nejen ve zdravotnictví.
Zavázali jsme se složit každý mandát, který bychom případně ve volbách získali. Nechceme vládnout; nechceme nikomu vnucovat naše názory silou. Smyslem naší kandidatury je lidi mírumilovně přesvědčovat a vést dialog o problémech, které považujeme za zásadní; zejména o přebujelém státu, jenž stále roste, rozhoduje za nás ve více a více oblastech, čímž nám bere odpovědnost za naše životy, a tím pádem i svobodu. Je potřeba změnit paradigma, dle kterého se coby společnost snažíme řešit prakticky všechny větší problémy novými regulacemi a zákony; tímto trendem bohužel neúprosně směřujeme k totalitě.“
Cháb: Urzu jsem sledoval půl roku. Studoval jeho myšlenky i vize, k večeři si pouštěl jeho diskuse na YouTube. Jeho vize, dle mého soudu, je sobecky kapitalistická, nebezpečná a v jeho osobě silně manipulativní (jeho rozhovory jsou vedené agresivně, chytají za slovíčka a snaží se oponenta ugrilovat často na marginálních absurditách). Jeho přístup ke zdravotnictví je opět vybudován na přesvědčení, že trh se o své lidi postará sám. Jenže nepostará. A když postará, tak jen o ty velkokapitalistické, kteří na to budou mít. Anarchokapitalismus ovšem rozhodně nezaručí, že se povede každému dobře. Spíš zaručí, že se většině povede velmi špatně. Za zdravotnictví by se tak stal ještě větší byznys, než jakým je dnes. Pokud by ovšem většina přežila oligarchický pogrom a bojůvky soukromých armád různých zbohatlíků. Urzův systém předpokládá vysokou míru civilizovanosti a úcty k druhému člověku. Ta ovšem chybí a chybět vždy bude.
Všechny vás sežeru. Ilustrační foto Kamil Obluk
A co z toho plyne? Za prvé, velevážení politici nás mají… ano, přesně tam. U zadku. Oslovili jsme Českou stranu sociálně demokratickou, Piráty a Starosty (Pirstan), Spolu ODS, KDU-ČSL, TOP 09), ANO 2011, Přísahu - občanské hnutí Roberta Šlachty, Svobodu a přímou demokracii, Komunistickou stranu Čech a Moravy, Trikoloru Svobodné Soukromníky. Štěpán přidal Urzu, já Korunu českou, monarchisty. Kromě tří uvedených se nám (a vám, těm zhruba třem tisícovkám čtenářů (pozor, aktualizace, průměr na koment v inulém měsíci byl 11 150 přečtení), kteří Štěpánovy komentáře pravidelně čtete) nikdo další ani neuráčil odpovědět. Jen Sadílková od Pirátů; prý by to stihli do konce týdne 😊, rychlost vpravdě digitální. V mailu mj. stálo: „Co si myslíte o dotacích, speciálně pak o tom, že Nová zelená úsporám je pouze pro bohaté? Co si myslíte o tom, že v Šluknovském výběžku se normální člověk prakticky nedostane ke státnímu zdravotnictví? A co byste s tím jako politický subjekt podnikli? Podívejte - politické programy VŠECH stran slibují modré z nebe VŠEM občanům, a tak my se ptáme za sebe - co byste udělali pro nás?“ (Chtěli jsme dát politickým subjektům šanci vyjádřit se také jednou zcela konkrétně, ne jen profláklými floskulemi.) Odpovědi se nám dostalo - lautr nic. Neznamená to, že nepůjdeme volit. Půjdeme. Bohužel ale to nejmenší zlo. |
Vložil: Anička Vančová
Tagy:
