Jak SpaceX získalo rampu LC-39A i přes protesty konkurenčního Blue Originu

SpaceX má dvě rampy na východním pobřeží USA (SLC-40 a LC-39A) a jednu jedinou má v pronájmu na pobřeží západním (SLC-4E), která umožňuje starty na polární dráhy.

Každá z těchto startovních ramp má svou unikátní historii a o každé by se dal napsat velmi hezký článek. Kupříkladu kalifornská rampa SLC-4E ze západního pobřeží psala historii firmy dříve, než ji mělo SpaceX v pronájmu. Když se v roce 2005 chystalo SpaceX k prvnímu startu na oběžnou dráhu z Vandenbergovy základny v Kalifornii, stála na této rampě poslední raketa Titan IV. A její start byl tak dlouho odkládán, až se přesunul první start Falconu 1 z amerického pobřeží na atol Kwajalein uprostřed Pacifiku.

Legendární rampa

Letecký pohled na Kennedyho vesmírné středisko, v pozadí rampy LC-39B (vlevo) a LC-39A (vpravo).

Jedna z ramp SpaceX však svou slávou a historií převyšuje ty ostatní. Je to startovní komplex LC-39A, který je součástí Kennedyho vesmírného střediska. Odtud startovaly všechny měsíční mise s výjimkou Apolla 10 a také odsud startovala většina misí amerických raketoplánů. Do dnešních dnů hostila celkem 127 kosmických startů. Jak se však stalo, že tuto rampu uprostřed bažin má ve svém pronájmu právě SpaceX?

Psát se začala v roce 2003, kdy se z mise STS-107 nevrátil raketoplán Columbia. Od jeho zkázy začalo být postupem času jasné, že program amerických raketoplánů se blíží svému konci. Měl jej nahradit program Constellation a pro jeho potřeby byla vybrána rampa LC-39B, odkud odstartoval poslední raketoplán v roce 2006.

Na této rampě byly zahájeny i potřebné stavební úpravy. Sesterská rampa 39A zůstala až do roku 2011 osamocená a sloužila pro potřeby končících raketoplánů. Mezitím byl zrušen i program Constellation.

Co si však počít s touto nejslavnější americkou startovní rampou? NASA se rozhodla, že rampu nepotřebuje a jen samotná její údržba stála daňové poplatníky 100 000 dolarů měsíčně. Různé nejasnosti při jednáních americké kosmické agentury NASA a státu Florida ovšem způsobily, že se budoucnost této rampy začala rýsovat až v květnu 2013, kdy se NASA rozhodla obeslat raketové firmy, zda by neměly zájem převzít si tuto rampu do pronájmu. Případní zájemci se měli vyjádřit do 5. července 2013, kdy byla uzávěrka přihlášek. Díky historické hodnotě této rampy byla celá situace sledovaná řadou známých kosmonautických portálů.

Když vypršela daná lhůta, NASA odmítla sdělit, kteří zájemci se o slavnou startovní rampu uchází. Proto se kosmonautický portál Space News rozhodl jednat sám a začal se na vlastní pěst dotazovat předních amerických raketových firem, zda se do soutěže přihlásily. Výsledky byly poněkud překvapivé. Obecně se totiž předpokládalo, že jich bude několik. Ze všech oslovených firem – United Launch Alliance (ULA), ATK, Orbital Sciences Corporation a SpaceX – se do soutěže přihlásila jen ta posledně jmenovaná.

Exkluzivní nebo sdílená rampa

Situace se tedy v polovině července 2013 zdála jasná. Už o několik dní později přišlo překvapení, objevil se totiž zájemce další, kterého se nikdo na jeho zájem nedotázal. Tím byl Blue Origin, který je soukromým vlastnictvím Jeffa Bezose. Lišil se i přístup obou společností.

SpaceX chtělo rampu využívat exkluzivně, zatímco Blue Origin navrhoval vybudování kosmického přístavu, který by sdílelo více firem, včetně například ULA. Tato firma ostatně plán Blue Originu veřejně podpořila. Blue Origin se pro tento postup rozhodl hlavně proto, že měl pocit, že by tato historická rampa neměla být v pronájmu jediné firmy, ale měla by sloužit více společnostem.

Pod tlakem byla i NASA, která měla na rozhodnutí o vítězi doslova jen pár měsíců. Už 30. září 2013 měl totiž vypršet termín, do kterého mohla získávat ze státního rozpočtu peníze na údržbu rampy. A americké kosmické agentuře by pak nezbylo nic jiného, než tuto startovní rampu opustit a nechat zrezivět. Zájem dvou známých a vlivných amerických podnikatelů rozpoutal velkou bitvu i v zákulisí včetně amerických zákonodárců.

Už počátkem srpna americká NASA napsala dopis americkému kongresu, ve kterém vyjádřila jasně svůj názor. Podle něj není podstatné, jestli vyhraje exkluzivní přístup SpaceX či možnost využití rampy pro více firem, tak jak to navrhuje Blue Origin, oba přístupy jsou v pořádku.

Situace se však výrazně zkomplikovala na počátku září. Třetí den tohoto měsíce sepsal Blue Origin protest, který zaslal vládnímu kontrolnímu úřadu GAO (Government Accountability Office). Detaily či obsah protestu nebyly v té době známy, znamenalo to však velkou komplikaci pro NASA. Ta musela odložit své rozhodnutí a počkat, až nejprve rozhodne úřad GAO, který tak měl učinit do 12. prosince.

Dne 5. září pak pět senátorů amerického kongresu napsalo dopis administrátorovi NASA Charlesi Boldenovi, ve kterém uvádějí, že výstavba a údržba startovní rampy LC-39A stála americké daňové poplatníky miliardy dolarů a vyjádřili obavy z možnosti, že jedna z firem získá exkluzivní práva na pronájem této rampy. Výsledkem tohoto kroku bude monopol této firmy,potlačení konkurence a tím nárůst cen při vynášení nákladů do vesmíru.

Koncem září se změnil i přístup SpaceX. To se totiž rozhodlo, že pokud o rampu projeví zájem další firmy, umožní jim starty jejich nosičů z této startovní rampy.

Hádky a útoky pokračovaly, ale na stavu samotném to nic nezměnilo. NASA nemohla rozhodnout a GAO se zabývalo protestem. Rozhodnutí pak přišlo 12. prosince 2013, když byl protest Blue Originu zamítnut. Tehdy se teprve ukázalo, v čem tkvěla podstata stížnosti. Blue Origin měl totiž po přečtení dotazu NASA z května pocit, že agentura klade větší důraz na využití kosmodromu více firmami.

Raketa New Shepard společnosti Blue Origin

Dále společnost Jeffa Bezose tvrdila, že NASA měla v úmyslu uzavřít smlouvu o pronájmu na základě jiných kritérií než těch, které byly uvedeny v původním dotazu, který zjišťoval zájem firem o rampu. Toto tvrzení Blue Origin opíral o výroky administrátora NASA, který veřejně prohlásil, že startovní rampa LC-39B, tedy ta, kterou si NASA ponechá a plánuje používat, může sloužit pro více uživatelů.

Podle Blue Originu se tak jednalo o zaujatost NASA ve prospěch návrhu exkluzivního využití, který navrhovalo SpaceX. Zda na tomto tvrzení bylo něco pravdy či nikoliv, zůstane patrně navždy nezodpovězenou otázkou. Vítězem výběrového řízení se tak stala kalifornská firma SpaceX a bylo zahájeno několikaměsíční jednání o tom, za jakých podmínek bude moci SpaceX startovní rampu používat.

Slavnostní předání rampy LC-39A společnosti SpaceX. Zleva: Charles Bolden, administrátor NASA, Gwynne Shotwell, ředitelka SpaceX a Robert Cabana, ředitel Kennedyho vesmírného střediska.

V dubnu roku 2014 pak bylo veřejně oznámeno, že si SpaceX pronajímá startovní rampu LC-39A na 20 let.

Z dnešního pohledu lze jednoznačně říct, že rozhodnutí SpaceX o pronájmu rampy bylo prozíravé, i když z úplně jiného důvodu, než firma původně zamýšlela. SpaceX chtělo tuto startovní rampu používat primárně pro starty rakety Falcon Heavy a podle smělého prohlášení Gwynne Shotwellové měla mít tato raketa premiéru už v roce 2015 (nakonec letěla až v roce 2018).

Firma také chtěla postupně na tuto rampu převést veškeré starty pro NASA a po získání kontraktu na dopravu astronautů k ISS odsud chtěla vypouštět i pilotované mise. V roce 2015 zde byla postavena nová horizontální integrační budova (HIF) a v únoru roku 2016 bylo oznámeno, že s výjimkou úprav pro pilotované lety je rampa v podstatě připravena.

Znovu v provozu

Když pak přišlo osudné 1. září 2016 a při statickém zážehu před misí Amos-6 byla výbuchem těžce poškozena startovní rampa SLC-40, mělo SpaceX k dispozici zálohu. Zbývalo jen vyšetřit příčiny exploze horního stupně a lety východním směrem mohly být obnoveny. Po téměř šesti letech se pak rampa LC-39A konečně dočkala. Byla sem přivezena raketa Falcon 9 pro zásobovací misi CRS-10, která se měla vypravit k Mezinárodní vesmírné stanici. Psal se 19. únor 2017 a mise proběhla v pořádku.

Integrační hangár HIF společnosti SpaceX u rampy LC-39A .

V současnosti SpaceX využívá rampu LC-39A na všechny typy misí, nejen ty pro NASA. Ty však stále tvoří velkou část všech startů z této rampy, jelikož ta je jako jediná schopna obsloužit pilotované mise a zároveň jde o preferovanou rampu pro mise modernizovaného nákladního Dragonu.

Nástupní rameno pro astronauty totiž značně usnadňuje finální umístění časově citlivého nákladu do lodi krátce před startem. Zároveň z rampy LC-39A odstartovaly už tři Falcony Heavy a na letošek jsou v plánu další dva. Mezi všechny tyto mise se pak SpaceX snaží vtěsnat různé další starty, když nedaleká rampa SLC-40 zrovna není k dispozici kvůli nějaké jiné misi. SpaceX od února 2017 provedlo celkem 33 startů z rampy LC-39A.

CRS-10, první start SpaceX z rampy LC-39A.

Text byl převzat ze serveru ElonX. Před vydáním byl redakčně upraven. Originál najdete zde