Sen noci vánoční. Dvojice přeměnila ruinu kláštera na oázu pro seniory Forbes

Sen noci vánoční. Dvojice přeměnila ruinu kláštera na oázu pro seniory Forbes

„Byl to napůl squat,“ říká Tomáš Eckschlager, když vstupujeme do útrob bývalého kláštera skrze příjemnou kavárničku, kde sedí v družném hovoru několik klientů, kteří se za chvíli přesunou kousek vedle do útulné jídelny s výhledem do velké francouzské zahrady, kde mohou během letní sezony obědvat na terase.

Hned za kavárničkou se rozprostře široká chodba, která obepíná menší venkovní atrium, kterému vévodí fontána, v době adventu zdobená zářící hvězdou.

Když stojíte uprostřed atria a zvednete oči vzhůru, uvidíte hned troje sluneční hodiny a dvě věžičky. Jedna z nich patří kostelu sv. Vavřince v těsném sousedství, druhá přímo k budově Senlife.

Domovů seniorů je akutní nedostatek.

„Už je na ní vidět trochu patina, ještě nedávno nás nové měděné krytiny, od kterých se odráželo slunce, oslňovaly,“ vrací se Lukáš Drásta o pár měsíců zpět, kdy skončily finální úpravy celého komplexu.

Renovace musela proběhnout opravdu z gruntu. Kdysi augustiniánský klášter byl za socialismu zestátnělý a útočiště zde našel internát pro kuchařky a kadeřnice, který později přesídlil do nedalekých Neratovic.

Po revoluci se klášter vrátil zpět místnímu rodu Lobkowiczů, kterému patří mělnický zámek i zdejší vinice. Komplex od té doby nikdo nevyužíval a ten postupně chátral. Naposledy budova s rozlehlou zahradou posloužila fanouškům paintballu při hrách na vojáky.

„Vše jsme dělali na koleni. Po večerech i o víkendech celé dílo projektovali. Já navrhoval, rýsoval a Lukáš tomu dával zpětnou provozní vazbu,“ vzpomíná Tomáš na úplné začátky bohulibého projektu. Tehdy ještě oba pracovali na manažerských pozicích penzijního fondu velké německé pojišťovací společnosti, kde o peníze neměli nouzi. Tomáš pro fond vyhledával starší památky a nemovitosti vhodné k renovaci a k přeměně na rezidenční bydlení.

Bydlení

Přišla grilovat a zachránila zámek. Kateřina Šrámková rozjela na Loučni úspěšný byznys

Filip Saiver – 4 minuty čtení

A jednou, když projížděl přes Mělník, si z hlavního tahu všiml oprýskaného baráku, který jej ovšem po letmé prohlídce svou polohou, velikostí i predispozicemi zaujal. Neváhal, oslovil majitele Jiřího Lobkowicze, se kterým započal jednání o prodeji a začal sepisovat projekt, který posléze nabídl svému zaměstnavateli jakožto další investici.

Life

Zámecká paní. Jak ze zámku z 12. století udělat designový klenot?

Bibiana Beňová – 3 minuty čtení

„Vedení jej ale smetlo ze stolu, zajímala je jen Praha,“ říká Tomáš s tím, že se starého kláštera nechtěl vzdát, a proto se zmínil Lukášovi. Tomu se také zalíbil, a tak se rozhodli, že vše zkusí vzít na svá bedra. Přece jen, Tomáš je profesí architekt a Lukáš zase vystudovaný záchranář s praxí v pečovatelských službách.

Reklama

Postupem času jim proto vykrystalizovalo ideální využití prostoru s ohledem na kombinaci jejich znalostí – domov pro seniory s jasným rozdělením rolí, kdy má Tomáš na starost architekturu a funkčnost prostoru a Lukáš zase vše kolem celého provozu domova.

Rekonstrukce augustiniánského kláštera vyšla dohromady na sto milionů korun. Banka přispěla sedmdesáti procenty, zbytek si dvojice financuje sama.

„Domovů seniorů je akutní nedostatek, dnes v Česku chybí asi dvacet tisíc lůžek. Za deset let jich bude chybět padesát tisíc, takže v republice musí vyrůst 500 domovů pro seniory, každý o stovce klientů,“ dává Tomáš nahlédnout do základních parametrů jejich byznys plánu.

Chceme, aby se tu klienti cítili jako doma nebo v hotelu.

Dvojice totiž nedosáhla v podstatě na žádnou veřejnou dotaci. I když jde o kulturní památku a projekt vytvoří spoustu pracovních míst.

Mělnický Senlife má kapacitu 94 klientů, o které se budou starat na čtyři desítky zdravotníků a pečovatelů. V současnosti, půl roku po oficiálním spuštění provozu, je na sedmdesátiprocentní obsazenosti, což je dvojnásobek toho, než si Tomáš s Lukášem načrtli ve zmíněném byznys plánu pro banku. Dle něj mají úvěr splácet dvacet let.

Senioři mají k dispozici dohromady šedesát jednolůžkových nebo dvoulůžkových pokojů, každý o jiné velikosti a dispozici. Tím se tento domov seniorů liší od klasických až sterilních zařízení, kde jsou pokoje v podstatě jednotné a celkové prostředí je dost fádní a až odosobněné.

Už příští léto z něj ale budou byty pro seniory, kteří se o sebe stále dokážou samostatně postarat, ale rádi se druží v komunitě a rádi by už využívali služby domova seniorů, jako je zdravotnická a pečovatelská péče, stravování, kadeřnice nebo společné programy, jakým je například promítání ve vlastním letním kině.

Komplex nabízí i pěstování bylinek a zeleniny v komunitní zahrádce a chov koz, které mají v Senlife také své kotce. Projekt těchto seniorských bytů vyjde na dalších šedesát milionů korun.

Předplatné ForbesuKoupit teď

Jak se ale říká, s jídlem roste chuť, a tak už je dnes jasné, že Tomáš s Lukášem neskončí svou misi pouze na Mělníku.

„Kdybychom měli jeden domov seniorů, tak nás to neuživí. Naše plány jsou takové, že během deseti let chceme mít deset domovů,“ předesílají oba zakladatelé s velkými ambicemi. Už nyní mají rozjeté další dva projekty ve středních Čechách. Jedním z nich je zámek Tmaň na Berounsku a druhý u Příbrami, kde hodlají renovovat bývalé prvorepublikové lázně.

„Pro další projekty nám již vlastní prostředky plně nestačí a poohlížíme se po dalších možnostech financování. Nebráníme se vstupu silného partnera, se kterým bychom realizovali více domovů. Zároveň máme připravenou možnost vstupu i pro menší investory od nižších stovek tisíc,“ říká v závěru prohlídky neotřelého domova důchodců Lukáš Drásta.

Tagy: