Zmizelé městečko Fukov / Fugau daleko na severu - Horydoly.cz - Outdoor Generation

Město Šluknov vydalo česko-německou brožuru Fukov/Fugau roku 2010. Sestavila ji Helga Hošková. Publikace je zdarma.

Významní rodáci Fugau

August Weirich (1858-1921)kapelník Štěpánského dómu Rudolf Kauschka (1883-1960)horolezec a sáňkařJindřich Roudný (1924-2015)lehký atlet

Městečko Fukov, spíše známé pod německým názvem Fugau, je dnes pusté.

Čechy sahají ke Sprévě

Fugau leží na úzkém pruhu českého území ostře vybíhajícím ze Šluknovského výběžku dále na sever k německému městečkuOppach. S českým vnitrozemím je spojen 4 kilometry dlouhý a 400 metrů široký kus krajiny. Fugau bývalo nejsevernější obcí Československé republiky.

Do tohoto úzkého výběžku vtéká na území České republiky řeka Spréva / Spree. Dnes katastr Fukova patří městu Šluknov (Schluckenau).

Přes něj vede německá železnice, ale nádraží na české území nikdy nebylo postaveno. Byl vybudován pouze most přes železnici. Získal pochybnou slávu roku 1938, když pod ním vjel Adolf Hitler do československých Sudet. Dodnes tudy jezdí vlaky Deutsche Bahn.

Němečtí protestanté se bránili českým katolíkům

První písemná zmínka o Fugau pochází z roku 1474 a potvrzuje, že obec je v držení saských vévodů. Už tehdy zde žili převážně etničtí Němci a to se nezměnilo až do roku 1960, kdy byla obec zlikvidována, kostel a škola odstřeleny a domy zbořeny. "Fukov vyhazovali do povětří. Lítaly hroby, pomníky, rakve,"vzpomínal na setkání rodáků Josef Rutte, žijící pozdějiv České Kamenici.

Fukov byl v době reformace protestantský a po třicetileté válce se dlouho nedařilo obec rekatolizovat, neboť sousední saské obce Opach a Taubenheim zůstaly protestantské. Rekatolizace se zdařila až v roce 1697.

V roce 1716 byl zrušen fukovský dvůr a na jeho rozdělených pozemcích vznikla dominikální osada Nový Fukov, která se rychle rozvíjela. Rozdělení na Starý a Nový Fukov bylo používáno až do 20. století. Starý Fukov ležel mezi pozdější saskou železnicí a Sprévou, Nový Fukov od tratě směrem do Čech ke Království.

Nový kostel svatého Václava ve Fukově byl vysvěcen roku 1788.

V září roku 1813 tábořilo ve Fukově neuvěřitelných 60 000 ruských vojáků pod velením generála Langerona, kteří pronásledovali Napoleonovu Grande Armée.

5 hospod v jednom městečku

Za Československé republiky roku 1921 zde stálo 135 domů a v nich žilo 739 obyvatel. Po 2. světové válce byla většina Němců vyhnána a roku 1950 zde zbylo jen 87 obyvatel. I ti byli do deseti let vystěhováni.

Tři zvony z kostela ve Fugau byl roku 1960 odvezeny do kostela svatého Františka z Assisi ve Studánce a nyní jsou umístěny v rumburském kostele svatého Bartoloměje. Do Fukova se dostaly v roce 1594 z Roudnice nad Labem, když je u tamního zvonaře objednalo město Litoměřice jako dar Fukovu.

Zaniklou obec Fukov / Fugau připomíná dřevěný kříž osazený roku 2000. Opravena je část hřbitova. Rekonstruován byl vodojem ve svahu, který jediný komunisté v roce 1960 nezničili. Byla rekonstruována Boží muka u cesty na Taubenheim a vysázeny nové ovocné aleje podél fukovských cest.

Před 2. světovou válkou se obyvatelstvo Fukova zabývalo většinou chovem dobytka a zemědělstvím. Kromě kostela byla v obci dvoutřídní obecní škola, společná budova české a německé finanční stráže (do roku 1918 rakouské a německé) a fungovalo zde 58 živností.

Ve Fukově fungovalo 5 hostinců. V Novém Fukově se nacházel hostinec Zum Hopfenberg (U Chmelového vršku) a Zur deutschen Grenze (U německých hranic), ve Starém Fukově Der goldene Stern (Zlatá hvězda), Zum Kretscham (Krčma) a Vereinhaus (Spolkový dům).

Auta byla ve Fukově ve třicátých letech jen dvě. Vlastnili je továrník Michalíček a řezník Knobloch. Autobusové spojení neexistovalo. Denně docházel do obce pošťák.

Němci chtěli zůstat v Čechách. Skoro se jim to podařilo

Obyvatelé se přes svůj většinový německý původ hlásili k českým zemím. Fukovský výběžek měl být třikrát přičleněn k německému Sasku, ale lidé to v referendech v roce 1848 (za Rakouska-Uherska) a 1919 (za Československa) odmítli. Po druhé světové válce a po odsunu německého obyvatelstva se už nikdo nikoho neptal a území o rozloze 277 hektarů mělo být v roce 1956 vyměněno za stejně velký kus půdy poblíž Studánky u Varnsdorfu. Dodnes není jasné, proč ke směně a úpravě hranic nedošlo.

Mezi lety 1945 a 1947 byli Němci z Fugau odsunuti. Mnozí se usídlili hned za hraniční říčkou Sprévou v Oppachu a zůstali jen několik desítek metrů od svých domovů. Přišli ovšem o nemovitosti i další majetek. Několik rodin odešlo do Kemptenu v Allgavských Alpách a jejich příslušníci se do Čech ani do Sudet už nikdy nepodívali.

Booking.com

Doprava

Do bývalého Fukova je možné přijít pěšky nebo přijet na kole. Ze Šluknova po cyklostezce č. 3043 směrem na Jiříkov a od bodu záchrany DC033 po lesní silničce přímo na sever do Fukova. Z Německa po Sprévské cyklostezce na křižovatku s Fugauer Strasee a na jih přes říčku po zpevněné polní cestě. Do Fukova nevede žádná turistická značka.

Zobrazit místo Turistika na větší mapě