Nezaměstnaným s původně vyššími příjmy se od ledna zvýší podpora

Maximální částky podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci od 1. ledna vzrostou. Jejich výše se odvíjí od několika faktorů, ne jen od příjmů z posledního zaměstnání. Jak a proč podpora v čase postupně klesá?

Nárok na podporu

Nejdříve připomeňme základní podmínky nároku na podporu v nezaměstnanosti: Nárok na podporu v nezaměstnanosti má nezaměstnaný člověk, který přišel o práci v zaměstnání nebo ukončil své podnikání, čili uchazeč o zaměstnání, který:

Pozor na výsluhový příspěvek

Stejně jako poživatel starobního důchodu nemá na podporu v nezaměstnanosti nárok uchazeč, kterému vznikl nárok na výsluhový příspěvek a tento příspěvek je vyšší než podpora v nezaměstnanosti, která by mu náležela, pokud by neměl nárok na výsluhový příspěvek.

U uchazeče o zaměstnání, který má nárok na výsluhový příspěvek a současně mu vznikne nárok na podporu v nezaměstnanosti (neplatí pro něj tedy to v předchozí větě uvedené), se výše podpory v nezaměstnanosti stanoví jako rozdíl mezi standardní podporou v nezaměstnanosti a výsluhovým příspěvkem.

Dobu zaměstnání nebo podnikání lze nahradit

Není-li pro získání nároku na podporu v nezaměstnanosti splněna podmínka spočívající v odpracování alespoň 12 měsíců důchodově pojištěné výdělečné činnosti předchozím zaměstnáním (nebo samostatnou výdělečnou činností), lze tuto podmínku splnit i započtením náhradní doby za zaměstnání, kterou může být např. péče o dítě ve věku do 4 let a další doby specifikované v § 41 odst. 3 zákona o zaměstnanosti.

Podpora při rekvalifikaci je většinou vyšší než ta v nezaměstnanosti, která se může snižovat

Nárok na podporu při rekvalifikaci má uchazeč o zaměstnání, který se účastní rekvalifikace zabezpečované krajskou pobočkou Úřadu práce (ÚP) a ke dni, k němuž má být podpora při rekvalifikaci přiznána, není poživatelem starobního důchodu.

Jak dlouho můžete pobírat podporu: záleží na věku

Podpora v nezaměstnanosti se uchazeči o zaměstnání, který splní podmínky pro nárok na ni, vyplácí po podpůrčí dobu, která trvá maximálně:

Rozhodující pro délku podpůrčí doby je věk uchazeče o zaměstnání dosažený ke dni podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti.

Výše podpory

Výši podpory v nezaměstnanosti ovlivňuje nejenom předchozí výdělek, ale i forma skončení zaměstnání. Tedy zda šlo o jednostranné, nebo dvoustranné právní jednání, tedy např. výpověď v prvním případě, nebo dohodu ve druhém případě.

Dále hraje roli důvod rozvázání pracovního poměru uchazeče o zaměstnání (zda byl vážný, pokud jej rozvázal zaměstnanec, nebo šlo o zvlášť hrubé porušení pracovní kázně, pro které jej ukončil zaměstnavatel).

Podpora je pak v závislosti na tom přiznávána ve standardní, nebo snížené výši, anebo na ni nemá uchazeč o zaměstnání vůbec žádný nárok. Její výši u uchazečů o zaměstnání, kteří dosahovali vyššího příjmu, ovlivňuje rovněž doba, kdy o ni požádají.

Různé procentní sazby pro výpočet výše podpory v nezaměstnanosti

Běžná sazba

Sazba podpory v nezaměstnanosti činí:

Nižší sazba

Aplikuje se v případě skončení zaměstnání bez vážného důvodu. Uchazeč o zaměstnání, který před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání bez vážného důvodu (tedy z jiných důvodů než uvedených v § 5 písm. c) zákona o zaměstnanosti) ukončil poslední zaměstnání sám nebo dohodou se zaměstnavatelem, však má nárok na podporu v nezaměstnanosti jen ve výši 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu.

Úřady práce ovšem uznávají za vážný důvod rozvázání pracovního poměru dohodou i jeho ukončení z organizačních nebo zdravotních důvodů, i když nejsou plně kryty zmíněným § 5 písm. c) zákona.

Ukončil-li však uchazeč o zaměstnání sám nebo dohodou ve stejný den více zaměstnání, z nichž alespoň jedno bylo ukončeno z vážných důvodů, náleží mu podpora v nezaměstnanosti po dobu prvních dvou měsíců podpůrčí doby ve výši 65 %, další dva měsíce podpůrčí doby 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku.

Nulová podpora

Aplikuje se za porušování pracovní kázně nebo režimu práce neschopného zaměstnance.

Nárok na podporu v nezaměstnanosti nemá uchazeč, se kterým byl v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence ÚP zaměstnavatelem skončen pracovněprávní vztah z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem jeho okamžitým zrušením podle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce nebo výpovědí podle § 52 písm. g) zákoníku práce.

Nárok nevzniká ani uchazeči, se kterým byl v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnavatelem skončen pracovněprávní vztah výpovědí z důvodu porušení jiné povinnosti zaměstnance podle § 301a zákoníku práce zvlášť hrubým způsobem, tedy ve smyslu § 52 písm. g) zákoníku práce pro nedodržení stanoveného režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, pokud jde o povinnost zdržovat se v době pracovní neschopnosti v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti.

Další rozdíly v podpoře při rekvalifikaci a v nezaměstnanosti

Při rekvalifikaci zůstává procentní sazba i výše podpory při zaučování nebo studiu na nové zaměstnání stále stejná. Zatímco u podpory v nezaměstnanosti procentní sazba klesá, i když při vysokém výdělku může podpora zůstat stejně vysoká.

Procentní sazba podpory při rekvalifikaci činí 60 % průměrného čistého měsíčního výdělku nebo vyměřovacího základu. Podpora při rekvalifikaci se vyplácí po celou dobu rekvalifikace.

Ukončil-li uchazeč o zaměstnání v rozhodném období ve stejný den více zaměstnání nebo zaměstnání a samostatnou výdělečnou činnost, které jsou dobou důchodového pojištění, výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci se stanoví z částky, která se rovná součtu průměrných měsíčních čistých výdělků nebo součtu průměrného čistého měsíčního výdělku (výdělků) a vyměřovacího základu.

Maximální podpora v nezaměstnanosti

Maximální výše podpory v nezaměstnanosti činí 0,58násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o podporu v nezaměstnanosti.

Průměrná mzda v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí roku 2021 činila 37 047 Kč (vyhlášena Sdělením MPSV č. 495/2021 Sb.).

Maximální výše podpory v nezaměstnanosti tak může dosáhnout až 21 488 Kč měsíčně, jestliže žádost o podporu byla, resp. bude podána po 31. prosinci 2021, tedy v r. 2022. Jestliže byla žádost o podporu v nezaměstnanosti uplatněna ještě do 31. prosince 2021, pak její maximální možná výše činí 20 075 Kč měsíčně.

Maximální podpora při rekvalifikaci

Maximální výše podpory při rekvalifikaci činí 0,65násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém uchazeč o zaměstnání nastoupil na rekvalifikaci.

Nejvyšší podpora při rekvalifikaci nastoupené v r. 2022 tak může dosáhnout až 24 081 Kč za měsíc.

Pokud uchazeč o zaměstnání nastoupil rekvalifikaci v r. 2021, činí maximální podpora při rekvalifikaci stále 22 498 Kč.

Příklady

Na úřadu práce se registroval jako uchazeč (o nové zaměstnání) ze zaměstnání propuštěný dobře odměňovaný pracovník ve věku 39 let, jehož poslední průměrný výdělek činil 44 000 Kč čistého měsíčně. Jelikož je mu 39 let, může podporu pobírat až 5 měsíců.

Na úřadu práce se registroval ze zaměstnání propuštěný hůře odměňovaný pracovník ve věku 61 let, jehož poslední průměrný výdělek činil 20 000 Kč čistého měsíčně. Jelikož je mu 61 let, může podporu pobírat až 11 měsíců.