Mělník je podkopaný chodbami a sklepy - Horydoly.cz - Outdoor Generation

Mělník je podkopaný chodbami a sklepy - Horydoly.cz - Outdoor Generation

Mělník je podkopaný chodbami a sklepy - Horydoly.cz - Outdoor Generation

Podle Kosmovy Kroniky české bylo hradiště Pšov centrem kmene Pšovanů žijícím na povodí potoka Pšovky přitékajícího ze skalnatého Kokořínska. Kosmas uvádí, že Pšov byl v připojen ke středočeské Přemyslovské doméně sňatkem Bořivoje s Ludmilou roku 874 nebo 875, dcerou posledního pšovského knížete Slavibora a babičkou svatého Václava. Hradiště Pšov bylo poté přestavěno koncem 10. století na nový kamenný hrad Mělník.

Byl Pšov bájný Canburg?

Dodejme ještě fantastickou teorii, že Pšov byl bájným Canburgem. Historikové dnes vědí, že Canburg existoval, ale nikdo ho zatím neobjevil.

Od smrti Sáma roku 659 do zprávy o knížeti Mojmírovi v roce 833 zeje v dějinách Čech hluboká časová propast kromě jedné zmínky o Canburgu.

V roce 788 franský král Karel Veliký, později císař, ještě později prohlášený za svatého a nejnověji za patrona Evropy, zřizuje v severním Bavorsku českou marku, tedy vojenskou hraniční oblast. Po vyvrácení říše Avarů mezi lety 791 až 803 se Karel Veliký zaměřil na Čechy. V roce 805 podnikají tři franské sbory vojenskou výpravu, aby donutily Čechy platit tribut, neboli daň z míru. Někde u soutoku Ohře a Labe, v tradiční oblasti, kudy dříve i potom táhla vojska, se Karlova armáda spojila. Velel jí Karel Mladší, syn Karla Velikého.

Táhl k hradu Canburg, který na 40 dní oblehl, ale nedobyl. To bylo historicky první slavné vítězství českých bojovníků. O rok později vyslal Karel Veliký další armádu pod velením druhorozeného syna Pipina, který už Čechy porazil a vynutil si tribut. Do Bavorska byl odváděn až do vlády svatého Václava, kdy byl přesměrován do Saska, protože se v Evropě změnily mocenské poměry.

Jako Canburg se nabízí vedle Mělníka mnoho dalších lokalit - Kanina na Kokořínsku, Hradsko u Mšena, Oškobrh, Kanín u Libice nad Cidlinou, Hradec u Kadaně, Tříkřížový vrch nebo protilehlý Hrádek u Litoměřic, Lovosice, či Divoká Šárka v Praze. Ostatně ani Wogastisburg, kde se ubránil Sámo armádě franckého Dagoberta o dvě století dříve, není dnes známý.

Historické podzemí v měkké skále

Pod historickým městem Mělník se nachází podzemní systém do hloubky dvou až tří pater, který zasahuje za městské hradby.

Turistům je zpřístupněný jen zlomek mělnického podzemí. O velké části chodeb se ví, ale mnohé jsou neznámé a mnohdy zazděné. Značně dlouhé úseky dosud čekají na zmapování. Probíhající mapování má ryze praktický důvod. Souvrství opuky a pískovce z druhohor nevyniká stabilitou.

Proč se v Mělníce už za středověku šlo pod zem až do hloubky 25 metrů? Nebyly tam žádné žíly zlata ani stříbra. V mělnické opuce se najdou leda ulity či lastury druhohorních měkkýšů. Jenže toho si středověk až tak necenil.

GEOLOGIE: Výlety na tropické polabské ostrovy

Město bohatlo díky obchodu, řemeslům, úrodné zemědělské krajině i vínu a potřebovalo prostory, kam ukládat zásoby. Nejbezpečnější to bylo pod zemí.

Sklepy pod mělnickými domy nebyly oddělené, ale naopak byly propojené a některé chodby vedly až za brány města. Měšťané tak měli možnost nejen uskladnit potraviny, víno nebo pivo. Měli i prostor, kam se mohli uchýlit v případě nebezpečí. Tím byly nejen vpády nepřátel, ale i požáry, které byly časté a zničující. Voda na hašení nebyla k mání tak snadno a rychle, jak by bývalo bylo třeba. A když dům lehl popelem, sklep ve skále spolehlivě zůstal. I s cennostmi, s nejnutnějším vybavením, zásobami a konečně i s postelí na přespání.

KOSMAS.cz: Kupte si turistické a historické průvodce Mělníka a okolí!

Booking.com

Obrovská studna zásobovala vodou celé město

Podstatný byl také přímý přístup ze sklepení k mělnické studni, která pro město představovala po tři staletí jediný zdroj vody. Sahá do hloubky 54 metrů, což je 7 metrů nad hladinu Labe. Její šířka je 4,543 metrů, což ji činá nejširší studnou v Česku. Však si na její vyhloubení Mělničtí ve třináctém století pozvali kutnohorské havíře. Odvedli velkolepé dílo - pohled dolů si nenechte ujít.

Jen pozor, studna je sice obklopena mříží, aby tam návštěvníci nespadli, ale mobil by při snaze o atraktivní snímek snadno spadnout mohl. Nebyl by na dně sám. Tak například Švédové tam koncem třicetileté války naházeli zbraně a dělové koule. Ty byly vyzvednuty. Zato na dně zůstala skoro třímetrová vrstva suti, která tam napadala koncem 19. století při odstraňování zchátralé barokní kapličky, která stávala na náměstí nad studnou. Nicméně voda si nyní uchovává pitnou kvalitu. Dnes je z náměstí studna zaslepena klenbou vrcholící celkem nenápadným skleněným poklopem. Jediné, co na ni upozorní, jsou soustředné kruhy v dláždění náměstí, připomínající kruhy na vodě.

Nová Fragnerova kašna z roku 1938 je umístěna decentně stranou.

Vraťme se do podzemí k původní studni. Přístup byl přirozeně i z povrchu náměstí. Voda se čerpala rumpálem s vědrem o obsahu sto litrů. Když přičteme váhu vědra, bylo to dohromady ke 140 kilogramům - řádná porce námahy pro dva silné muže ve šlapacím kole. Další dva pak vědro vylévali do kašny. Však to také často měli za trest. Coby vězni nebo ke splacení dluhu.

Pro vodu si lidé chodili do kašny na náměstí, ale od studny vedly také přivaděče, tedy jakési vodovody k důležitým odběratelům - na zámek, do klášteraa do hospicu. Mimochodem, činnost kláštera byla Mělnickými oceňována natolik, že si ho vyvzdorovali i po té, kdy měl být na základě Josefínského dekretu zrušen. Nepřežil až socialistickou éru.

Dnes sídlí v bývalém klášteře Regionální muzeum Mělník. Zdá se, že genius loci funguje: muzeum není žádná zkamenělina, ale velmi činorodý a vstřícný organismus, který doslova vychází za svými spoluobčany řadou atraktivních akcí i daleko za náměstí. Podzemní cestu ke studni ostatně ve sklepení muzea vidět lze, ale přes mříž. Není upravena tak, aby tam mohli jít návštěvníci.

Nestabilní chodby se mohou kdykoliv propadnout

Po té, co podzemí ztratilo ochrannou funkci, postupně ztratilo i původní podobu. Majitelé domů zhusta své sklepy oddělovali zdí - pochopitelně, kdo by si přál, aby mu do sklepa chodili sousedé či zloději. Tím se ovšem ztratil přehled. A zároveň se také tak trochu vytratil původní tah vzduchu a přirozená klimatizace. Podzemí více vlhne, panuje zde 70% vlhkost, a skála se proto více "mělní". Podlahu nezpřístupněných chodeb pokrývá bláto.

Hlavní malér je statika. Již v minulém století se několikrát nečekaně propadla půda. Jendou podlaha suterénu restaurace, jindy vozovka a nikdo neví s absolutní jistotou, zda, kde a kdy se objeví další propady. Jak naložit s průzkumem a zaměřeným plánem známého podzemí, je stále ještě otázkou. Širší zpřístupnění je ve stadiu městského záměru, problémem jsou vlastnické vztahy a finance.

Na podzemní systém byl pochopitelně napojen i hrad, později přestavěný na zámek Mělník. Ve středověkých sklepích zde zrálo víno. Dnes v nich uvidíme historické sudy, expozici proslulé místní značky Ludmily, dozvíme se, odkud se vzala podoba tradiční lahve – kalamáře – a nakonec také, že z nejhlubšího sklepa vede tajná chodba směrem na vinici. Místo, kudy se do chodby vcházelo, je ovšem zaslepené. Chodba byla použita možná naposled za války. Turistický průvodce naznačuje, že odtajnění není přáním majitele zámku. Jestli proto, že chodba může skrývat personální "kostlivce", nebo proto, že ke starému hradu patří tajemství, můžeme jen hádat.

Mělnické podzemí obhospodařuje Turistické informační centrum Mělník, které sídlí prakticky za rohem náměstí Míru a vchod do podzemí s expozicí a studnou vede přímo ze dvora.

Mělník na Horydoly

TURISTÉ Mělník má největší kostnici v Čechách

TURISTÉ Pražská brána v Mělníce je lahůdka pro všechny smysly

UMĚNÍ Krajinář Týma vystavuje v Mělníku

VÍNO Vinařství Chateu Mělník znovu nabírá sílu

CYKLISTÉ Vltavská cesta provede cykloturisty od pramene k Mělníku

KOUPÁNÍ Koupání mezi Mělníkem a Roudnicí

VODÁCI Vltavský okruh po vodě

VODÁCI Vraňansko-hořínský plavební kanál u Mělníka

VODÁCI Kick&kayak na dolním Labi

Tagy: