Nehledejte práci, začněte podnikat | Peníze.cz

Jiřímu Novákovi z Mostu je 55 let. Vyučený strojní zámečník je dlouho bez zaměstnání. Z řemesla přitom ovládá kde co - od klempířiny přes zedničinu až k jemné mechanice. Přesto kvůli věku nemá mnoho šancí najít zaměstnání, zvláště na severu Čech, kde míra nezaměstnanosti převyšuje čtyřikrát celorepublikový průměr. Největší problémy najít zaměstnání zde mají lidé nad padesát let a čerství absolventi škol.

Než začnete

Je tu však cesta, jak se opět postavit na vlastní nohy - začít podnikat. "Do podnikání se pouštějí lidé, kteří se sice v zaměstnání nemají šanci uplatnit kvůli svému věku, ale přitom mají co nabídnout a chtějí to dokázat," říká Kristýna Drienová z rekvalifikačního a informačního centra v Mostě. To se zabývá rozvojem malého podnikání osob znevýhodněných na trhu práce v rámci projektu INNOSTART, který finančně podpořila iniciativaEvropské unie EQUAL.

Pro ty, kdo nemají s podnikáním žádnou zkušenost, začíná cesta za vlastní živností na úřadu práce s žádostí o rekvalifikaci zaměřenou na přípravu k samostatnému podnikání. V tomto případě uchazeč pobírá po celou dobu rekvalifikace podporu ve výši 60 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu (standardní podpora činí 50 % příjmu během prvních tří měsíců nezaměstnanosti). Pokud příslušný úřad práce podle místa bydliště takový kurz nepořádá, může uchazeč navštěvovat kurz v jiném městě. Úřad práce mu v takovém případě uhradí náklady spojené s rekvalifikací: například prokázané jízdní výdaje na cestu hromadnými dopravními prostředky z místa bydliště do místa konání rekvalifikace a zpět, dále výdaje za ubytování po dobu rekvalifikace, maximálně však do výše 1 000 Kč na den a stravné ve dnech účasti na rekvalifikaci.

Podmínkou pro přiznání vyšší podpory a případných náhrad je předložení podnikatelského záměru a prohlášení, že po ukončení rekvalifikace nezaměstnaný zahájí samostatnou výdělečnou činnost.

Podle údajů poskytnutých z úřadu práce v Mostě, prošlo podnikatelskou rekvalifikací v roce 2005 ve třech kurzech celkem 42 osob. Do podnikání se pustilo do tří měsíců celkem 16 účastníků, 9 si našlo práci a 17 zůstalo v evidenci nezaměstnaných. O rok později se zúčastnilo dalších tří kurzů 39 lidí. Podnikatelskou činnost zahájilo 15 osob, do pracovního poměru jich nastoupilo 11. Vloni tři kurzy navštěvovalo celkem 36 osob.

Lidem v regionech s vysokou nezaměstnanostínavíc pomáhá od roku 2005 i program HelpDesk. Poradny zaměřené na tento projekt působí na mosteckém, litvínovském a lounském úřadu práce. "HelpDesk je poradenský nástroj pro ty, kteří z nějakého důvodu neuspěli na trhu práce a chtějí zkusit vlastní podnikání. Zájemci mají k dispozici poradce, kteří s nimi proberou, jestli mají vůbec šanci uspět na trhu práce se svým podnikatelským záměrem,zda mají dostatečné znalosti pro vedení firmy a mnohé další věci, které jsou pro rozběhnutí podnikání potřeba," vysvětluje vedoucí odboru pracovního poradenství Ivana Matuščinová z mosteckého úřadu práce.

Přes HelpDesk by měla projít zhruba tisícovka zájemců. Dva projekty jsou zaměřeny na pomoc při hledání zaměstnání těm, kteří jsou již několik let bez práce, nemají žádnou praxi nebo jsou tělesně handicapovaní.

Absolventi kurzu se uplatnili především v krejčovství, keramických pracích, elektromontážích, pohostinství, holičství a kadeřnictví, v oboru oprava a údržba potřeb pro domácnost a sportovních potřeb, truhlářství, zednických pracích, bylinkářství a zahradnictví.

"Tyto obory zvolili především lidé s výučním listem, maturanti a lidé s vysokoškolským vzděláním začali pracovat jako finanční poradci, bankovní makléři a účetní," dodává Matuščinová.

Rozjezd řady podnikatelských plánů ovšem často komplikuje nedostatek financí. Na příslušném úřadu práce sice mohou nezaměstnaní požádat o nevratnou půjčku na základě předloženého podnikatelského záměru. Její výše se pohybuje v řádu desítek tisíc korun, což na rozjezd podnikání většinou nestačí. Paradoxní je, že kdyby chtěl začínající podnikatel zaměstnat někoho ze seznamu lidí bez práce, dostane od úřadu práce na takto vytvořené pracovní místo podporu. Za pracovní místo pro sebe ovšem nedostane nic.

Když se začínající podnikatel obrátí s žádostí o startovní kapitál na banku, zjistí, že půjčku na rozjezd některé peněžní ústavy neposkytují vůbec, nebo úvěr podmiňují minimální výší půjčené částky. Pouze Českomoravská záruční a rozvojová banka nabízí za zvýhodněných podmínek půjčky na rozvoj podnikání absolventům akreditovaných rekvalifikačních kurzů.

Začínali jste podnikat? Jaké máte zkušenosti s bankovními úvěry pro začínající podnikatele?