Pokácet strom na vlastní zahradě? Jedině s úředním razítkem! Pravidla přitvrdí

Od loňského července můžete mýtit stromy na vlastní zahradě téměř bez omezení. Tehdejší ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS) byl benevolentní a spoléhal na zdravý rozum vlastníků. Prosadil vyhlášku, podle které záleží čistě na majiteli zahrady, které stromy vykácí – s výjimkou těch památných.

Přísnější kurz. Už brzy

Uběhl sotva rok a ministerstvo – pod novým vedením – chce znovu přitvrdit. Když všechno půjde podle plánu, už na podzim na své zahradě vzrostlý smrk, břízu nebo dub neporazíte. Tedy – bez úředního povolení. Ministr Richard Brabec (ANO) připravil vyhlášku, podle které budete muset žádat o povolení před podetnutím neovocného stromu, který má ve výšce 130 centimetrů nad zemí obvod kmenu větší než 80 centimetrů. Pro lepší představu i u netechnických typů: obvod 80 centimetrů znamená průměr dvacet pět a půl centimetru, běžné školní pravítko mívá třicet centimetrů. Smrk, který patří k poměrně rychle rostoucím stromům, do těchto rozměrů doroste plus minus za padesát let, ovšem v lese, pokud má prostor, přibývá v pase rychleji.

Důvod? Podle ministerstva sami nedokážete dostatečně posoudit estetickou a ekologickou funkci stromu. Stávající vyhláška je navíc podle vedení rezortu v rozporu se zákonem a diskriminuje, protože špatně definuje zahradu – v minulosti na to upozorňoval i ombudsman.

Chalupa vymezil zahradu jako oplocený pozemek u bytového nebo rodinného domu v zastavěném území obce. Zapomněl ovšem třeba na lidi v chatařských a zahrádkářských koloniích, kteří tak musí o povolení ke kácení pořád žádat. A úředníkům se z posuzování toho, co vlastně je a není zahrada, trochu zamotává hlava. O tom, že je potřeba zpřesnit definice, tedy snad není sporu, je ale potřeba současně zpřísňovat pravidla?

Co je a co bude zahrada

Aktuální vyhláška definuje zahradu jako pozemek u bytového domu nebo u rodinného domu v zastavěném území obce, který je stavebně oplocený a nepřístupný veřejnosti. Nová vyhláška má definovat zahradu v zásadě formálně jako pozemek, který je vedený v katastru nemovitostí jako zahrada.

Zatím jsme hovořili pouze o stromech na zahradě. Můžete ale vlastnit také jiné pozemky, například plochu mezi zahradou a silnicí nebo pole. Bez úředního povolení na nich můžete strom pokácet v případě, že má jeho kmen ve výšce 130 centimetrů nad zemí obvod do osmdesáti centimetrů. Platí tu tedy stejný režim, který má nová vyhláška zavést pro zahrady. Přísnější jsou pravidla u stromů, které jsou součástí stromořadí – tam se bez povolení neobejdete bez ohledu na jejich rozměry.

Jiný režim samozřejmě platí pro lesy nebo „plantáže dřevin“.

Ministerstvo tvrdí, že má z měst spoustu zpráv, že v uplynulém roce mnohokrát došlo ke zbytečnému kácení. Nechce ho prý zakazovat, pouze regulovat – ochrana dřevin je totiž podle ministerstva veveřejném zájmu. Obhájci práv vlastníků pozemků se chytají za hlavu.

Mluviti zlato!

Za dobré slovo knížku

Minulý týden jsme v rubrice Co si o tom myslíte? psali o tom, jak si ministryně Jourová kasá rukávy na nepoctivé prodejce realit:

„Mně osobně neuvěřitelně iritují ty ‚vaty‘ a balamucení v inzerátech.. Všechny nemovitosti jsou ve vyhledávaných lokalitách, blízko centra s vynikající dostupností a skýtají nízké náklady u všeho, (...), abystenakonec zjistili, že to je zase jedna z nabídek, co nabízejí i všichni ostatní kolem už několik měsíců za stejnou, přemrštěnou cenu,“ psal(a) v debatě pod článkem MaraKM. Podepisujeme a jdeme zabalit knížku.

Estét může být každý podle svého, ale ekolog?

Do toho, jak estetický nebo neestetický je strom na vaší zahradě, vám nikdo nemá co mluvit – potud se dá s ministerstvem souhlasit jen těžko. Logicky zní také argument, že by měl mít člověk právo porazit něco, co před lety rodič zasadil a co jemu jaksi přerostlo přes hlavu. (Ovšem ne vždy má věc takhle osobní rovinu – zahradu samozřejmě může vlastnit i firma, včetně těch, které k ní nebudou mít žádným, natož citový vztah.)

Na druhou stranu je ovšem třeba uznat, že ekologický význam a funkce stromu pro okolí laik sám vyhodnotit nedovede. Kromě toho, že strom vytváří kyslík, zachytává prach a stíní před sluncem, totiž podle odborníků na životní prostředí může mít význam třeba pro regulaci vodního režimu, může (spolu)vytvářet biotop pro chráněný druh živočicha nebo rostlinné společenstvo, může takovým biotopem být i sám.

Než se začneme proti chystané vyhlášce bouřit, je dobré si uvědomit, že se člověku s pilou v ruce do cesty nepostaví moc často. V případě ovocných stromů není co řešit – tam vás nikdo omezovat a regulovat nebude. Totéž platí u ostatních stromů, které nedorostou do výš vyložených parametrů. A konečně – i u vzrostlejších dřevin by snad s úředníky mohla být rozumná řeč. Pokud nevyhodnotí, že by poražení stromu mohlo životnímu prostředí skutečně uškodit, nebudou mít nejspíš důvod vám stavět do cesty překážky. Vyhláška má být podle ministerstva spíš pojistkou proti excesům.

Podle zákona navíc platí, že když je strom nebezpečný, smíte ho porazit bez povolení – a do patnácti dnů to úřadu ohlásit.

Je tu ovšem jedna další otázka: Když nedokážete svůj strom ve všech souvislostech správně posoudit vy, bude to obecní úředník, kterého budete žádat o povolení ke skácení, umět výrazně líp. Můžeme se spolehnout, že ve městě mají specializované odbory životního prostředí a na vsích zase selský rozum? Ale vlastně – je to jen rok a kousek zpátky, kdy na nich tahle odpovědnost ležela...

Partner rubriky

Partnerem rubriky Co si o tom myslíte? je nakladatelství Grada. Z jeho nabídky by vás mohla zaujmout třeba řada věnovaná právní revoluci – novému občanskému zákoníku.

Anketa

Co je nebezpečnější? Razítko, nebo motorová pila?

Právo versus právo

Právo na svobodné nakládání s majetkem versus právo na zdravé životní prostředí – babo raď, které má dostat prim.Není to ostatně poprvé, co se na Peníze.cz takovým dilematem zabýváme: Nedávno jsme řešili, jestli by měli mít úředníci právo chodit k vám domů kontrolovat, čím přikládáte do kotle – když ostatním otravujete vzduch.

Efekty nové vyhlášky se dají předem těžko odhadovat, může být ve svém důsledku i kontraproduktivní: třeba lidé začnou stromy na zahradách kácet „preventivně“, než příliš vyrostou, aby se s úředníky nemuseli potýkat.

Co si o tom myslíte vy? Mají mít úředníci právo rozhodovat o tom, na své zahradě pokácíte? Neměla by se naopak pravidla uvolnit i pro dřeviny na jiných pozemcích než zahradách? A proč dělat rozdíl mezi ovocnými a neovocnými stromy? Není stoletá hrušeň krásnější než vypelichaný stříbrný smrk? Nemůže být stejně důležitá pro krajinu, zadržování vody, případně prominentního brouka? Své názory, postřehy a zkušenosti pište do diskuze. Nejzajímavější příspěvek odměníme knížkou. Tak nám určitě nechte mail – ať se můžeme domluvit, kam ji poslat.