Aurora po opravě září novotou. Letos střílet nebudeme, slibuje posádka

Aurora po opravě září novotou. Letos střílet nebudeme, slibuje posádka

Aurora po opravě září novotou. Letos střílet nebudeme, slibuje posádka

Od Finského zálivu to fouká a jemný déšť se pod náporem větru mění v ledové jehličky zadírající se pod kůži. Na ocelově šedé Něvě se pohupuje několik lodí a na nábřeží kousek od Petropavlovské pevnosti se turisté fotí s párem v kostýmech z dob Petra Velikého.

Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

O kousek dál se prochází rudogvardějec s flintou přes rameno a žertuje s dámami mířícími na prohlídku Aurory.

Na chodníku před křižníkem je už slušná fronta. Rusko sice místo oslav Velké říjnové socialistické revoluce zavedlo Den národní jednoty, ale o nejslavnější symbol revoluce je stále obrovský zájem. Turisté poslušně čekají před kasou a pozorují kadety z vedlejší Nachimovské školy námořních důstojníků, jak pilují pochodový krok. Pro případ, že by někomu uniformy učarovaly, je tu zaparkován mobilní stánek armádních verbířů.

„Aurora je náš revoluční symbol,“ vysvětluje hrdě šedesátnice Inna, která na palubě usměrňuje turisty. „Dneska tu máme hodně lidí. Už ráno tu byla skupina komunistů, těch bylo víc než čtyři sta. A turisté jezdí ze všech zemí světa. Všichni se tu chtějí potkat s historií,“ vysvětluje, zatímco na palubu skrze bezpečnostní rámy proudí další a další turisté.

Jiné muzeum

Vstupné na Auroru stojí čtyři sta rublů, cizinci zaplatí šest set (asi 225 korun). Pokud jste milovníci historie a námořních bitev, nebudete těch peněz litovat. Sto dvacet sedm metrů dlouhý křižník má za sebou generální opravu, během které mu v kronštadtských docích vyspravili trup, rekonstruovali paluby, natáhli nové kabely a nainstalovali nové požární systémy i desítky kamer. Vyšlo to na víc než 850 milionů rublů (asi 319 milionů korun).

Putin se odvolává na cary i bolševické vůdce, říká historik k výročí VŘSR

„Aurora před opravou a po ní? To je velký rozdíl,“ vysvětluje Inna. „Je to jako s obrazem: pokud ho nerestaurujete, tak nic neuvidíte. Je temný a matný. Aurora je teď ve skvělé kondici. Něco udělali trošičku jinak, než jak to bylo dřív, ale myslím si, že je v báječném stavu,“ tvrdí dáma, která se léta živila jako průvodkyně po Petrohradu.

Největší rozdíl je v expozici. Aurora dnes není muzeem revoluce, ale slávy ruského námořnictva. Jedna kabina je věnována bitvě u Cušimy, kde Rusové v roce 1905 utrpěli zdrcující porážku od Japonců. Auroře se podařilo probít a posádka pak byla internována na Filipínách. Inna se škodolibou radostí dodává, že zatímco Aurora září novotou, Japonci svoji loď od Cušimy jménem Mikasa zakopali částečně do země, takže jim odspodu hnije.

V další kabině jsou pak fotky a artefakty z druhé světové války. Revoluční křižník tehdy těžce poškodila německá letadla. Aby se nepřevrátil na bok, posádka ho „posadila“ na dno.

Děla z Aurory pak sovětská armáda přidělala na obrněný vlak, z kterého pálila po nacistických vojácích obléhajících vyhladovělý Leningrad, jak se tehdy dnešní Petrohrad jmenoval.

Neposlušní námořníci

„Mám starost o Auroru… Je potřeba, aby se pokud možno co nejdéle zdržela v Petrohradě,“ poznamenal si tři dny před Leninovým převratem Pavel Dybenko, hlavní představitel bolševiků mezi námořníky Baltické flotily. Posádce vzkázal, aby neplnila rozkazy Prozatímní vlády a neodplouvala do bojů s Němci.

Katastrofa, nebo triumf? Rusové neví, co se 100. výročím bolševického puče

Námořníci představovali nejradikálnější složku armády a největší ozbrojenou sílu na straně bolševiků.

Expozice ukazuje, jak posádka Aurory během únorové revoluce zastřelila kapitána a vládu nad plavidlem převzal výbor rudých námořníků. Ministr obrany a admirálové mohli rozkazovat, jak chtěli, ale pokud se námořníkům nechtělo, k poslušnosti je nikdo nedonutil.

Ironií osudu je, že někteří z nich o dvacet let později zmizeli v soukolí stalinských čistek.

Kde je pravda?

Největší pozornosti turistů se pochopitelně těší 152mm dělo na přídi, které před sto lety mělo dát signál k útoku na Zimní palác. Vyfotit se u slavného kanonu je povinnost. Vysvětlivky však o salvě slepými náboji píšou rezervovaně – spíše jako o jednom z mýtů, které se kolem Velké říjnové revoluce během let nakupily. Posádka sice před sto lety nejspíš skutečně vystřelila, se zatčením Prozatímní vlády to však dost možná nemělo žádnou souvislost.

Kreml ignoruje stoleté výročí revoluce, nehodí se do jeho výkladu dějin

„Celou historii stále ještě neznáme. Hodně toho zamlčeli. Měli jsme zavřené oči a teprve teď se nám otevírají,“ soudí Inna. „Už víme, že žádný útok na Zimní palác se nekonal. Aspoň ne tak, jak nám ho ukazovali. Všichni to známe z Ejzenštejnova filmu Okťabr, kde lidé lezou na bránu Zimního paláce. Nic takového se ale nikdy nestalo,“ připomíná Inna velkofilm, který génius sovětské kinematografie natočil deset let po revoluci.

Letos se z Aurory střílet nebude. Na nábřeží před křižníkem v těchto dnech probíhá laserová show s revoluční tematikou, ale velká rekonstrukce bolševického převratu se nechystá.

Velkou říjnovou socialistickou revoluci si nehodlá připomínat ani Alexandr, který v kostýmu rudého námořníka přechází po nábřeží: „Aurora je pro mě především symbol slávy ruského námořnictva. Na prvním místě rusko-japonské války a pak Velké vlastenecké války. No a potom je tu ten výstřel slepým nábojem na Zimní palác.“

Tagy: