iRozhlas Svět bez vína by byl jiný. Upečte si rustikální italský koláč s hrozny

iRozhlas Svět bez vína by byl jiný. Upečte si rustikální italský koláč s hrozny

V gastronomii naší kuchyně je mnoho věcí, které nám připadají tak obyčejné, přirozené a každodenní, že se už ani nezamýšlíme, jak je možné, že vůbec jsou, jak by svět bez nich vypadal. Šlo by lidstvo a jeho historie jiným směrem? Jedním ze zázraků, které nám rostlinná říše naservírovala, je hrozen vína. Ten obyčejný hrozen vína, který koupíte v každém obchůdku s potravinami, v každém supermarketu a na každé tržnici.

GASTROGLOSA DAGMAR HEŘTOVÉPraha Sdílet na FacebookuSdílet na TwitteruSdílet na LinkedInTisknoutKopírovat url adresuZkrácená adresaZavřít

Hrozen vína, který je v dnešní době k dispozici celoročně, občas z něj uzobneme, občas něco upečeme, ale hlavně si výsledek zrání vinné révy dopřáváme s radostí v každé sklenici dobrého vína, společensky se při něm bavíme, diskutujeme, děláme umění či vědu. Svět, ten dnešní, moderní, by byl bez vína asi o dost horší.

Voda versus víno

Přeměnit vodu ve víno uměl jenom Ježíš, ale nebyl sám. U starověkých národů to byla často existenciální otázka, a tak se víno a kvašené pivo konzumovalo jako voda. Používání v opačném gardu si totiž ve starověku vybírala krutou daň ve formě nemocí a dětské úmrtnosti. Došlo to tak daleko, že ve slavných městech jako Babylon, Alexandrie a Atény se ředěné víno pilo z nutnosti, dokonce se podávalo i nemluvňatům.

Dagmar Heřtová

Foodblogerka a gastronomická žurnalistka, která pravidelně přispívá do tištěných a internetových periodik především informacemi o surovinách, jejich zpracování až po recepty. Na webu Tastejourney píše o jídle, nových trendech a dělí se o gastronomické postřehy z cest.

Už slyším hlasy vyznavačů nejlepšího moku na světě, jaké by to bylo pěkné dostávat víno od plínek. Vězte, že nebylo, ale když jde o přežití, toleruje se spousta hříchů.

Voda neměla na růžích ustláno staletí, venku v přírodě sloužila dobře a bez problémů, ale ještě v počátku 17. století byla voda symbolem falešnosti a lží. Slavný Shakespeare tento předsudek dokonce použil v Othellovi, kde jeden z veršů z ní: „… byla falešná jako voda.“

Tím končím. Voda si něco podobného nezaslouží a to, k čemu byla přirovnávána, a jak tehdy dopadala, bylo dílem jenom a jenom člověka a jeho nevhodných hygienických zvyků.

Jsem šťastná, že nám dnes z kohoutků teče a v prodejnách se nabízí voda kvalitní, pitná a „co hrdlo ráčí“. Na druhou stranu tehdejší stav víno zpopularizoval a dnes tomu nic neubere na důležitosti.

Kde se vzalo hroznové víno

Podle známých záznamů a vyhodnocení archeologických nálezů se první domestikované hrozny pěstovaly na území dnešní Gruzie v oblasti Kavkazu. Mluvíme o časové lince asi 6000 let př. n. l. O 2000 let později se již víno pěstuje v Egyptě, hrozny jsou také vyobrazeny v hieroglyfech egyptských hrobek. Důležitost a postavení vína dokládá též nález červeného vína v pyramidě faraona Tutanchamona. Měl jistě pádný důvod, proč si s sebou na nebezpečnou posmrtnou cestu podsvětím vzal džbány s vínem.

Meruňky popírají vlastní zákony. Meruňkové knedlíky z Wachau a rustikální meruňkový koláč s rybízem

Číst článek

Vína v Egyptě nebylo zase tolik, a tak ho přiváželi z Řecka, odkud mířilo i na západ. Pěstování vinné révy se tak rozšířilo přes Středozemní moře a Italové, Francouzi a Španělé by měli odvádět Řekům desátky za to, čím je obdařili.

iRozhlas Svět bez vína by byl jiný. Upečte si rustikální italský koláč s hrozny

Musím však podotknout, že na tomto mají velkou zásluhu i Féničané. Římané v té době také čile obchodovali se světem a ve 2. století n. l. se vinice založené v údolí Rýna staly významným vinařským producentem v Evropě. Po pádu Římské říše převzaly štafetu pěstování vína především kláštery, když se rozšířilo užívání vína pro náboženskou potřebu.

Hrozny a jejich druhotný produkt víno ovládly svět, zasáhly do všech oblastí lidstva, mají své místo v umění, válečnictví, filosofii, ale hlavně v kulinářství.

K poctění vína zvedám virtuálně plnou sklenku a z hroznů jsem pro vás, v čase jejich sběru, připravila recept, plný chutí a vůní končícího léta.

Italská inspirace

Sáhnu do italské kuchyně, kde se to rustikálními koláči s hroznovým vínem jen hemží. Nejsou to žádné načančané koláče, ale jednoduché koláče s olivovým olejem i máslem, s nahrubo umletou mandlovou moučkou, která dodá těstu strukturu. Rustikálnost dodávají i celozrnné nebo špaldové mouky.

Třešně patří k létu. Stejně jako obrácený třešňový koláč Tarte Tatin

Číst článek

V dnešním receptu se hroznovým vínem nešetří, přidává se do těsta i navrch koláče. Jednu poznámku však mám: používejte jen hrozny bez pecek, myslete na komfort při konzumaci. A pokud se ptáte, co je tak mimořádné na hroznových koláčích, ihned přispěchám s odpovědí. Jsou nesmírně šťavnaté, vláčné a chutnají skvěle po hroznech.

Nakonec kdo říká, že koláče mají být jen jablečné, třešňové, hruškové, meruňkové, švestkové nebo jahodové? Ano, mám je ráda všechny, ale s hrozny je to jiná třída. Tak si pochutnejte!

Inspirovala jsem se u vinařů a recept by se dal nazvat „Koláč vinaře“, což plně odpovídá jeho obsahu. A opakuji: s hrozny nešetřete a je jedno, jaké použijete: bílé, tmavé, růžové, jen musí být bez semínek.

Rustikální koláč s tmavými hrozny

Ingredience:

pro kulatou vroubkovanou formu o velikosti 20–22 cm

Postup:

Nejdříve předehřejeme troubu na 180 °C. V míse kuchyňského robotu vyšleháme vejce a cukr a postupně přidáváme rozpuštěné máslo, olivový olej, smetanu a jemně nastrouhanou citronovou kůru. Dále přisypáváme mouku s promíchaným práškem do pečiva, mandlovou moučku a vše spojíme v hladké těsto.

Necháme 10 minut usadit, aby mouka absorbovala tekutinu a tím těsto zhoustlo. Vymažeme máslem formu na koláč a vysypeme moukou.

Nyní většinu omytých hroznů lehce vmícháme do těsta, uhladíme a dáme péct do trouby na 10 minut. Poté zbytek hroznů nasypeme navrch koláče a posypeme třtinovým cukrem. Vrátíme do trouby a pečeme ještě 30 až 35 minut, dokud koláč nebude úplně hotový. Vyzkoušíme párátkem, pokud bude suché, je hotovo.

Přendáme na kovovou mřížku a necháme vychladnout. Servírujeme jen tak anebo přidáme zakysanou smetanu či bílý jogurt.

Dagmar HeřtováSdílet na FacebookuSdílet na TwitteruSdílet na LinkedInTisknoutKopírovat url adresuZkrácená adresaZavřít

Tagy: