Topná sezona: kominík důkladně provádějící kontrolu, musí být špinavý

Kontrolu spalinové cesty předepisuje příslušný zákon a vyhláška (č. 34/2016 Sb.podle § 101 písm. a) zákona č. 133/1985 Sb.) a měla by se dělat u všech spotřebičů minimálně jednou ročně vyjma plynových kondenzačních kotlů, kde je kontrola jednou za dva roky. V případě spotřebiče na pevná paliva s výkonem nad 50 kW jsou vyžadovány každý rok dvě kontroly.

Kontrolu spalinové cesty může provést pouze pracovník, který má výuční list v oboru kominík nebo je zaměstnaný v kominické firmě, kde má k těmto úkonům garanta.

Ideální doba kontroly komínu je před začátkem topné sezony, tedy v době, než do komína vypustíte první spaliny. Častou chybou, kterou lidé před kontrolou komínů dělají, je to, že si nevyberou spolehlivého kominíka.

Je to hlavně proto, že jsou kominíciv podzimním období extrémně vytížení a objednávku je potřeba udělat s dostatečným předstihem (psali jsme před půl rokem zde).

„Kominík, který pracuje zodpovědně, přijede správně vybaven – kromě jiného má například endoskop nebo speciální komínovou kameru. A kontrola komínu málokdy zabere méně než 30 minut,“ říká Pavel Ulrich ze společnosti Almeva.

A jak říkají kominíci, jejich práce je černá – kominík tak musí být špinavý, jinak svou práci nedělá náležitě.

Základní kontrola vás přijde přibližně na 500 až 700 korun podle toho, v jakém regionu se komín kontroluje. Revize stojí od 1 500 do 2500 korun a provádí se před prvním uvedením spotřebiče a komína do provozu nebo po nejrůznějších úpravách. Kromě vyčištění komína se kontroluje také kouřovod a spalinové hrdlo připojeného spotřebiče.

Pokuta a ztráta pojistného plnění

Při nedodržení termínů kontrol hrozí vlastníkům nemovitosti pokuta až 10 tisíc korun, v případě právnických osob až 100 tisíc korun. V praxi však tyto kontroly probíhají jen u větších firem, a po razítku od kominíka se tak většinou ptá až pojišťovna při případném požáru.

„Dojde-li k požáru od komína, který poškozený uplatní u své pojišťovny, zkoumá se vždy příčinná souvislost mezi závadou na kouřovodu a vznikem škody, popřípadě jejím rozsahem. Klientovi je pojistné plnění kráceno ale jen v případech, kdy je tato příčina škody evidentní, a zjistí se současně, že závažným způsobem porušil své povinnosti pravidelné údržby a kontrol. Je-li poškozený v objektu v nájmu, musí splnění svých povinností doložit majitel domu (pronajímatel),“ upozorňuje Eva Svobodová z pojišťovny Uniqa.

Důležitá je i kvalita paliva

Co dělat, aby komín sloužil co nejdéle? Kromě pravidelných kontrol a čištění spalinové cesty hraje velkou roli při topení pevnými palivy (uhlí, dřevo, brikety) také jejich kvalita.

„Při topení dřevem je zásadní, aby bylo co nejsušší, jinak se spousta energie spotřebuje na odstranění vlhkosti,“ upozorňuje Pavel Ulrich.

„V případě pelet je potřeba používat jen ty, co jsou určené pro konkrétní spotřebič a nepoužívat alternativní náhrady například z obilovin,“ dodává odborník. Konkrétní typ pelet vždy udává výrobce daného kotle.

Při topení černým nebo hnědým uhlím hraje roli množství síry. Spalinové cesty z ocelových a nerezových materiálů se při topení uhlím s velkým obsahem síry více ničí. Každý dodavatel deklaruje množství síry v uhlí a zákazník si to snadno může zkontrolovat na dodacím listě.

„Je třeba vybírat takové uhlí, které bude mít obsah síry co nejnižší. Obvykle se množství pohybuje v rozmezí 0,5–2 %. Při vyšším obsahu síry by měl zákazník zpozornět,“ dodává Ulrich.

Kolem teploty 160 °C totiž dochází ke kondenzaci kyseliny sírové, která má pro ocelové a nerezové komíny devastující účinky. Pokud je teplota spalin v ústí komína nad touto hodnotou, není se čeho obávat.

Při samotném topení je nutné mít kotel nastavený na výkon v rozmezí uvedeném výrobcem a regulovat jej v závislosti na otopné soustavě nebo ohřevu teplé vody. Vyšší výkon by kotel mohl poškodit.