Pro oběti tornáda vybrali největší částku. Hledáme férový klíč k dělbě peněz, uvedl šéf úspěšné charity

„Vymýšlíme systém, jak se navzájem informovat, aby to nedopadlo tak, že někdo dostane na rekonstrukci domu deset milionů a někdo dvacet tisíc,“ říká v rozhovoru pro Lidovky.cz Oldřich Haičman, ředitel Diecézní charity Brno, která působí v Jihomoravském kraji a v části Kraje Vysočina a na jejímž účtu se na pomoc jižní Moravě shromáždilo už přes 200 milionů korun. Ta částka byla v momentě zveřejnění rozhovorů nejvyšší ze všech, další z úspěšných byla Nadace Via, která vybrala za stejný čas přes portál darujme.cz více než 192 milionů.

Lidovky.cz: Jak konkrétně pomáhá Diecézní charita Brno na tornádem postižených místech?Pomáhat jsme začali už minulý týden ve středu, kdy se na Hodonínsku spustily lijáky a přívalové deště. Zatopeny byly sklepy a některé rodinné domy, proto jsme hned vyrazili do terénu. Dovezli jsme zhruba padesátku vysoušečů. To byla naše první pomoc. Druhá, masivnější, pak přišla ve čtvrtek, tedy poté, co tornádo zpustošilo několik obcí.

Krátce poté nám telefonovali naši spolupracovníci z postižených obcí, protože v nich dlouhodobě vykonáváme sociální a zdravotní služby. Hned ten večer jsme vyhlásili sbírku, která pak obletěla nejen republiku, ale doslova i celý svět. Podařilo se získat finanční prostředky, jejichž výše mě upřímně ohromila. Vůbec jsme netušili, že solidarita lidí bude tak obrovská.

Lidovky.cz: Kolik peněz se dosud podařilo vybrat? A jakým způsobem lidé přispívají?Nyní je účtu přibližně 205 milionů korun (rozhovor vznikal v úterý – pozn. red.). Lidé ve velké míře posílají peníze na účet, vytvořili jsme i QR kód sloužící pro použití v internetovém bankovnictví. Bohužel jej někdo zneužil, ale naštěstí ho už policie dopadla, nedošlo k žádnému zneužití financí (policie v minulých dnech obvinila z pokusu o podvod muže, který u sbírky charity uvedl falešný QR kód, hrozí mu pět až deset let vězení – pozn. red.). Raději proto vyzýváme dárce, aby si zkontrolovali čísla účtu, částku, variabilní symbol a podobně.

Další formou pomoci jsou dárcovské DMS přes telefon, jde o částky 30, 60 nebo 90 korun, lze přispívat i trvalou DMS. Touto cestou doposud přišlo okolo třinácti milionů korun.

Lidovky.cz: Jak místní reagují reagují na dobrovolnickou i finanční pomoc?Samozřejmě jsou rádi. Ale na druhou stranu také platí, že příliv lidí nesmí přerůst tak, aby se blokovaly příjezdové cesty, jako se stalo o víkendu. Dokonce jsme zaregistrovali zprávy, že se tam někteří přijeli opít do sklípku a druhý den nebyli schopní pracovat. Nejsou to prázdniny či nějaký teambuilding, vyfocení se pro Facebook. Bohužel i takové věci se vyskytly. Ale drtivá většina lidí je na místě kvůli tomu, aby skutečně pomohli, místní je vítají a cení si toho s povděkem.

Lidovky.cz: Nakolik jsou sbírky koordinovány v místech, kde řádilo tornádo? Tedy jak se zajistí, aby peníze putovaly potřebným rychle, aby se dary nepřekrývaly a aby nedošlo k neúmyslnému zvýhodnění některých lokality?Charita je složkou Integrovaného záchranného systému (IZS), takže jsme v rámci Jihomoravského kraje koordinování krizovým štábem. S dalšími neziskovými organizacemi, které tady působí, máme pravidelná setkání a snažíme se přemýšlet, jak pomoc efektivně nasměrovat. Samozřejmě však platí, že každá organizace má svoje know-how na to, jak peníze co nejrychleji dostat do oblastí a k potřebným lidem tak, aby nedošlo ke zneužití nebo přesměrování někam jinam.

Lidovky.cz: Jak se finance shromážděné ve sbírce rozdělují? Jak je to s načasováním pomoci?Začali jsme už v pátek takzvanou akutní fází, kdy jsme poskytovali humanitární pomoc. Coby součást IZS nenahrazujeme činnosti záchranářů, hasičů či policie, jsme podpůrným prvkem, snažíme se lidem zajišťovat základní životní potřeby pro přežití. O víkendu jsme též začali organizovat nákupy svítilen, lamp, baterií, powerbank, protože mnohde nešla elektřina, dodávali jsme elektrocentrály, zkrátka takové to základní zajištění, aby lidé vůbec mohli spolu komunikovat. Od neděle, kdy začaly práce na opravách poničených domů, poskytujeme také nářadí a pracovní rukavice. Odstartovala i dobrovolnická práce.

Naše monitorovací týmy od soboty navštěvovaly domácnosti v postižených obcích a získávaly kontakty, mapovaly, kam je potřeba poslat jídlo či nějaké ošetření. Ve čtvrtek se znovu vrátí a ověří, jak vypadá situace; budou zjišťovat i stav nemovitostí dalších objektů. Na základě toho chceme lidem podle stupně poškození obydlí poskytovat částku od zhruba 50 tisíc korun do 200 tisíc korun.

Lidovky.cz: Je nějaký strop pro výši finanční pomoci?Ano, v první vlně je to oněch 200 tisíc korun. Ale chceme se tam vracet co 14 dní a mapovat situaci. Samozřejmě budeme chtít doložit, jak lidé částku využili, například fakturami, případně nahlédneme do dokladů k nákupům materiálu. A také se jich zeptáme, jestli dostali nějaké peníze od státu a na výpomoc od jiných organizací. Na základě toho budeme přispívat dalšími financemi. Může se tak stát, že jedno místo navštívíme třeba pětkrát a budeme si ověřovat informace a dle toho přispívat.

Lidovky.cz: Mohou lidé dostat příspěvky ze sbírek vícero organizací?Samozřejmě, to se nevylučuje. Přes krizový štáb se chystáme vytvořit systém, jak se informovat navzájem, aby to nedopadlo tak, že někdo dostane na opravu baráku deset milionů korun a někdo dvacet tisíc.

Lidovky.cz: Překvapila vás rychlost, s jakou lidé na následky řádění živlu zareagovali a začali na pomoc v postižených oblastech posílat peníze?Nejvíc mě vzala za srdce ta obrovská solidarita lidí, to, jak se vše rozběhlo neskutečnou rychlostí do všech koutů České republiky, jak to lidé sdíleli a podporovali. Právě ona rychlost reakce mě moc příjemně překvapila. Vždyť během čtyř dnů přišlo náš účet na dvě stě milionů korun. To skutečně běželo rychlostí blesku.

Lidovky.cz: Čím si to vysvětlujete?Myslím si, že jakmile český národ slyší, že se někdo dostal do nouzové situace, je ochotný se rozdělit a přispět. Byl jsme u povodní v letech 1997, 2002 a 2009, lidé přispívali dokonce i pokud šlo o ničivé zemětřesení na Haiti, tsunami v Indonésii a tak dále. Lidé opravdu štědře přispívali. Když se podaří národ přesvědčit o tom, že je někde nouze a že jsou lidé, kteří si nemohou sami pomoci, tak přispěje.

Lidovky.cz: Takže platí, že „v nouzi poznáš Čecha“.Přesně tak, určitě se to tak dá říct. Rád bych touto cestou poděkoval také za to, jak se podařilo sbírku i potřeby lidí naplnit. Cítím v tom celém obrovskou podporu naší Charity, že nám lidé věří, vědí o nás, že pomoc děláme účinně, dobře a že vybrané peníze použijeme v souladu s účelem. Za to chci všem dárcům, podporovatelům i samosprávě moc poděkovat.

Lidovky.cz: Další z vašich počinů je dobrovolnictví. Kolik dobrovolníků nyní v terénu pracuje?Velkou charitu máme dlouhodobě v Hodoníně a v Břeclavi, každá z nich má své dobrovolnické centrum, jež je schopné dodat dobrovolníky v místě. Z toho plyne i výhoda, že nepotřebují zajišťovat nocleh, jídlo ani dopravu. Teď máme denně přímo na místě na padesát dobrovolníků. Na našich stránkách je také k dispozici databáze, do níž se zájemci mohou registrovat. Pokud by dobrovolníci někde chyběli, registrovaným se ozveme a vyzveme je, aby se zapojili. Rovnou ale říkáme, že cestu na místo neorganizujeme, ani nocleh, stravování či dodávku nářadí. To možná řadu lidí odradí, ale jinak to opravdu nejde, nyní nejsme schopní to zajišťovat.

Lidovky.cz: Pokud i tak vyrazí pomáhat na jih Moravy nějaký dobrovolník z druhého koutu republiky, kde se může ubytovat?Buď si vezme svůj stan, za vesnicí jsou vyhrazená parkoviště. Také je tam přistaven lůžkový vlak, který pojme až tři sta míst. Za minimální částku se tam mohou osprchovat a najíst. Ale tím, že využíváme zejména ony dobrovolníky z místa, tak toto jde mimo nás.

Lidovky.cz: Jak dlouho budou dobrovolníci třeba?Když udeřily povodně, to byla jiná situace, tam prošla voda a baráky zanechala vlhké a zatopené. Dobrovolníci během měsíce vyklidili všechno zbytečné a stavení třeba až rok vysychala. Proto se dobrovolníci tehdy využívali dlouhodobě. Nyní však budou potřeba zejména na odklízecí práce, pak už musejí nastoupit firmy, řemeslníci, kteří budou pomáhat domy opravovat. Dobrovolníků už nebude potřeba tolik. Čili myslím si, že je to otázka několika měsíců, co budou třeba.

Lidovky.cz: Čeho je teď na místě nejvíce potřeba?Určitě nářadí a všeho potřebného na opravu střech, spojovací materiál. A jelikož má v příštích dnech pršet a řada domů je stále beze střech, vyzvali jsme firmy, aby navážely střešní latě a fólie. Jde o to, aby se to alespoň dočasně přikrylo a zabránilo se zničení nemovitosti jako celku, než se bude moct přikročit k rekonstrukci domů.

Lidovky.cz: Nezastupitelnou roli má na jihu Moravy církev a její duchovní podpora. Jak v tomto směru lidem pomáháte?Od soboty jsme spustili takzvanou psychosociální pomoc, která pokrývá i oblast duchovní. Podobnou pomoc poskytují i místními farnosti. S krizovým štábem jsme domluvili na místě i pomoc psychologů a duchovních. Doposud tam byli jen psychologové od policie a hasičů. Z povodní máme zkušenosti, že tento typ pomoci je potřeba až třeba po čtrnácti dnech. Jakmile totiž opadnou uklízecí práce, člověk začne mít čas na přemýšlení o tom, co se mu vlastně přihodilo, začne se mu to vracet. Po 14 dnech je proto vhodné nasadit právě psychosociální týmy.

Lidovky.cz: Vyšlete na místo i více duchovních?Uvidíme podle potřeby, jestli to budou zvládat místní duchovní, nebo zda to posílíme. To ukáže čas.

Lidovky.cz: Tornádo poničilo i kostely. Jak bude probíhat jejich obnova?Sbírku na ně vyhlásilo Biskupství brněnské. Věřící mají možnost přes jeho dárcovský portál přispět přímo na opravu dvou poničených kostelů.