Dům pro rodinu má konstrukci, která přežije věky. Fasáda je bezúdržbová

Definitivní výběr konstrukčního materiálu přinesl nejvyšší možnou úroveň stability ve spojení s ideální mírou vitality. „Sloupková – rámová konstrukce si nezískala naši důvěru,“ upřesňuje Vladimír, majitel domu.

„Tak jsme se pídili po jiné alternativě a nakonec zvolili konstrukci z CLT panelů tj. křížem lepeného masivního dřeva. Ne nadarmo se o ní říká, že dokáže přežít cokoli. Významnou roli v našem rozhodování hrál i fakt, že panel může být v interiéru přiznaný, protože má pohledovou kvalitu a násobí míru útulnosti prostoru. Ostatně i návštěvy jsou z našich stěn příjemně překvapené.“

Z CLT panelů ovšem nestaví každý a ne každý, kdo z nich staví, má dobré reference. Vladimír je perfekcionista. Dbá na kvalitu, a tak se pečlivě věnoval i výběru architekta a stavební firmy. Přesvědčil se u několika oslovených, že finanční rozptyl může být obrovský a kvalita různá. Někteří se jej dokonce snažili našroubovat do své představy, například, že koupelna musí být u ložnice.

Až tam, kde mu byl architekt ochoten vyjít vstříc, kde neměl problém předělat studii, změnit původní návrh dispozice, perfektně připravit podklady pro dotaci a především zohlednit specifické potřeby a fungování rodiny, tak u něj teprve s manželkou zakotvili.

Spolehlivost vybrané stavební firmy jim pak potvrdily reference i technický dozor, kterého si chtěli najmout, jen pro jeho velkou vytíženost k tomu nakonec nedošlo. Nicméně, jak se později ukázalo, daná kombinace architekta a stavební firmy byla šťastnou volbou a de facto „základním kamenem“ jejich budoucího domu.

Vědět, co chtít

„Stavebníci byli od začátku rozhodnutí pro pasivní dům a měli jasno v tom, že potřebují domov pro pětičlennou rodinu. Bylo mi sympatické, že si od začátku přáli tři dětské pokoje, i když při navrhování domu měli jen jednoho maličkého potomka,“ říká architekt Marek Pavlas.

Než začal dům navrhovat, požádal Kláru s Vladimírem, aby mu poslali inspirativní obrázky a sdělili mu, co mají rádi a co je pro ně důležité. Může jít o detail, materiál, zkrátka cokoli, co souvisí s představou o jejich budoucím domově.

„Vladimír mi, mimo jiné, poslal fotku motorky a Klára fotku kočárku. To se mi líbilo. Architektura je v zásadě vážná věc. Není to o zábavě, ale spíš o radosti z práce, z celého procesu. Ta vtipná drobnost ale signalizovala, že to s klienty půjde dobře.“

Nicméně každý projekt může mít nějaký zádrhel. U tohoto šlo zejména o regulativy, limity pro umístění domu na pozemku, vycházející z celkové urbanistické koncepce širšího developerského projektu. Ty byly stejné pro všechny domy v ulici.

„Jenže pozemek Vladimíra a Kláry je rohovou parcelou, což z mého pohledu původní developerský projekt příliš nereflektoval,“ dodává architekt. „A rohová parcela, to je vždycky výzva. K té se přistupuje trochu jinak. Abychom dodrželi podmínky pro umístění domu na pozemku a zároveň respektovali specifický charakter pozemku, došli jsme k návrhu dvou propojených hmot, které jsou vůči sobě mírně pootočené.“

Nápad s kombinovanou fasádou se majitelům domu líbil. „Kdybychom ale začínali znovu, zvolíme namísto omítky raději cementovláknité obkladové desky v kombinaci se dřevem,“ doplňuje Vladimír.

„S teplovzdušným vytápěním jsme velice spokojeni. Předtím jsme bydleli s rodiči ve dvougeneračním zděném domě, a řeknu vám, že naši topí ještě v červnu. A to je dům zateplený. Zpočátku jsem vytápění přes vzduchotechnickou jednotku nedůvěřoval, ale musím potvrdit, že to funguje dobře. Když srovnám náklady s původním bydlením, tak šetříme desítky tisíc korun ročně a platíme něco málo přes dvacet tisíc za elektřinu pro celý dům.“

Pro úplnost – snížit náklady na vytápění samozřejmě nedokáže vzduchotechnická jednotka s rekuperací tepla sama o sobě. V tomto případě je připojena na tepelné čerpadlo jako zdroj energie.

„Co se týká hlučnosti, ta trápí spíše manželku, konkrétně dětská živelnost je někdy slyšet z patra do přízemí,“ přiznává Vladimír. „Uvažujeme proto o instalaci akustických desek na strop obýváku.“

Technické parametry

Další zajímavé dřevostavby najdete v aktuálním čísle magazínu DŘEVO&stavby. Fotografie: Ing. BcA. Martin Zeman, www.datelier.cz