Rychvald, to je město rybníků, kde chce každý bydlet. A všude je odsud kousek

Kdo Rychvald zná, asi ho nepřekvapí přirovnání k jihočeské Třeboni. Rychvald je totiž opravdu městem rybníků. Nové stavy, Statkové rybníky, Podkostelní, Cihelňák, Skučák… Těch větších je na katastru okolo deseti, malých minimálně dalších deset až dvanáct. I poroto má v Rychvaldu dlouhou tradici právě rybářství. Sláva místní firmy, která sice stále funguje, ale potýká se s problémy, už několik uvadá. Co však stále dobře funguje a městu dělá dobré jméno, je vyhlášená Rychvaldská pekárna.

Naučná stezka

Také starosta Milan Starostka si při vzpomínce vybaví chvíle s kamarády strávené u rybníka. „Kdysi jsme se všichni v těch rybnících učili plavat. Paradoxem dnešní doby je, že lidé bydlí u rybníka a na zahradě mají bazén,“ neodpustí si šťouravou poznámku.

A když už je řeč o rybníku, je třeba zmínit, že okolí jednoho z nich – Skučáku – je hnízdištěm vzácných ptáků a vodní nádrž s okolím je chráněnou přírodní rezervací. Tu by chtěla radnice, samozřejmě za dodržení podmínek ochrany přírody, více zpřístupnit veřejnost. „Uvažujeme o vybudování naučné stezky. Dnes tam jsou cestičky, ale blátivé, chtělo by je zpevnit nějakým přírodním materiálem, instalovat pár laviček v přírodním stylu a informační cedulky, aby si tam lidi mohli přečíst, co u Škuťoku žije za ptactvo a jaké jsou tam rostliny. Je však třeba vyřešit majetkové záležitosti a věcná břemena. A to chvíli potrvá,“ upozorňuje starosta.

Název Škuťok užil záměrně. Rybník prý totiž v minulosti vlastnil nějaký pan Škuta a místní mu tak odnepaměti také říkali. Tak jakýpak Skučák!? Na rozdíl od většiny měst a obcí na Karvinsku, je v Rychvaldu něco, co jinde. Tím prvním je husitský kostel, který je v normální době nejen místem bohoslužeb, ale také častých kulturních akcí.

Obrovský stavební boom, který zažívá Rychvald posledních 15 let, je už příliš zatěžující. Nic proti novým obyvatelům, ale infrastruktura obce tím trpí a vytrácí se její vesnický ráz. Starosta Milan Starostka proto otevřeně říká, že současné vedení města už nechce, aby se zástavba rozšiřovala, naopak ji chce omezit. Třeba změnami v územím plánu. Čtěte ZDE.

Rychvald. Starosta Milan StarostkaZdroj: Deník/Tomáš Januszek

Oprava bytu a pak licitace

Starosta Rychvaldu také připomíná, že město lidi přitahuje také relativně levným bydlením v obecních a družstevních bytech. Město loni zrušilo pořadník na byty a po vzoru Bohumína převzalo systém licitací. Zájemci tedy byt získají až poté, co se s městem dohodnou ne výši nájemního

„Žádná licitace ale dosud neproběhla, protože se nám byty moc neuvolňují. Obrovský zájem je také o družstevní byty. Jakmile se něco uvolní, hned je to prodané a za docela zajímavé ceny,“ říká starosta a připomíná, že když se uvolní městský byt, projde kompletní opravou a pak se o něj bude licitovat.

Z obce

Cyklostezka kolem Nových stavů do Bohumína

Kvůli zatraktivnění města a jeho zajímavostí, uvažují radní o vybudování značené cyklostezky, který by vedla mimo frekventované silnice a ideálně přírodou.

"Ve spolupráci s Bohumínem plánujeme vytvořit značenou trasu, která by vedla přímo z centra, případně od zámku kolem areálu firmy Varroc k rybníkům Nové stavy a dále zadem až k bohumínským železárnám. Tam by se stezka napojovala na další cyklostezky v Bohumíně a dále směrem na Polsko nebo Ostravu. Tím územím vedou cesty, úsek, který patří obci by se musel opravit, ale to by nebyl problém. Dokonce máme šanci na tento projekt získat dotaci,“ říká starosta obce. Jako problém vidí zřízení věcného břemena, přes pozemky, které vlastní jedná místní firma která je ovšem v insolvenci.

Že si Silvie a Martin Brodovi pořídili restauraci byla tak trochu náhoda a zčásti zřejmě osud. Oba totiž mají k tomuto oboru blízko. Silvie jako vyučená kuchařka sbírala před časem zkušenosti i v Anglii, a kuchařkou je i Martinova maminka. Ten tedy od malička zjišťoval, co všechno toto řemeslo obnáší. Přesto, že se dlouho živil jako zedník.

Rodina Brodových, restaurace U Sester v Rychvaldu.Zdroj: Deník/Tomáš Januszek

Opravený zámek na otevření stále čeká

Druhou místní atrakcí je rychvaldský zámek, který je kulturní památkou a momentálně v soukromých rukou. Čtyřkřídlý původně renesanční patrový zámek ze 16. století, byl jednu dobu sídlem velkostatku a až do roku 1989 využíván pro hospodářské účely. V roce 2010 jej koupil podnikatel Pavel Šmíra a za poslední roky jej uvedl do komfortního stavu. V plánu má jeho majitel zřízení galerie, hotelových prostor, vybudování restaurace a minipivovaru. Slouží také pro pořádání svateb. Pro veřejnost ale zatím objekt otevřený není.

ROZHOVOR

Kapacita školy je aktuálně náš největší problém, uvádí ředitel základní školy v Rychvaldě Daniel Cigánek

Škola, kam chodí přes 600 žáků. Více než sedmitisícový Rychvald má pouze jednu základní školu a z toho plyne onen aktuální problém - kapacita školy je nedostačující. Debaty ředitele školy Daniela Cigánka s vedením města jsou tudíž jasné – jak stávající prostory rozšířit.

Po mnoha týdnech se část dětí vrátila do škol. O negativech distanční výuky už se toho napsalo hodně. V čem dle Vašich zkušeností z posledních měsíců (je-li nějaké) pozitivum distanční výuky?Osobně vnímám distanční výuku jako nutné zlo. O její důležitosti nejsem v žádném případě přesvědčen. Prezenční výuka žáků 1. a 2. tříd v období od poloviny listopadu 2020 do února 2021 byla důkazem toho, že to jde i prezenčně a bez větších komplikací. Jediné pozitivum distanční výuky je podle mého názoru prohlubování znalostí z oboru informatiky, jak u pedagogů, tak u žáků.

Co konkrétně v současné situaci nejvíc trápí učitele, a jak vše zvládají děti a jejich rodiče?Tento problém je velmi individuální. Obávám se však, že na nás všechny dopadají negativa jednotlivých opatření více, než je zdrávo. Můj velký obdiv patří hlavně rodičům, kteří jsou z dlouhodobé distanční výuky už ve většině případů dost vyčerpaní. U většiny žáků základní školy nemůžete předpokládat, že vše zvládnou sami. Bez podpory rodičů by to byl dost tvrdý oříšek. A když si uvědomíte, jak dlouho celá situace trvá, je to ohromné množství snahy, času a energie. Učitelé to v této době také nemají lehké, vedle samotné distanční výuky probíhají také individuální konzultace, skupinová příprava žáků devátých tříd k přijímacím zkouškám a také rotační prezenční výuka žáků prvního stupně. Do toho všeho musíte mít dostatek podkladů k hodnocení, být téměř v každodenním kontaktu se žáky a rodiči.

Jak je na tom škola s kapacitou? Ve městě přibývají obyvatelé. Máte stále dostatek míst ve školce i v ZŠ?Kapacita školy je aktuálně náš největší problém. Průměrný počet obyvatel ČR na jednu základní školu je přibližně 2500. Město Rychvald má přes 7500 obyvatel a pouze jednu základní školu. Aktuálně máme přes šest set žáků a patříme tak mezi největší školy v okrese. Se zřizovatelem dlouhodobě řešíme možnosti rozšíření našich stávajících prostor. S kapacitou školky to bude nejspíš obdobně, ale to je otázka na paní ředitelku.

Co je ve vaší škole nového?V podstatě každý rok se snažíme žáky po velkých prázdninách překvapit něčím novým a atraktivním. V posledních měsících jsme rozšířili počet žákovských šatních skříněk. Na některých toaletách jsme instalovali bezdotykové podavače papíru a dávkovače mýdla a nakoupili jsme nové pingpongové stoly, které se dají používat i venku. Také máme nové sady školních dresů s našim logem. Na prázdniny pak chystáme rekonstrukci části školní družiny. Z dlouhodobého hlediska je pak pravděpodobná stavba nového výukového pavilonu. Jednoduše řečeno slovy klasika: "Pořád se něco děje…"

Rychvald v datech

První písemná zmínka: 1305Počet obyvatel: 7536Významné osobnosti: Přemysl Kočí (1917 – 2003), operní pěvec, herec, hudební pedagog, ředitel Národního divadlaZajímavostiRychvald je také oblastí, na kterou si po skončení 1. světové války začala dělat nároky československá i polská strana. Při prvním dočasném rozdělení Těšínska v roce 1918 získali Rychvald pod svou správu Poláci, při druhém a posledním dělení ho nakonec získalo Československo. Pak byl v roce 1938 obsazen polskou armádou, hned rok na to německou. Československá správa byla obnovena až po válce v roce 1945.

Tip na výlet

Přírodní rezervace Skučák

Rezervace kolem rybníku Skučák byla za přírodní rezervaci prohlášena už v roce 1969. Rozkládá se na rozloze 30,1 ha. Kolem rybníku jsou rákosové porosty a louky, ve kterých žijí chránění živočichové jako například čolek, různé druhy žab, mnoho druhů ptáků, ale i lasice hranostaj a tchoř tmavý. Rybník a okolí kolem je vyhlášenou lokalitou pro procházky v každém ročním období, i s malými dětmi. V zimě zde probíhá výlov.