Příčky či kouzlení se dveřmi. Změna dispozic bytu vyžaduje pečlivou úvahu

Asi nejčastějším důvodem však bylo, je a bude spojování prostoru. Staré domy s miniaturními pokojíčky nebo příliš malé koupelny jsou nejčastějším terčem úprav, kde je při rekonstrukci nutná změna dispozice. Byť to nemusí nutně znamenat velký konstrukční zásah do domu, je třeba nad plánováním opravdu dobře přemýšlet a nejlépe zadat přípravu profesionálovi.

Bourat, či nebourat?

Hlavní otázkou je, kterou zeď nechat a kterou zbourat. Spousta lidí si řekne, že to vezme šmahem a vyčistí interiér domu od všech příček a udělá kompletní vnitřní rekonstrukci, kde vše bude nové – zdi, podlahy i zařízení. Jenže každá zbouraná zeď někam musí přijít, každá zeď něco stojí. Spočítejte si cenu bouracích prací, odvozu suti a stavbu nového zdiva. Další náklady budou znamenat omítky či úpravy podlah. Představa, že přestavba vnitřních prostor domu bude za pár peněz, je mylná.

Zároveň je třeba i zjistit, jestli zdi, které hodláte zbourat nebo nějakým způsobem pozměnit, nejsou nosné. V panelovém domě je tato práce celkem jednoduchá, ale ve starých domech to nebývá tak zřejmé. Pracovat se tu totiž musí s mnoha vlivy, jako je například kvalitativní hodnocení materiálu zdí nebo krovu, nebo zjištění, jak je to se základy a podložím. Je tu mnoho dílčích vstupních informací, které mohou dost podstatně ovlivnit výsledek.

V tomto případě je tedy více než nutné obrátit se na statika, který posoudí, do kterých zdí a v jakém měřítku je možné zasahovat. Výsledkem je statický posudek, který v případě, že nastane jakýkoli problém, může být i obranou pro vás. Navíc při zasahování do nosných konstrukcí už nemůžete rekonstruovat jen na ohlášení či zcela bez ničeho, ale musíte mít od stavebního úřadu potvrzené stavební povolení.

Jak může vypadat rekonstrukce rodinného domu:

Zdí to nekončí

Změna dispozice neznamená jen to, že zbouráte zeď a postavíte jinou. I nová dispozice musí vycházet ze základních pravidel, která nastolují příroda či fyzikální principy. Kupříkladu chcete-li přetočit pozice pokojů v půdorysu domu, stále byste měli myslet na to, že víc slunce chcete chytat na jihu do obývacích prostor, zatímco nechávat vyhřívat ložnice je trochu proti logice.

Stejně tak je třeba myslet na umístění kuchyně a koupelny, co nejblíže ke zdroji teplé vody, aby se nestalo, že budete dlouho čekat, než poteče opravdu teplá. Také odtahy vzduchu z digestoře nebo koupelny by se měly dělat co nejkratší, protože složitější a delší vzduchovody nemusí málo výkonný větrák obsloužit.

Z čeho postavit příčku

Systémů pro výstavbu příček je dnes už řada. Velmi častým řešením je suchá výstavba. Použití sádrokartonových desek však má svá pravidla, výhody i překážky. Největší výhodou je rychlost stavby, snadná montáž i amatérem, prostor pro instalaci inženýrských sítí a suchý proces stavby.

Jsou tu však i nevýhody. Většina lidí sáhne po nejlevnějším sádrokartonu, což však znamená, že stěna není zrovna pevná. Je pak třeba mít všechno pečlivě naplánováno dopředu, abyste zavěšené skříňky upevnili na nosníky. I to se však dá vyřešit speciálními a dražšími pevnými deskami, například Rigips Habito či Knauf Topas. Také šíření hluku je tu vyšší, takže příčky musíte extrémně pečlivě izolovat.

Stejně byste měli myslet na tepelnou a vlhkostní dilataci, takže všechny spoje by měly být překryty pružnými páskami. Samostatnou kapitolou je suchá výstavba v místech s vysokou vlhkostí. Zde se využívají desky, které jsou odolné proti vodě a plísním. V případě sádrokartonu jsou tyto desky zelené – třeba Knauf Green, Rigips RBI, Siniat LaHydro. Bílé desky pro toto použití bývají cementové nebo se skelnými vlákny.

Druhou vyriantou je stavba příček z pevných materiálů, jako jsou cihly nebo pórobeton. Opět nejdříve výhody: pověsit na takovou zeď můžete prakticky cokoliv a kamkoliv, díru do zdi židlí neuděláte a útlum hluku je výrazně vyšší. Nevýhody jsou v mokrém systému výstavby, i když dnes se může zdít i pomocí polyuretanových pěn. Také je nutné budovat drážky pro instalace vody, elektřiny či plynu a s materiálem se obtížněji nakládá. Chcete-li provést rychlou výstavbu i z pórobetonu, jsou v nabídce třeba pórobetonové panely, které se vyrábějí na míru. Rychlost stavění je pak opravdu extrémní, i když jde o pevný materiál.

Dělení sklem a dřevem

Jestliže změnou dispozic bytu potřebujete prosvětlit tmavé kouty, nabízí se řešení v podobě celoskleněné příčky, která maximálně zachovává průchodnost světla. Před její instalací je však důležité si uvědomit, že sklo je těžký materiál, a proto musí být strop, který jej ponese, opravdu pevný. Když ho tvoří jen sádrokarton, je bezpodmínečně nutné jej v podhledu vyztužit něčím pevným, ideálně železnou traverzou.

Také zpozorněte, pokud máte v místnosti podlahové vytápění. „Jednotlivé plochy celoskleněných příček se do podlahy usazují do kotvících lišt ve tvaru U. Takzvaná mělká montážní hloubka tři centimetry je zvolená tak, aby nebyla porušena topná tělesa. Kdyby byly kotvicí lišty usazeny hlouběji, hrozilo by provrtání podlahového topení,“ říká Petr Paksi, ředitel společnosti J. A. P.

Stejně tak můžete dělit prostor třeba dřevěnými stěnami stejným samým materiálem, ze kterého máte nábytek či kuchyni. Sjednotí se tím design a bude to vypadat efektně. Zamyslete se také nad tím, zda chcete mít příčky pevné. Existují posuvné systémy, které mohou dělit prostor tak, jak to momentálně potřebujete.

Kouzla se dveřmi

Samozřejmostí při změně dispozic je též instalace nových dveří. Dveře jsou velká investice, možná větší, než si je stavebník na začátku ochoten připustit. A je třeba ji pořádně naplánovat. Nejde jen o to, kam dveře umístit a jak mají být široké. Například s užšími dveřmi sice někde ušetříte místo, ale třeba jimi neprotáhnete křeslo. Důležité bude i to, jaké mají mít vlastnosti.

Vydařená revitalizace staršího domu:

Opět můžete prosvětlovat tmavá místa nejen dveřmi s průhledy, ale i těmi celoskleněnými. O bezpečnost v této kategorii není třeba se bát. Kalená a tvrzená skla vydrží i dětský fotbalový zápas. Jsou ale místa, kde jsou naopak lepší plné dveře, někdy dokonce ty bezpečnostní. Například dveře do technické místnosti by měly splňovat požární odolnost. Dveře do koupelny by naopak měly propouštět vzduch, aby místnost větrala.

Dobré je zamyslet se i nad tím, jestli nebudou lepší posuvné dveře než ty otočné. A to ať po stěně, nebo do stavebního pouzdra, což se v případě stavby nových příček přímo nabízí. Na zabudování stavebního pouzdra však musíte myslet dopředu – kvůli samotnému otvoru i překladu nad ním.

„Stavební otvor je potřeba udělat dvojnásobný. Kromě šířky vlastních dveří musíte také počítat se šířkou samotného pouzdra, tedy včetně kapsy, do které budou dveře zajíždět. I stavební překlad musí být dvojnásobný, jelikož stavební pouzdro není nosné a je nutné je brát jako pokračování samotného dveřního otvoru,“ vyjmenovává Petr Paksi důležité body při plánování.

Délka přesahu překladu přes pouzdro závisí na konkrétním stavebním systému i na tom, zda je to nosná zeď, či dělicí příčka a jaká je její tloušťka. Pro celoskleněná dveřní křídla, která mají oproti klasickým dveřím tloušťku pouze jeden centimetr, se využívá užší typ stavebních pouzder.

Světla a vytápění

Se změnou dispozice se musí myslet na všechno, co je skryto ve stěnách – na rozvody vody, elektřiny, plynu a na vytápění. Když změníte rozměry pokoje, například stropní svítidlo původně visící v centru místnosti teď může být vystrčeno ke kraji. Rozvody elektřiny a plynu si nechte raději dělat od odborníků. Tady se nevyplatí hry na „já to zvládnu“. Třeba při instalaci nové kuchyně a výkonnějších spotřebičů byste měli pamatovat na to, že některé z nich potřebují třífázové připojení a silnější jističe.

Nezapomínejte také na pravidlo, že zásuvek není nikdy dost. A ani na to, že skříně a postele jsou většinou přiražené ke zdi do rohu, takže třeba právě do místa, kam je chcete umístit. Další důležitou drobností je myslet na rozvedení vysokorychlostního internetu, pohybových čidel nebo podlahových svítidel do chodby, aby se děti nebály při noční cestě na záchod.

Zároveň se změnou dispozic musíte řešit vytápění. Původní radiátory už najednou nemusejí ve větší místnosti stačit, nebo naopak je jich na menší pokoj moc. Změna dispozic tak může znamenat i změnu vytápění. Vyprázdněný interiér přímo vybízí k razantnější změně a zabudování vytápění třeba přímo pod podlahy a předělání technologie na ekologické a ekonomické tepelné čerpadlo. Když majitel usoudí, že to třeba není, je tu ještě možnost vytvořit teplé zóny rychlým ohřevem lokálního charakteru, třeba pomocí elektrických topných rohoží pod podlahou.

Je ovšem dobré vědět, že povrchová teplota topné podlahy v obytných místnostech může být dle hygienické normy maximálně 28 stupňů. Povrchová teplota topné podlahy v koupelnách není omezena normou, tudíž může být i nad 30 stupňů. Tady je také vhodné respektovat doporučení výrobce zvolené povrchové krytiny – například dřevěné nebo laminátové podlahy jsou ve srovnání s dlažbou na teplo citlivější.