Obchodní dům Kotva: Výkladní skříň normalizačních nákupů otevřeli před 47 lety. Na zákazníky dohlíželi vojáci

Obchodní dům Kotva v Revoluční ulici v Praze vznikl na základě veřejné soutěže z roku 1969. Už tato samotná skutečnost byla podle odborníků velice netradiční a šlo pravděpodobně o jakési poslední dozvuky Pražského jara, které dočasně uvolnilo atmosféru v československých poměrech. Na první pohled to vypadá, že nový obchodní dům zaplnil proluku po vybombardovaném domu během druhé sv. války. Skutečnost je ale zcela jiná.

Na místě obchodního domu stával románský kostel svatého Benedikta. Strahovští premonstráti zde v 17. století zřídili vysokoškolský areál Norbertinum a také barokně přebudovali kostel dle plánů Domenika Orsiho, nově zasvěcený sv. Norbertovi. Kostel byl zbourán na konci 18. století kvůli výstavbě Novoměstského ústavu šlechtičen. Tyto domy byly během asanace zbourány a nahradila je výkladní skříň socialistického konzumu – obchodní dům Kotva, tehdy největší v Československu a pátý největší v Evropě.

Funkcionalistický skvost na Vltavské je opraven. Rekonstrukci Elektrických podniků odměnili památkáři cenou

Skvostný brutalismus manželů Machoninových

Výsledná podoba kotvy vznikla z otevřené architektonické soutěže, kterou vyhráli manželé Věra a Vladimír Machoninovi. Postup to byl na tu dobu velmi nevídaný a nebyla to jediná zvláštnost. Na stavbu obchodního domu byla vybraná švédská firma Siab, která pracovala ve stejné době i na obchodním domě Máj. „„Na realizaci stavby byl vybrán švédský koncern Siab. Švédové zakázku získali, protože byli schopní budovu postavit rychle a dobře. Dokázali také dodat západní technologii, jako například výtahy nebo eskalátory,“ vysvětluje Petr Klíma, autor knihy „Kotvy Máje“

Švédové byli profíci a rozhodně nemůžeme říct, že by se se stavbou loudali a to i přesto, že měli přímo na staveništi postavený squashový kurt – pro tu dobu věc zcela nevídanou. Dveře od největšího obchodního domu v Československu se otevřely 10. února 1975 za účasti tehdejších zástupců města i státu. Stuhu přestřihl šéf pražské organizace KSČ Antonín Kapek, kterému sekundoval ministr obchodu Josef Trávníček. U slavnostního otevření naopak chyběli autoři projektu manželé Machoninovi, kteří se tehdejšímu vedení KSČ znelíbili a byli tak rádi, že mohli na své stavbě provádět alespoň technický dozor.

Lepší zboží? Jen pár let...

Při slavnostním otevření se Machoninovi vmísili alespoň do davu. Ten byl tak početný, že ho museli pacifikovat i vojáci z nedalekých kasáren (dnes obchodní dům Palladium, pozn red.). Nový obchoďák byl na 22 tisících čtverečních metrů schopen obsloužit za asistence 2 tisíc prodavačů až 75 tisíc zákazníků denně.

Funkcionalistický skvost za 100 milionů: Dnes je tu jako po vymření, na žižkovské nádraží se ale život vrátí

Tvrdá rána kapitalismu

Po revoluci Kotva své kouzlo největšího obchodního domu v Československu pomalu ztrácela, až ho ztratila definitivně. Jedinečná brutalistní stavba dloiho usilovala i o statut kulturní pamtky. To se nakonec po dlouhých peripetiích podařilo v roce 2019. V roce 2020 za zhruba 4 miliardy koupil Kotvu nový vlastník Generali Real Estate, který má v plánu rozsáhlou rekonstrukci. Ta měla podle dřívějších informací začít minulý rok, zatím je Kotva otevřená, avšak opuštěná stejně tak jako posledních 30 let.