Rozhledna Skalka u Vyžlovky - vždy byla k ničemu a teď ještě víc

Rozhledna Skalka u Vyžlovky - vždy byla k ničemu a teď ještě víc

Rozhledna Skalka byla otevřena pro veřejnost zdarma roku 2012. Platit za vstup se začalo roku 2015. Z té doby zůstal u vchodu turniket. Uzavřena byla roku 2019. Od té doby se nahoru dostanou jen odvážní. Do soukromých rukou přešla roku 2021.

Ačkoliv na rozhledně je nalepená cedule o havarijním stavu, dá se při troše šikovnosti vylézt po kovové brance, oblézt nastražené špičáky a po zábradlí přelézt na schodiště. Po něm se pohodlně vyjde na krytou rozhledovou plošinu.

Atraktivní výhled chybí

Konstrukce rozhledny Skalka je dřevěná a do ní je vestavěno kovové točité schodiště. Vyhlídková plošina je krytá dřevěnou střechou. Celková výška rozhledny je 25 metrů, vyhlídková plošina je v jedenadvaceti metrech nad okolním terénem. Vede na ni 105 schodů. Základy stojí v nadmořské výšce 455 m.

Za velmi dobré viditelnosti lze zahlédnout část Českého středohoří, Ralsko, Bezděz a některé masivy Krkonoš, Králického Sněžníku a Orlických hor. Výhled na vzdálené kopce nijak neohromí.

Z bližších cílů se na konci údolí Šembery krčí Český Brod, směrem k Labi se ukazují průmyslové Neratovice a Říp, na druhé straně je vidět kus vesnice Vyžlovka a zalesněný hřbet nad Jevanskými rybníky. Atraktivní údolí Jevanského potoka s několika rybníky je schované za obzorem, stejně jako Voděradské bučiny.

Ve spodní části rozhledny je instalovaná volně přístupná umělá lezecká stěna. Dvě cesty po barevných stupech a chytech se tady lezou pouze s horním jištěním.

Rozhledna Skalka u Vyžlovky - vždy byla k ničemu a teď ještě víc

Na půl cestě mezi Vyžlovkou a Lažany

Vyžlovka je vesnice v polovině cesty na důležité komunikaci Praha - Kutná Hora. Vedla přibližně po současné Staré cestě z Jevan. Tudy proudilo stříbro, čili pohonná hmota vzestupu středověkých Čech mezi nejvýznamnější země Evropy. V raném sředověku bylo ještě důležitější spojení mezi dvěma největšími městy Čech - přemyslovskou Prahou a zličanskou Kouřimí.

Vyžlovka patřila od roku 1334 Smiřickým. Po třicetileté válce zde ovšem zůstaly jen čtyři chalupy. Rozvoj nastal až za kněžny Savojské, která nechala postavit letní zámeček. Dnes slouží jako hotel a hospoda.

Lažany byla vesnice v údolí bezejmenného potoka ústícího do Šembery. Dnes ji lze zahlédnout jen jako terénní nerovnost pod zahradnictvím nedaleko rozhledny Skalka u Vyžlovky. Poprvé byla jmenována roku 1358, kdy se rytíř Bohunek Hájek z Chrástu soudil s cisterciáky z Klášterní Skalice o hranice vsi Štíhlic, dvora Lažan, řečeného také Nový Dvůr, a lesa na Kozím hřbetě s horou Hradištěm, dnes označované jako Staré či Pusté Zámky. Po Bohuňkově smrti udělil roku 1360 král Karel IV. chrástský statek dědičně v léno jeho synu Litoldu Hájkovi z Chrástu a ve výčtu se kromě vsí Chrástu, Dobré Vody, Kozojed, Slavic a Štíhlic výslovně uvádí i ves Lažany a nikoliv pouhý dvůr, jako ve zprávě z roku 1358. Po Hájcích získal vesnici Jindřich z Lažan, který se v letech 1395 - 1396 znovu soudil se skalickým klášterem.

Archeologický průzkum ukázal, že ves zanikla do roku 1300, ale již po několika desítkách let byla znovu osídlena. Ve vsi stála tvrz a domy v řadovém uspořádání. Z toho lze usoudit, že šlo o pozdní vnitřní kolonizace ve 13. stoletíalze tedy předpokládat, že ji postavilo německé obyvatelstvo. Avšak málo vydatný vodní zdroj a nevýhodná poloha vsi vzhledem k intenzifikaci zemědělské výroby vedly k zániku Lažan po roce 1400.

Na okraji vesnice stála tvrz, ze které se dochoval terénní relikt. Dobře patrné je kruhové tvrziště o průměru 62 m a obvodu 160 m i s přilehlým objektem hospodářského dvora. Tvrz byla opevněna valem o výšce 2-3 metry, chráněná rybníkem a vodním příkopem. Z tvrze a dvora vedla ještě roku 1958 cesta do Vyžlovky.

Doprava

Autem přijedete nejspíš po staré Kutnohorské silnici a ve Vyžlovce odbočíte na vedlejší silnici směrem do Štíhlic. Rozhledna Skalka stojí přímo u silnice. Pod ní je malé neplacené parkoviště.

Na silničním kole nebo koloběžce můžete využít značenou cyklotrasu č.1 Praha - Brno, která ve zdejším úseku vede po vedlejších silnicích z Uhříněvsi (nádraží) přes Královice, Křenice, Babice, Mukařov, Žernovku, Štíhlice, Vyžlovku, Jevany, Konojedy, Olešku a Dobré Pole do Kouřimi (nádraží). Je to celkem 41 kilometrů s převýšením 400 metrů.

Na horském kole je zajímavá trasa z Říčan (nádraží), která nabízí střední obtížnost a při tom pestrou jízdu krajinou. Po modré turistické značce se jede skrze Říčanský les, pak přes Janovický les, okolo Mukařova do Louňovic. Po Kutnohorské silnici do Vyžlovky. Pokud se chceme vyhnout frekventované komunikaci, vezmeme to z Louňoviček okolo rybníku Pařez ke kostelu ve Vyžlovce. U posledního stavení ve Vyžlovce uhneme doleva na lesní svážnici a ta nás dovede na červenou turistickou značku podél říčky Šembera. Na dvou místech nejspíš sesedneme z kola a přes kamenité úseky půjdeme raději pěšky. Po značce dojedeme do Českého Brodu. (nádraží). Déla túry je 28 kilometrů, převýšení 200 metrů a od Vyžlovky se jede většinou s kopce dolů.

Zobrazit místo Turistika na větší mapě

Tagy: