Reisten, víno od Templářských sklepů - Horydoly.cz - Outdoor Generation

Booking.com

V současné době spadá Reisten pod pod družstvo Templářské sklepy Čejkovice, jeden z největších vinařských komplexů v České republice. V Pavlově produkovaná vína však stále prodávají pod značkou Reisten.

O zajímavém vinařství jsme vedli rozhovor s obchodním a marketingovým ředitelem Bohdanem Špičkou a sommeliérem Jakubem Šumšalou, čejkovickým rodákem a soukromým vinařem, který s Templářskými sklepy spolupracuje.

Proč jste si vybrali název Reisten?

Špička: Reisten založili v roce 1999 tři společníci, kteří ho od začátku budovali jako výkladní skříň moravského vinařství. Chtěli produkovat vína světové úrovně, a také je měli zájem exportovat. Jak to bývá, lidé se scházejí, ale také rozcházejí. Za vískou budovali nový, moderní výrobnu, která mezi nimi způsobila neshody. Jako mnoho dalších u nás začali stavět, ale špatně si rozvrhli finanční plán. Prodej byl jedinou možností, jak z tíživé situace se ctí vycouvat.

Družstvo Templářské sklepy Čejkovice tehdy koupilo rozestavěný provoz a stavbu dokončilo. Vinařství nechalo původní název Reisten. Čejkovičtí patří s výstavem pěti milionů lahví do první pětky největších českých vinařů. Proto do chodu vinařství Reisten, které produkuje pouze 120 tisíc lahví, nezasahují. Stalo se z něj malé, luxusní vinařství na nejexkluzivnější vinařské a vinohradnické adrese. S Templářskými sklepy má společný marketing a reklamu. Ale jinak jsou pánové z Reistenu téměř absolutní autonomní jednotka.

Šamšula: Název pochází ze zkomoleného názvu stavby zvané Rajstna v Lednicko-valtickém areálu. Stojí na kopečku jménem Reisna nedaleko hraničního přechodu Valtice - Schrattenberg na rakousko-moravském pomezí a má podobu vítězného oblouku. Původní firma ho měla dokonce na etiketách svých vín, neboť plánovala příhraniční obchody s rakouskými odběrateli.

Reisten obhospodařuje v současnosti 30 hektarů vinic. Začínají kousek za provozní budovou našeho vinařství. Ta naše se jmenuje vinice U Božích muk. Obecně máme vinohrady napůl zatravněné a druhou půlku tvoří černý úhor. Příští rok to obměníme. Ono totiž když je bláto, tak jsou díky zatravnění zelené práce a sklizeň daleko snadnější.

Praktikujeme standardní střední vedení révy. Na vinici U Božích muk však stříháme révu systémem jeden kmínek, jeden tažeň, tedy jednoletý vyzrálý výhon. To v praxi znamená průměrný výnos od 1,5 do 2 kg. Nízký výnos nám však zaručuje vysokou kvalitu hroznů a následně i vína. Zatěžujeme keře daleko méně, aby vynikla odrůdovost jednotlivých kultivarů. Když si představíte, že z kilogramu hroznů máte zhruba 60 %, které připadají na víno, tak si dovedete představit, kolik hroznů musíme sesbírat. Sklízíme totiž ručně.

Jak zpracováváte hrozny?

Šamšula: Jakmile přivezeme hrozny do provozu, začíná šetrné zpracování. Vlastníme unikátní separátor, ve kterém se po odzrnění skutečně separují pouze jednotlivé zdravé a nepoškozené bobulky. Ty nahnilé, suché či jinak poškozené padají do jiné nádoby.

Provoz máme klasicky vybavený pneumatickým lisem, což je dnes ve většině vinařství standardem. Také v příznivých ročnících macerujeme hrozny. Bílé hrozny odzrníme, separujeme, pomeleme a necháváme jeden či dva dny ležet na slupkách. Vína jsou potom intenzívnější co do barvy i chuti. Následně rozdrcené bobule lisujeme, mošty necháme vysedimentovat, aby se hrubé částice usadily na dně, a stáčíme do kvasného tanku.

Samozřejmě máme i nerezové nádoby na výrobu červeného vína, které však však vyžaduje jinou výrobní technologii. V tomto případě cisterny přímo plníme rmutem z rozdrcených modrých hroznů. V průběhu kvašení a díky vznikajícímu alkoholu se ze slupek uvolní barvivo. Následně obsah přečerpáme do lisu a z takto upraveného moštu dostaneme červené víno.

Tanky, které tu máme, jsou duplikátorové. Mají tedy dvojité stěny a díky tomu můžeme mošt zahřívat nebo ochlazovat. To je důležité při maceraci bílých hroznů, které v této době nesmí kvasit. Musíme proto mošt chladit. Při výrobě červených vín je třeba naopak rmut ohřívat. Červené běžně kvasí zhruba něco přes týden a speciální červená vína zůstávají v kvasném tanku až měsíc. V Reistenu se zaměřujeme především na bílá vína. Červených tu vyrábíme pouze něco kolem deseti procent.

Špička: Vinařství Reisten má ve své nabídce i sekty, kvašené francouzskou metodou v lahvích. V tomto ohledu raději kooperujeme se specializovanými firmami, kterým dodáváme naše víno. K výrobě sektů se používají odstřelovací linky, což jsou hodně drahé stroje, které odstraňují provizorní zátky a usazený sediment v hrdlech lahví. Pro nás je nákup takového stroje při produkci deset tisíc lahví sektu ekonomický nesmysl. Navíc na Moravě existují dvě firmy, které danou technologii mají. My zase nemáme problém s nimi spolupracovat. Pouze jim dodáme výchozí surovinu, tedy víno, a po čase si odvezeme hotový sekt. Tutéž službu nabízejí běžně i některé rakouské firmy. Spolupracujeme s firmou Petrák z Kobylí a jsme s jejich prací velice spokojení. Naši zákazníci také.

Korek nebo šroubový uzávěr?

Špička: Vinařství Reisten nabízí zákazníkům čtyři řady vína. Jsou to Kabinett, která prosadil zdejší sklepmistr Zdeněk Musil, a která jsou svěží, dobře pitelná a vhodná jako vína pro každý den. Vína mají šroubové uzávěry. Další jsou Classic, která už představují vyšší třídu. Jsou suchá, hravá a lehká s obsahem cukru do 10g/l a obsahem alkoholu do 13 %. Jsou zátkovaná korkem. Vyšší třídu představují řady přívlastkových vín Maidenburg a Materle. Poslední řadu vyrábíme pouze z vinice U Božích muk. Mimochodem název Materle je jen překlad tohoto názvu v hornorakouském nářečí.

Šroub nebo korek? To je v Evropě dosud velice přetřásaná otázka. My používáme oboje. Korek je snad nejvhodnější a staletími ověřený uzávěr, ale má také nevýhody. Například, když lahev otevřete, už korek rukou málokdy vrátíte nazpět a je dále problém víno uskladnit v horizontální poloze. Také někdy dostává víno po nekvalitním korku pachuť. To vše šroubové uzávěry odstraňují. V Reistenu jsme začali už dříve s moderními šroubovými uzávěry experimentovat a nakonec je začali nasazovat na řadu Kabinett. Ze začátku k nim měli klienti výhrady, ale rychle si zvykli.

Původně začali v Evropě šrouby vinaři používat pro lacinější vína, ale následně objevili výhody tohoto uzávěru. Pokud nedopijete lahev, můžete ji uzavřít a vleže uschovat pro další použití, aniž by víno zoxidovalo. Dnes po nich sahají i renomované vinařské firmy. Například v Rakousku, Austrálii nebo na Novém Zélandě šroubové uzávěry jasně vedou. Ukázalo se dokonce, že je šroubový uzávěr vhodný i pro archívní vína.

VÝLET do Dolních Věstonic a Pavlova

V našem případě to byla i otázka nabídky českých skláren. Na začátku tohoto příběhu byla cena láhve, připravené pro šroubový závěr, výrazně dražší než klasická láhev. V současnosti se ceny obou typů srovnávají. Záleží na každém vinaři, co si vybere. I korkové zátky mají svoje specifika. Běžně se vyrábějí tak, že tam, kde dochází ke styku s vínem, je ploška z kvalitního korku. Střed tvoří méně kvalitní korek nebo lisovaná korková drť. Máme tu i celokorkové zátky. Tento typ z tzv. celokorku je výrazně nákladnější. Ještě existují plastové zátky z tzv. umělého korku, což považuji za slepou cestu. Po prvotním nadšení se od nich upouští, protože občas, zvláště po necitlivém transportu, z hrdla vystřelí a obsah lahve se vylije. Totéž se týká i skleněných zátek. Málo se ví, že tyto uzávěry musíte pečlivě zacvaknout. Na to je ovšem potřeba nákladná technologie a navíc je tento uzávěr sám o sobě úplně nejdražší.

Ve vinařském provozu jsme neviděli žádnou místnost na posezení. Kde necháváte degustovat?

Špička: Degustační místnost má vinařství Reisten v renovovaném stavení mimo výrobu. Najdeme ho přímo v obci Pavlov. Zatím mu říkáme pracovně Stodola a jde, alespoň podle mne, o velice příjemný prostor pro pořádání degustací či jiných akcí. Zde se setkáváme od května s příznivci našich produktů a oni jsou naopak zvědaví, co jsme jim připravili nového. Kde Stodolu v Pavlově najdete, v tom vám u hlavní cesty pomůže příslušný ukazatel.

Šamšula: Původní majitelé nám zanechali další tradici, že burgundské odrůdy, tedy Rulandské bílé, šedé, modré a Chardonnay, plníme do tradičního tvaru burgundských lahví. Ostatní vína do lahví typu Bordeaux. U názvů burgundských odrůd se držíme v názvech jejich mezinárodního standardu Pinot Noir, Blanc či Gris. Samozřejmě odrůdy Pálava a Ryzlink vlašský apod. uvádíme česky. Kromě uvedených odrůd dále vyrábíme Riezling, tedy Ryzlink rýnský, Pálavu, Savignon Blanc. Z modrých odrůd to jsou již zmíněný Pinot Noir, Merlot a Svatovavřinecké.

Každý sommelier má svoje preference. Mému srdci jsou milé burgundské kultivary. Bohužel se zdá, že v moravských vinicích ustupuje vynikající a staletí adaptované Rulandské šedé, které má malé bobule, nemá tak vysokou výtěžnost a musí se kvůli barvě bobulí opatrně lisovat. Na ústupu je také Rulandské bílé, což je podle mne velká škoda, protože se tato odrůda na lahvích chová lépe než Chardonnay, a jsou z ní neuvěřitelně dobrá vína. Mrzí mne, že Češi na Rulandské bílé zapomínají. Jsou ale tací, kteří kvůli této odrůdě k nám rádi jezdí a někteří dokonce soudí, že nejlepší děláme právě u nás v Reistenu!

INFO: Reisten

Zobrazit místo Turistika na větší mapě