Mák na každou zahradu! V listopadu je ideální čas k setí

Modrý i bílý mák pěstovali naši předkové běžně. I dnes je Česká republika velmocí v pěstování máku. Ale z našich zahrad zmizel. Přitom jeho pěstování je podle zahradníka Františka Hlubockého velmi jednoduché a o jeho zdravotních přínosech není pochyb.

„Moje babička hojně používala mák, který si sama vypěstovala na zahrádce. Ten bílý byl vzácnější, měl výbornou oříškovou chuť, proto ho dávala do lepší bábovky nebo do posvícenských buchet,“ vzpomíná zahradník.

Mák na jídlo i jako dekorace

Teď v listopadu, klidně i v prosinci, nasejte mák do země, aby semínko nabobtnalo a nasáklo vodou. Pak může klidně zamrznout. Chlad nastartuje enzymatické procesy buzení semínka a na jaře mák lépe vzejde.

Několik špetek máku můžete zaset i do trvalkového nebo jiného okrasného záhonu. Mák je nádherný, když kvete. Jeho květy jsou růžové, bílé, fialové.A když necháte rostlinu dozrát, zůstanou vám makovičky na vánoční výzdobu. Suší se na stojato ve džbánu nebo ve váze. Korunka nahoře má otvory, které se po usušení otevřou, vy otočíte makovici vzhůru nohama, zatřepete a mák se vysype.

„Klidně můžete naset i modrý mák zakoupený v obchodě, ovšem pokud nebude mletý,“ směje se František Hlubocký. Bílý mák v běžném obchodě asi neseženete, ale určitě pochodíte na internetu.

Set můžete do řádků i po skupinkách

Semínka máku můžete vyset do řádku a lehce zahrnout zeminou. Dají se naset i malá hnízda v květinovém záhonu. Pod kvetoucím mákem se může dobře vyjímat nižší květinový záhon aster, ale mák vynikne i mezi ředkvičkami.

„Na jaře je třeba rostlinky vyjednotit, aby byly trochu dál od sebe. Slunce má mák rád, otevřenou polohu, jako když si představíte makové pole,“ radí zahradník.

Co vysévat na podzim

Rudbekie, kopretiny a další trvalky je také lepší set ještě před zámrazem, tedy na konci listopadu. A platí to i pro nádherné letničky, jako jsou ostrožky nebo černuchy.

„A proč před zimou? Je to logické. Většina rostlin v přírodě odkvete, zůstanou tam suchá květenství, jejichž semínka se vysypou do země, ze které nasají vláhu, pak přejdou mrazem, aby se zjara lépe probudily ke klíčení,“ popisuje koloběh přírody František Hlubocký.