Potratem končí pětina těhotenství. Příčinou může být infekce i genetika

Příčin spontánního neboli samovolného potratu může být celá řada. Častými viníky bývají imunologická onemocnění, hormonální příčiny, infekce, chronické nemoci, ale i zevní vlivy v podobě kouření, alkoholu či drog.

Za největším procentem potratů však stojí genetické abnormality, které často ústí v chromozomální vady plodu. Příčiny těchto komplikací nejde v žádném případě hledat pouze na straně žen.

Ve stejné míře se na nich může podílet kvalita mužských spermií či vzájemná genetická „souhra“ obou partnerů. Co je ovšem opravdovým důvodem samovolného potratu, se dozvíte pouze lékařským vyšetřením.

Když nesedí chromozomy

Chromozomy jsou bloky genů uložené v jádrech všech buněk. „Každý člověk disponuje 23 páry chromozomů, přičemž jeden ze dvojice vždy pochází od matky a druhý od otce. Zralá pohlavní buňka, ať už jde o vajíčko či spermii, nese vždy poloviční počet chromozomů, neboť ke spárování dochází právě při početí,“ vysvětluje Kateřina Veselá, lékařka a ředitelka reprodukční kliniky Repromeda.

Problémy nastávají, pokud má spermie nebo vajíčko, ze kterých embryo vzniklo, počet chromozomů větší či naopak menší. V takovém případě sice žena otěhotní, existuje ovšem vysoké riziko, že o plod přijde. Dojde-li k potratu opakovaně, je na místě navštívit odborníka, který pomocí genetických vyšetření odhalí příčiny.

Vhodným řešením při opakovaném potratu může být umělé oplodnění. Velká část žen, která si těmito potížemi prošla, přitom na možnost IVF ani nepomyslí, protože nemá problém s otěhotněním, nýbrž s donošením miminka.

„Na reprodukční klinice ale dokážeme vyřešit řadu reprodukčních problémů včetně opakovaných potratů. V takovém případě je vhodné využít metodu preimplantačního genetického testování, na jehož základě může být pro přenos do dělohy vybráno zdravé a nejvíce perspektivní embryo. Tím se riziko následného potratu minimalizuje,“ vysvětluje lékařka.

Nebojte se říct o pomoc

Každý prodělaný potrat přitom podle lékařky Veselé silně zvyšuje pravděpodobnost potratu dalšího. Po dvou neúspěšných pokusech je riziko třetího potratu až 25 procent, pro čtvrtý je to skoro padesát procent. V takové situaci pak není dobré řešení problémů odkládat a je na místě navštívit co nejdříve lékaře.

Nejde přitom pouze o gynekologa, v případě ztráty očekávaného miminka není od věci požádat o pomoc také psychologa či terapeuta. Potrat je totiž jednou z emočně nejnáročnějších situací, která může v životě nastat.

Obzvlášť zákeřné dokáže být takzvané zamlklé těhotenství. Nic netušící žena, která je přesvědčená, že vše probíhá, jak má, se o své ztrátě často dozví až na ultrazvukovém vyšetření z úst lékaře, který již nevidí pohyby ani srdeční ozvy.

„Potrat je pro ženu psychicky nesmírně náročnou zkušeností. Právě duševní rovnováha je ovšem k budoucímu dosažení cíle v podobě početí zdravého potomka zásadní,“ vysvětluje lékařka Kateřina Veselá.

„Důležité je neklást si neštěstí za vinu, neboť v drtivé většině případů žena situaci nijak ovlivnit nemohla. Pokud se však potrat opakuje, rozhodně doporučujeme vyhledat odbornou pomoc,“ dodává.

Stalo se vám, že jste samovolně potratila?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00čtvrtek 18. listopadu 2021. Anketa je uzavřena.