Magie psaná pískem a moukou. Ornamenty ze Šardic a Hovoran jsou pokladem kultury

Magie psaná pískem a moukou. Ornamenty ze Šardic a Hovoran jsou pokladem kultury

Vysypávané ornamenty jsou pouze dekorativní, neplní žádný praktický účel. V Šardicích a Hovoranech jsou významným doplňkem výše uvedených slavností a navazují tak na tradicizdobení chodníků v minulosti, a to především v období od Bílé soboty do svátku svatého Václava (dle pamětníků).

Když fotografie vypráví: Svatby i branná povinnost lidí ze Strážnicka

Materiálem jsou písky, které se převážně těžily v katastrech dotčených obcí. V současnosti, a to především z důvodu prodloužení trvanlivosti, se používá směs hladké mouky a písku, která se aplikuje na mokrý podklad.

Ornamenty se vysypávají takzvaně„z ruky“, přičemž záleží na zručnosti a fantazii jednotlivých vysypávaček. Na ornamentech převládají florální motivy ( jablíčka, kopretiny, tulipány, růže, konvalinky, lístky) doplněné vlnovkami nebo šráfováním. Ornamenty jsou jednobarevné. Jejich odstín určuje použitý písek zesvětlený příměsí mouky.

Dle dostupné literatury se nejprve vylévaly vodou a vysypávaly pískem, byť i velmi barevným, vesnické interiéry, a to především z hygienických důvodů. Původně měly ornamenty svůj magicko – obřadní význam, postupně však převládal okrasný a reprezentativní účel.Historie zdobení interiérů ornamenty sahá hluboko do minulosti, nelze tedy s přesností určit, kdy se poprvé objevily pískové nebo vylévané ornamenty (popřípadě kombinace obou typů).

O přesnější dataci však můžeme hovořit při výskytu pískem vysypávaných popřípadě vylévaných ornamentů ve vesnických exteriérech.Předpokládáme, že na zániku interiérových podlahových ornamentů a na související přesun do venkovních prostor měla největší vliv výměna dusaných hliněných podlah za podlahy prkenné.Odborníci dokládají tuto významnou změnu ve venkovském stavebnictví na Slovácku zhruba od poloviny 19.století.

Vinohrady v Šardicích obsadil sníh. Vinná réva čelí bičování královny zimy

Magie psaná pískem a moukou. Ornamenty ze Šardic a Hovoran jsou pokladem kultury

Zápisky pamětníků mluví o takzvaném „cifrování“ – což jedle Národopisné encyklopedie Čech, Moravy a Slezska spíše termín používaný v souvislosti s hudbou a tancem. Přesto setento termín dochoval jako popis způsobu vysypávání pískových ornamentů. Přesnější vysvětlení tohoto pojmu se v bližší souvislosti v literatuře neobjevilo (z maďarštiny: cifra = ozdoba). Dále pamětníci mluví o takzvaném „malování“

To, že v Šardicích byl tento zvyk hluboce zakořeněn, dokládá i píseň autorů Zdeňka Gurského (*1954) a Vladimíra Salčáka (*1936 - + 2013) Šardický hodový valčík.

Věra Colledani

Vlastivědné muzeum Kyjov

Regionální pracoviště pro tradiční lidovou kulturu Jihomoravského kraje

Tagy: