Aileen Wuornos byla prostitutka, kterou provázelo násilí celý život a vraždila z nenávisti k mužům Aileen Wuornos byla prostitutka, kterou provázelo násilí celý život a vraždila z nenávisti k mužům

Připravili jsme pro vás článkový seriál, který se bude týkat sériových vrahů, kteří nám přišli jakýmkoli způsobem zajímaví. Zaměříme se na nechvalně proslulé, ale i méně známé vrahy a pokusíme se vám co nejvíce přiblížit jejich, většinou velmi pohnutý životní příběh. Nezajímají nás ani tak statistiky a data, ale především pozadí jejich psychického narušení a postupné změny osobnosti, které vedly až k jejich nelítostným činům a hře na Boha. V dnešním článku si představíme ženu, která vraždila z nenávisti, která se v ní nahromadila od dětství.

Aileen Wuornos se narodila 29. února (február) 1956 jako Aileen Pittman v Rochesteru, v Michiganu. Její náctiletí rodiče se rozvedli ještě předtím, než se narodila. Její otec Leo Pittman byl poslán do psychiatrických léčeben v Kansasu a Michiganu, neboť byl uznán za nepříčetného násilníka. Matka Diane popsala, že Aileen a její starší bratr Keith byly uřvané a nešťastné děti, a tak se je rozhodla na začátku roku 1960 opustit ve prospěch svých rodičů. 18. března (marec) téhož roku, prarodiče z matčiny strany Lauri a Britta Wuornos legálně přijali děti jejich dcery za svoje. Aileeno dětství se tou dobou stalo přijatelnějším. V šesti letech však utrpěla popáleniny obličeje, když přišla do styku s kyselinou. Aileen později přiznala policii, že měla v raném věku sex se svým bratrem Keithem, to však mnozí zpochybňují, neboť její bratr zemřel na rakovinu v roce 1976 a nemohl se tak k tomuto tvrzení vyjádřit.

Aileen po celý život nenáviděla muže kvůli otci, který je brzy opustil a nakonec spáchal sebevraždu ve vězení. Tak jako tak, Aileen sex s někým určitě měla, neboť už ve čtrnácti letech otěhotněla a 23. března (marec) 1971 porodila v Detroitu syna. Babička Britta zemřela 7. července (júl), načež její manžel začal prohlašovat že nechce, aby Aileen a její bratr nadále pobývali v jeho domě. Aileen brzy vyhodili ze školy a začala pracovat na ulici na plný úvazek jako prostitutka. V květnu (máj) 1974 byla uvězněna v Jefferson County v Coloradu pod přezdívkou Sandra Kretsch pro výtržnictví, řízení pod vlivem alkoholu a střelbu pistolí ráže .22 z jedoucího vozidla. Před rozsudkem z města utekla. Po návratu do Michiganu 13. července (júl) 1976 byla opět zatčena v Antrim County, a to pro napadení a výtržnictví, kdy slovně a fyzicky zaútočila na místního barmana. 4. srpna (august) ji z vazby vykoupil její bratr za 105 dolarů.

Keithova smrt Aileen vynesla 10 000 dolarů z jeho životní pojistky, které však rozházela během dvou měsíců za luxusní zboží a nové auto, které navíc nedlouho po koupi nabourala. Koncem září (september), znovu bez peněz, se vydala stopem na Floridu, kde však čelila ještě větším problémům se zákonem. 20. května (máj) 1981 byla zatčena v Edgewater za ozbrojené vloupání do samoobsluhy. Byla odsouzena a z vězení vyšla až po 13 měsících. Další zatčení však přišlo zanedlouho, 1. května (máj) 1984, kdy se snažila podat v bance falešné šeky. Na konci roku 1985 pak byla jmenována hlavním podezřelým v Pasco County z krádeže zbraní a střeliva, načež byla v roce 1986 opět obviněna, tentokrát však v Miami, z důvodu krádeže a odporu při zatýkání. Policie u ní našla revolver a náboje, přičemž oboje bylo navíc uloženo v kradeném autě.

Aileen při zatčení užívala různá falešná jména, například Lori Grody (podle své zemřelé tetičky) nebo Susan Blahovec. Za použití druhé přezdívky byla odsouzena za držení zbraně a rychlou jízdu na konci roku 1986. Po propuštění se Aileen seznámila s Tiryou Moore v jednom z místních gay barů. Brzy se staly milenkami, a když jejich vášeň po roce vyprchala, zůstaly důvěrnými kamarádkami a společnicemi ještě několik dalších let. 4. července (júl) 1987 policie v Daytona Beach zadržela Tinu Moore a “Susan Blahovec“ kvůli napadení muže, kterého bily lahví od piva. O měsíc později si Wuornos vymyslela další přezdívku Cammie Marsh Green kvůli případu, kdy se poprala na Daytona Beach s řidičem autobusu. Řádění dvojice však neustalo, když o pár měsíců později zdemolovaly svůj byt v pronájmu. Vytrhaly koberce, rozbily nábytek a natřely stěny na hnědo.

V listopadu (november) 1988 opakovaně telefonovala a vyhrožovala zaměstnancům supermarketu Zephyr Hills kvůli tomu, že jí neuznali zfalšovaný tiket do loterie. V roce 1989 se pak chování Aileen stalo ještě nevyrovnanějším a agresivnějším. Nikdo nebral její urážky a provokace vážně, až s sebou začala nosit nabitou pistoli v kabelce. Muže sháněla v barech a na odpočívadlech pro kamiony, přičemž si vždy snažila přilepšit drobnými krádežemi, kdykoli se jí naskytla šance. Stále častěji s Moore hovořila o svých životních problémech a nenávisti, která v ní dřímá. Její nenávist však zašla až příliš daleko. Richard Mallory, 51letý elektrikář z Palm Harbor, byl naposledy viděn živý 30. listopadu (november) 1989 svými spolupracovníky. Jeho auto bylo nalezeno opuštěné na Ormond Beach ve Volusia County s jeho peněženkou a doklady roztroušenými po okolí, spolu s několika kondomy a napůl vypitou lahví vodky.

13. prosince (december) byla jeho mrtvola nalezen v lese severozápadně od Daytona Beach s třikrát prostřeleným hrudníkem. Policie hledající motiv zjistila, že byl Mallory pětkrát rozvedený paranoidní alkoholik se zálibou v pornu a barech s obsluhou nahoře bez. Vyšetřování se rozběhlo na plné obrátky 1. června (jún) 1990, kdy byla nalezena nahá, šestkrát střelená, mrtvola v lese čtyřicet kilometrů severně od Tampy. 7. června (jún) byla oběť identifikována podle zubních záznamů jako David Spears (43), který byl naposledy viděn, když opouštěl své pracoviště v Sarasotě 19. května (máj). Spears měl v plánu navštívit svou bývalou manželku v Orlandu, ale nikdy tam nedorazil. V době, kdy byl identifikován, byla nalezena už třetí oběť. Charles Carskaddon (40), rodeo pracovník na částečný úvazek z Booneville, Missouri, byl nezvěstný od 31. května (máj), kdy zmizel někde po cestě po silnici I-75, kterou projížděl za svojí snoubenkou. Jeho nahé tělo bez známky života bylo 6. června (jún) nalezeno třicet kilometrů od místa vraždy Spearse. Carskaddon byl střelen devětkrát zbraní ráže .22, což bylo potvrzení pro policisty, že mají co do činění se sériovým vrahem (stejná zbraň byla použita u prvních dvou vražd).

Peter Siems (65) byl námořník, který se později stal misionářem a byl naposledy viděn 7. června (jún) 1990, když vyrazil na návštěvu příbuzných v Arkansasu. Siems nikdy domů nedorazil a 22. června (jún) byl nahlášen jako nezvěstný. Žádná stopa nebyla nalezena až do 4. července (júl), kdy bylo nabouráno jeho auto v Orange Springs na Floridě. Svědci popsali posádku vozidla jako dvě ženy, blondýnu a brunetku. Blondýna krvácela a na kufru ponechala otisk dlaně. Eugene Burress (50) opustil 30. července (júl) 1990 továrnu Ocala na klobásy, aby se vydal na svůj obvyklý rozvoz. Hned druhý dne byl nahlášen jako pohřešovaný. Ten samý dne byla nalezena i jeho opuštěná dodávka. 4. srpna (august) pak jeho tělo našla rodinka, která se vydala na piknik do lesa. Burress byl dvakrát střelen pistolí ráže .22 do zad a do hrudníku.

Dick Humphreys (56) byl vysloužilým policejním šéfem v Alabamě. Jeho žena nahlásila jeho zmizení, když se nevrátil 11. září (september) 1990 z práce. Jeho tělo bylo nalezeno hned následující den. Byl sedmkrát střelen pistolí ráže .22 a jeho kapsy byly obrácené naruby. Sedmou obětí byl Walter Antonio (60), řidič kamionu, který zároveň sloužil jako rezervní policejní důstojník pro Brevard County. Byl nalezen v lesích severozápadně od Cross City 19. listopadu (november) 1990, třikrát střelený do hlavy a jednou do zad. Jeho tělo bylo, až na ponožky, nalezeno zcela nahé. Zbytek jeho oblečení byl později nalezen v sousedním Taylor County. Policie zjistila, že vrah ukradl oběti zlatý prsten, jeho obušek, pouta a odznak. Tou dobou už byl na policisty kladen takový nátlak, že se rozhodli alespoň zveřejnit podobizny dvojice žen, které načrtli svědci bouračky Siemsova auta.

Rozhovor s Aileen jeden den před popravou

Během příštích tří týdnů, policie obdržela čtyři hovory identifikující bezejmenné ženy jako Tyriu Moore a Lee Blahovec. Na stopu se jim detektivové dostali díky jejich častým pobytům v motelech, nakonec se dozvěděli i to, že Blahovec ráda užívá falešná jména jako Lori Grody a Cammie Marsh Green. Test otisků prstů pak jen potvrdil, že Blahovec/Grody/Green nejsou tři ženy, ale Aileen Wuornos a že na místě bouračky byla, dle otisku dlaně na kufru, skutečně ona. Nicméně je polici stále nemohla dopadnout. Až do 6. prosince (december), kdy Aileen zastavila kameru Richarda Malloryho v Daytoně. Na Ormond Beach pak prodala i jeho krabici s nástroji. Druhý den zastavila ve Volusia County prsten Waltera Antonia. S takovým množstvím indícií bylo poměrně snadně vražedkyni vystopovat.

9. ledna (január) 1991 byla Aileen Wuornos zadržena v motorkářském baru Harbor Oaks za zločiny spáchané pod přezdívkou Lori Grody, zatímco policie dokončovala obvinění z vražd. O den později byla Tyria Moore vypátrána v domě své sestry v Pennsylvánii, kde souhlasila, že bude spolupracovat. Detektivové pak dovolili ženám několik hovorů, přičemž je však odposlouchávali a zjistili tak nová fakta, včetně Aileeina pronajatého skladiště, kde ukrývala věci patřící zavražděným mužům. 16. ledna (január) 1991 se Wuornos přiznala detektivům k šestinásobné vraždě, avšak s tím, že šlo o sebeobranu. Zároveň popřela vraždu Petera Siemse, jehož tělo nebylo nikdy nalezeno. Ani ne čtrnáct dní po jejím zatčení byla prodána filmařům práva na její příběh, který nakonec vznikl pod názvem Monster. I přes svá tvrzení byla odsouzena k trestu smrti, 9. října (október) 2002 byla přepravena do komory smrti ve floridské státní věznici okresu Bradford County. Poslední jídlo odmítla a namísto toho vypila šálek kávy. Zemřela po aplikaci smrtící injekce v 9:47 hodin.

Upozornit na chybu.Pokud jsi našel nedostatek v článku nebo máš připomínky, dej nám vědět.Zdroj: murderpedia.org, goodreads.com